Atraktivity v Kopřivnici

Technické muzeum Tatra a expozice E. a D. Zátopkových

Ucelená sbírka věnovaná kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka TATRA. Prezentace osobních, závodních, vojenských a sportovních automobilů, karosářských studií nebo cen získaných na soutěžích a závodech po celém světě. Exkurze od počátků výroby prvních dopravních prostředků v Rakousko-Uhersku až k produkci dnešních dnů.

V objektu se rovněž nachází expozice kopřivnického rodáka a světově uznávaného olympionika Emila Zátopka a jeho neméně slavné ženy Dany, která nabízí informace o jejich sportovních úspěších, autentické fotografie, medaile a trofeje. Za pozornost stojí také film sestříhaný do délky 14 minut a 6 vteřin – tolik potřeboval největší běžec epochy k olympijskému rekordu na 5 km.

Víte, že... 

název Tatra dostala automobilka v roce 1919? Jízdní zkoušky s vozy typu U byly prováděny ve Vysokých Tatrách. Místní horalé přirovnávali vozy právě k Tatrám. Název se uchytil a věhlas vozů Tatra se šířil do celého světa.

Parkoviště: blízké parkoviště
Adresa: Záhumenní 367/1, Kopřivnice
Telefon: 556 808 421
E-mail recepce@tatramuseum.cz
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Lašské muzeum v Šustalově vile

Vzhledem k připravovanému stěhování expozice Emila a Dany Zátopkových z Technického muzea sem a samotné rekonstrukci Lašského muzea je toto muzeum od 22. listopadu 2021 do cca poloviny roku 2022 uzavřeno.  

Náherná vila v klasicistním slohu z roku 1889 stojí v městském parku, v sadu Dr. Edvarda Beneše. Původně dům rodiny Josefa Šustaly, syna zakladatele kočárovky, a později místo zrodu kopřivnického muzejnictví – Lašského muzea. Do listopadu 2021 zde byly stálé expozice věnované jednak dříve významné místní továrně na hliněné zboží (kachle, kachlová kamna, tzv. kopřivnická majolika) a jednak kopřivnickým rodákům, zejména malíři a ilustrátorovi Zdeňku Burianovi. Jeho dílo bylo prezentováno ozvučenými filmy sestříhanými ze záběrů malířových obrazů. Výstavu doplňovaly zkameněliny, pravěké organismy, nerosty a vykopávky. 

Parkoviště: parkoviště u objektu
Adresa: Štefánikova 226/8, Kopřivnice
Telefon: 556 801 138, 725 853 458
E-mail lm-recepce@tatramuseum.cz, pavel.dvorak@tatramuseum.cz
Web: https://www.tatramuseum.cz/stranka/lasske-muzeum.html
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Muzeum Fojtství

Fojtství (345 m n. m.)
První zmínka o původně dřevěné stavbě pochází z roku 1576. V roce 1789 byla dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné, ve kterém se v roce 1822 narodil zakladatel kočárovky Ignác Šustala. V roce 1850 začal na tomto místě s první řemeslnou výrobou lehkých bryček, následně i luxusních kočárů, a dal tímto základy pozdější světoznámé automobilce Tatra. Budova bývalého fojtství (dědičné rychty) je v současnosti jedinou restaurovanou budovou feudálního charakteru v katastru města Kopřivnice. V letech 1985–1990 byl objekt Fojtství renovován a bylo zde zřízeno muzeum.

Muzeum
V muzeu jsou soustředěny sbírky archeologické i etnografické. K vidění je i replika tzv. Šostýnské venuše. Originál pochází z počátku 14. století a byl nalezen na hradě Šostýně. Několik Šustalových kočárů spatříme v původní stodole vedle budovy fojtství. Pestrá kolekce osobních automobilů značky TATRA vyrobených od roku 1897 až do dnešní doby se však nachází v Technickém muzeu TATRA v centru města. Nově je pro vás také otevřené Muzeum nákladních automobilů TATRA. Horní patro Fojtství, kdysi sýpka, slouží jako galerie.

Ve dvoře stojí památný strom, Fojtova lípa, u níž se konaly obecní porady a byli tam trestáni provinilci. Vedle fojtství se nachází starý hřbitov, který obklopoval původní kopřivnický dřevěný kostel. Do dnešních dnů se zde dochovaly především novogotická pískovcová hrobka továrnické rodiny Rašků a novogotická kaple - hrobka továrnické rodiny Šustalů. Okolí starého hřbitova je nejstarší částí města.

 

Parkoviště: parkoviště u objektu
Adresa: Záhumenní 1/25, Kopřivnice
Telefon: 556 812 610
E-mail mf-recepce@tatramuseum.cz
Web: https://www.tatramuseum.cz/#page-top
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Rozhledna na Bílé hoře

Bílá hora (557 m n. m.), tvořena karpatským flyšem, který se vyznačuje vrstvami pískovců, vápenců a jílovců, je nejvyšším vrcholem v úpatní části Podbeskydské pahorkatiny.

Samostatný masiv nad Štramberkem a Kopřivnicí převyšuje své okolí o 160 m. S plánem vystavět kamennou mohylu s památníkem obětem první světové války, která by zároveň umožnila návštěvníkům Bílé hory co nejlepší rozhled do kraje, přišel MUDr. Adolf Hrstka, lékař a vlastivědný pracovník působící ve Štramberku, později i starosta, ve 20. letech 20. století. Kvůli nedostatkům finančních prostředků se však projekt nikdy nezrealizoval.

Rozhledny se Bílá hora dočkala až na přelomu tisíciletí. Výstavba víceúčelové věže byla zahájena v říjnu 1999. Do provozu byla slavnostně uvedena 28. dubna 2000. Současná věž je moderní architektonickou konstrukcí a využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Vyhlídková plošina je v nadmořské výšce 583 metrů (26 metrů nad zemí). V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět Ostravu a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.

Vlastní plošina rozhledny má nosnost 500 kg/m² a její užitná plocha je 42 m². Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h nečinila odchylka vrcholu od svislé osy více než 27 cm. Shodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody. Pro stavbu bylo použito 520 tun betonu a 39 tun ocelových konstrukcí.

 

Telefon: 595 179 190
E-mail marketa.vresnakova@ktk.cz
Web: http://rozhledna-bila-hora.cz/
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Hrad Šostýn

Hrad Šostýn (441 m n. m.) se nacházel na dohled od štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v řetězci opevnění sídel strážců Moravské brány. Gotický hrad se původně nazýval Schornstein (též Schauenstein). Koncem 13. století jej dal vystavět hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Padací most a štíhlá válcová věž o průměru 6,5 m tvořila vstupní a zároveň obrannou část hradu. Následoval malý dvorek a strážnice pro posádku. Nejlépe se zachovalo obytné jádro hradu v jižní části nádvoří. Vnitřní hrad obepínal příkop a mohutný val. Než se příchozí dostal až sem, musel zřejmě zdolat ještě dva opevněné pahorky.

Podle pověstí právě na hradu Šostýně zosnovali plán rytíři, kteří se chtěli zbavit hraběte Hukvaldského – tyrana, jenž sužoval je i všechen lid. Hrabě Hukvaldský byl nalezen mrtvý, rytíři byli pochytáni a popraveni, hrad Šostýn byl zapálen a hrabě Chorinský se svou dcerou Adelheid z něj jen o vlásek unikl jisté smrti.

Bylo to tak, či nebylo? Jisté je, že hrad byl v 15. století obléhán a dobyt. Vypálený a pobořený zůstal opuštěn. V polovině 19. století byl hrad ve vlastnictví zemanského rodu Rašků. Ze zdí hradu bylo vystavěno zemanství a továrna na hliněné zboží. V roce 1945 přešel do státního majetku.

Dnes tvoří zříceninu dva okruhy valů s příkopy, základy válcové věže, pozůstatky mohutného paláce a jeho zčásti zrekonstruované sklepní prostory. Na nejvyšším místě zříceniny se nacházela památná Žižkova lípa, která byla takto nazvána Klubem československých turistů v roce 1933 na paměť posledních držitelů hradu, kteří náleželi k moravské husitské šlechtě. Stáří tohoto stromu bylo odhadováno na 200–250 let a obvod kmene ve výšce 130 cm činil 340 cm. Začátkem roku 2012 musel být strom pokácen, neboť došlo k rozlomení koruny a hrozil pád celého stromu.

V roce 2021 proběhla plánovaná oprava staticky narušených zbytků zdí hradního paláce Šostýna. Stav památky totiž vyžadoval záchovnou údržbu.   

---

Šostýnská venuše 

Za nejatraktivnější nález z hradu je považována tzv. Šostýnská venuše. Soška měří 53 mm a je vyrobena ze slonoviny. Ač její tajuplná tvář připomíná egyptské vlivy, šlo zřejmě o výtvor 14. století dovezený z Porýní, odkud také přišli první kolonizátoři této oblasti. Jak se však dostala na zdejší hrad, není dosud známo. Mnoho archeologických nálezů z hradu a jeho blízkého okolí lze zhlédnout v muzeu Fojtství.

---

Víte, že...

• studna na hradě nikdy nebyla a vodu brali jeho obyvatelé zřejmě z cisterny? Podle zvyku se do ní voda sváděla soustavou dřevěných okapů ze střech. 

• se soustavným výzkumem hradu začal v roce 1935 zabývat místní vlastivědný pracovník Emil Hanzelka?

• dlažba hradu se našla při průzkumech zříceniny v 90. letech 20. století úplně celá? Zřejmě se při požáru hradu propadla a zůstala zachována.

• ve zříceninách hradu, v hromadách suti a v puklinách ve skále zimují obojživelníci a plazi – ropucha obecná, skokan hnědý, mlok skvrnitý? Celoročně zde pobývá ještěrka obecná či slepýš křehký. Častými hosty hradu jsou také ježek východní a rejsek obecný.

Parkoviště: blízké parkoviště
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Bezručova vyhlídka

Na počest českého básníka Petra Bezruče vybudoval Klub československých turistů v roce 1934 na temeni středních Brd nad městem lavičku a pískovcový kámen s názvem Bezručova vyhlídka. Později byl k lavičce postaven i přístřešek.

V roce 1981 postavil turistický oddíl TJ Tatra vyhlídku, jejíž konstrukce byla železobetonová a umožňovala výhled na Kopřivnici a blízké okolí. Stavba trvala s přestávkami více než 10 let. Vyhlídka však byla poměrně nízká, brzy ji zakryly stromy. V průběhu následujících třiceti let postupně chátrala a stala se pro návštěvníky velmi nebezpečnou. Její zbytky byly odstraněny v roce 2012, kdy se začalo s výstavbou v pořadí již třetí Bezručovy vyhlídky.

Relativně nová třináct metrů vysoká dřevěná vyhlídka tedy stojí od roku 2012 na hřebenu Brd v místech původní vyhlídky a umožňuje výhled na Kopřivnici, automobilku Tatra a za příznivých povětrnostních podmínek i na Jeseníky.

Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

Auto moto muzeum Oldtimer

Soukromá sbírka historických vozidel a motocyklů známých značek z celého světa včetně několika unikátních exponátů. 

V expozici jsou vystaveny automobily Ford, Mercedes Benz, Opel, Maserati, Jaguar, Cadillac, Praga, BMW, Auburn, Horch, Ferrari, Riley, Fiat, MG a Tatra. Z motocyklů řada exponátů Jawa-ČZ, Ogar, Manet, BSA, Indian, Laurin Clement, Nimbus, Automoto aj.

Přímo v muzeu je i stylové posezení s občerstvením a o patro níže kavárna.

Parkoviště: parkoviště u objektu
Adresa: Štefánikova 220, Kopřivnice
Telefon: 733 373 797
E-mail info@automotomuzeum.cz
Web: https://www.automotomuzeum.cz/
Bližší informace > (na webu Informačního centra Kopřivnice)

---

Tuto stránku webu města spravuje přímo Informační centrum města Kopřivnice.