Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Přírodní památka Váňův kámen - foto Ladislav Renner

Historický kalendář ke 100. výročí povýšení Kopřivnice na městys

Historické texty vznikly v rámci činnosti Muzea Fojtství. Autorem textů je Mgr. Ondřej Šalek.

Poštovní úřad

Domek č. 186, ve kterém byla pošta, později Brychtovo řeznictví O založení poštovního úřadu v Kopřivnici se zasloužil továrník Adolf Raška, který byl také jeho prvním poštmistrem. Úředně poštu povolilo ministerstvo výnosem z prosince 1869, s platností od 1. ledna 1870. Nejprve byla umístěna v továrně na kočáry, poté v továrně na keramiku. Po Adolfu Raškovi byl poštmistrem Jan Stiborek, který poštu přemístil do domku č. 186. V roce 1899 se stal poštmistrem Karel Pěnička a poštovní úřad přestěhoval do domku č. 54, kde fungoval až do roku 1921.

Stavební plán Kopřivnice

Pohled na tehdejší centrum Kopřivnice Po zkušenostech, které obec získala stavbou Masarykova náměstí a nové čtvrti za tratí, zadalo obecní zastupitelstvo městyse Kopřivnice 10. ledna 1930 architektu Miloši Kopřivovi a geometru Janu Rozsypalovi vypracovat generální regulační stavební plán Kopřivnice. Po zaměření obce byl zhotoven plán v měřítku 1:2880, stanoveny byly také celkové směrnice pro stavbu budov a komunikací.

České srdce

Stravovací akce za měšťanskou školou Národní pomocné sdružení České srdce vzniklo v Kopřivnici v roce 1917, jeho úkolem bylo chránit obyvatelstvo strádající hladem. Příjmy pocházely z darů, subvencí a zisků z kulturních akcí. Skladiště potravin bylo v domě Josefa Čapky č. 273. Nedlouho po vzniku republiky se situace zlepšila natolik, že se činnost omezila hlavně na stravování studentů, spolek ukončil svou činnost 14. ledna 1920.

Požár v dolní továrně

Stolárna po požáru Dne 22. ledna 1907 vypukl po jedenácté hodině večer ve stolárně dolní továrny velký požár. Tou dobou se zde pracovalo nepřetržitě, protože továrna měla velké objednávky vagónů pro Rakousko, Rumunsko a Itálii. Oheň způsobil škody za několik set tisíc korun. Jen díky sněhu oheň nepřeskočil na vedlejší budovy, zapálené předměty však dopadaly až na okolní louky. Při hašení mnohým hasičům omrzly uši a několik se jich popálilo. Po požáru byla ve velmi krátké době postavená nová stolárna, která byla na svou dobu velmi moderním provozem.

Tělocvičná jednota Sokol

Odbočka štramberského Sokola v Kopřivnici v roce 1912 V roce 1898 se v Kopřivnici probudil zájem o sokolské myšlenky, místní nadšenci se přidali ke Štramberské jednotě Sokol, založené o rok později. V roce 1909 zřídili v Kopřivnici její odbočku a cvičili v sále a na zahradě restaurace Afrika. Postupně narůstal počet členů a Sokol zde uspořádal několik veřejných cvičení. Tyto aktivity vyvrcholily 25. ledna 1914 v restauraci Afrika, kde za účasti 31 členů a 25 hostů založili samostatnou tělocvičnou jednotu Sokol v Kopřivnici.

Německé obecná škola

Budova německé obecné školy Německá obecná škola fungovala v Kopřivnici již od roku 1892, v roce 1901 byla zveřejněna. Obecní výbor rozhodl 7. února 1908 o stavbě nové školní budovy německé obecné školy. Stavbu provázely spory Čechů a Němců v obecním výboru, což dobu stavby prodloužilo, takže budova byla dokončena až na podzim roku 1911. Po první světové válce byla škola přeměněna na německou a českou obecnou školu.

Továrna na hliněné zboží

Dvůr továrny Továrna na hliněné zboží, založená Ignácem Raškou v roce 1812, byla prvním průmyslovým podnikem v Kopřivnici. V počátcích výroba probíhala v dřevěných kůlnách u zemanství, v roce 1844 byla postavena nová budova z kamene částečně získaného ze zříceniny hradu Šostýna. Továrna vyráběla nejprve lidovou keramiku, později bíle polévanou kameninu a od 80. let 19. století bohatě zdobenou fajáns, která se vyvážela až do Německa, Anglie nebo Ameriky.

Obecní knihovna

Hasičská zbrojnice, ve které byla první obecní knihovna V roce 1870 vznikl v Kopřivnici čtenářský spolek, který jako první začal budovat veřejně přístupnou knihovnu, po pěti letech však zanikl a jeho nástupcem se stal spolek Vlastimil, který zde působil do roku 1920, kdy knihovnu předal kopřivnickému Sokolu. Obecní knihovna v Kopřivnici zahájila činnost 20. února 1921 ve dvou místnostech hasičské zbrojnice. Základ tvořily knihovny Sokola a místních odborových organizací. Prvním knihovníkem byl Rudolf Socha.

První písemná zmínka o Kopřivnici

Zástavní listina z roku 1437 Kopřivnice byla založena jako česká osada pod hradem Šostýnem na konci 13. století. Jméno „COPRZIWNICE“ se poprvé uvádí v zástavní listině císaře Zikmunda Lucemburského na panství hukvaldské a šostýnské. Jedná se tak o nejstarší dochovanou písemnou zmínku o Kopřivnici. Česky psaná listina, vydaná v Praze 25. února 1437, informuje o převodu celého panství do zástavy za tři tisíce kop pražských grošů Mikuláši Sokolovi z Lamberka.

Masarykova lípa

Slavnost zasazení Masarykovy lípy V den 70. narozenin prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, 7. března 1920, byla před měšťanskou školou v Kopřivnici slavnostně zasazena „Masarykova lípa“. V roce 1928 byla tato lípa přesazena za pomník T. G. Masaryka na náměstí, tam se ji však nedařilo a po čase uschla.

Návštěva poslance T. G. Masaryka

T. G. Masaryk Dne 13. března 1909 přijel do Kopřivnice říšský poslanec Tomáš Garrigue Masaryk, aby svým voličům podal zprávu o vážné situaci v říšské radě. Po předložení dvou návrhů Bienerthovy vlády, týkajících se úpravy jazykových poměrů u soudů a státních úřadů, a návrhu na vytvoření krajského zřízení v českých zemích reagovali čeští radikálové znemožněním jednání. Bienerth nechal jednání říšské rady odročit, což vyvolalo obavy, že bude říšská rada rozpuštěna.

Nový hřbitov

Nejstarší část nového hřbitova Původně se v Kopřivnici pohřbívalo na starém hřbitově u dřevěného kostela. Kromě běžných hrobů zde byly koncem 19. století postaveny hrobky rodin kopřivnických továrníků Šustalů a Rašků. Pohřbívalo se zde až do roku 1892, kdy byl postaven nový hřbitov, který byl společně s centrálním křížem posvěcen 19. března 1893. V roce 1923 došlo k rozšíření nového hřbitova a schválení hřbitovního řádu.

Československý červený kříž

Koupaliště Červeného kříže v Kopřivnici v roce 1927 Červený kříž byl v Kopřivnici založen prostřednictvím spolku České srdce v březnu 1919, teprve od září 1920 začal fungovat samostatně. Dne 21. března 1921 proběhla v restauraci Afrika ustavující valná hromada tohoto spolku. Činnost se v počátcích soustředila především na pořádání sbírek pro dobročinné účely, později se rozšířila o činnost propagační a zdravotní, v roce 1927 otevřel Červený kříž v Kopřivnici koupaliště.

Obecná škola u fary

Obecná škola po přístavbě druhého patra Z důvodu narůstajícího počtu dětí v Kopřivnici se na počátku roku 1873 rozhodl obecní výbor postavit novou obecnou školu. Stavba byla zahájena v roce 1875 a po jejím dokončení v roce následujícím se sem přestěhovaly dvě třídy. V roce 1877 zde nastoupil na místo nadučitele Leopold Vícha, který při posvěcení školní budovy dne 2. dubna 1877 slavnostně převzal školu od obce, ve stejném roce byla škola rozšířena na trojtřídní, v roce 1888 bylo přistavěno druhé patro školy.

Kolonie

Pohled na kolonii Nejstarší domy pro ubytování dělníků a úředníků vozové továrny stály zřejmě již od 80. let 19. století. Šest z nich bylo v roce 1909 zbořeno, aby uvolnily místo nové budově německé školy. Vozová továrna si potřebovala udržet odborné pracovníky, proto pro ně postupně postavila několik dalších domů. Významný obrat nastal po stávce v roce 1906, kdy se továrna zaměřila na zlepšení bytových a sociálních poměrů dělníků, v následujících třech letech bylo postaveno větší množství dělnických domků. V kolonii byl také obchod a pekárna.

Vily

Vila Adolfa Šustaly Koncem 19. století byly v Kopřivnici postaveny čtyři architektonicky významné vily, v první z nich z roku 1887 byla později ordinace obecního lékaře dr. Bönische. V letech 1889 a 1890 byly vedle sebe postaveny dvě vily pro bratry Josefa a Adolfa Šustalovy, obklopoval je anglický park. Jako čtvrtá byla vedle Bönischovy vily postavena v roce 1891 vila Ignáce Šustaly ml., ta se jako jediná z nich do dnešní doby nedochovala.

Biograf v Lidovém domě

Lidový dům, bývalý hotel Morávia Na počátku roku 1922 založily dělnické organizace v Kopřivnici družstvo „Lidový Dům“ a koupily hotel Morávia, ve kterém byl největší sál s jevištěm v Kopřivnici. Přejmenovaly jej na Lidový dům a pořádaly zde různé schůze a kulturní akce. Od 26. dubna 1923 zde provozovaly také biograf, nazývaný Lido-Bio. Nebylo to však první promítání filmů v Kopřivnici, protože se již od roku 1913 promítalo v Závodním hotelu a od června 1922 promítali sokolové v restauraci u Heisigů.

Nehoda

Vyobrazení nehody v pražském telegrafu z května 1900 Dne 1. května 1900 při zkušební jízdě do Místku došlo k vážné nehodě, kdy se automobil řízený průkopníkem výroby automobilů v Kopřivnici, Leopoldem Svitákem, při sjíždění kopce v Rychalticích převrhl. Spolujezdec mistr Jan Kuchař se zabil, montér Viktor Bayer byl těžce zraněn. Sviták měl rozdrcenou nohu, která mu byla poté amputována.

Velká stávka

Schůze stávkujících v hostinci Amerika Dne 9. května 1912 vypukla ve vozové továrně velká stávka dělníků. Důvodem byla snaha o zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Stávkový výbor organizoval obklíčení továrny hlídkami proti stávkokazům, kteří byli najati v Německu a Bukovině. Proti stávkujícím bylo povoláno více než sto četníků, kteří hlídali továrnu, doprovázeli stávkokazy a asistovali při nuceném vystěhování více než šedesáti rodin z dělnické kolonie. Stávka skončila 17. října bez výraznějšího úspěchu obou stran.

Volba Masaryka říšským poslancem

Volba Masaryka říšským poslancem V roce 1907 se konaly první volby do říšské rady na základě všeobecného hlasovacího práva. První kolo voleb proběhlo 14. května, druhé o týden později. Ve volebním obvodu tzv. valašských měst, kam patřila také Kopřivnice, byl zvolen profesor pražské univerzity Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho opětovné zvolení v roce 1911 nebylo překvapením, protože jako poslanec absolvoval ve svém obvodu řadu schůzí a přednášek. Energicky řešil problémy regionu a spolupracoval s občany.

První propagační cesta

Präsident, první automobil vyrobený v Kopřivnici Dne 21. května 1898 se vydal Präsident, první automobil vyrobený v Kopřivnici, řízený Theodorem von Liebigenem na trasu dlouhou 327 km z Kopřivnice do Vídně. Do cíle své cesty, na výstavu k výročí 50. let vlády Františka Josefa I., dorazil druhý den po čtrnácti a půl hodině čisté jízdy průměrnou rychlostí 22, 62 km za hodinu.

Socha Panny Marie lurdské pod Bílou horou

Fotografie pořízená při posvěcení sochy Mezi podmínkami poslední vůle kronikáře Petra Kuchaře bylo uloženo, aby jeho dědic do dvou let postavil u chodníku vedoucího kolem Bílé hory sochu Panny Marie. Proto objednal František Kuchař sochu Panny Marie lurdské u kamenického mistra Lichtblaua z Příbora. Dne 29. května 1904 byla socha posvěcena kopřivnickým farářem Cyrilem Bařinkou. Toho roku bylo veliké sucho, proto se každý večer u sochy scházela mladá děvčata a zpívala mariánské písně.

Kopřivničtí skauti

Tábor skautů u koupaliště v roce 1927 První oddíl Svazu junáků – skautů republiky Československé v Kopřivnici byl založen Josefem Vojčíkem 1. června 1921 v počtu 12 členů. Hrou i prací se skauti snažili rozvíjet tělesné a duševní schopnosti mládeže. V roce 1924 převzal vedení oddílu Rudolf Zanáška, který v roce 1930 zřídil ve svém domě první skautskou klubovnu.

Kachlovka

Zaměstnanci kachlovky Továrna na hliněné zboží se od 90. let 19. století zaměřila na výrobu kachlových kamen a žáruvzdorného zboží, proto se pro továrnu vžil název „Kachlovka“. V roce 1909 byl sortiment výroby doplněn o tzv. „flísny“ – glazované obkládačky, které měly svůj odbyt především v Rumunsku.

Hasičská zbrojnice

První hasičská zbrojnice První hasičská zbrojnice stála vedle továrny na hliněné zboží na pozemku darovaném hukvaldským panstvím. Slavnostní otevření proběhlo 15. června 1885, toho dne byl také posvěcen spolkový prapor, darovaný kopřivnickými ženami. Zbrojnice nesla nápis „Hasičské nářadí“ a sloužila do roku 1910, kdy bylo nářadí přeneseno do nově postavené měšťanské školy a zbrojnice zbořena. V roce 1921 byla postavená nová zbrojnice, která dobrovolným hasičům slouží dodnes.

Selské povstání

Váňův kámen Dne 26. června 1695 se u Váňova kamene v Kopřivnici utábořilo přibližně 1500 povstalců z třiceti vesnic hukvaldského panství. Povstalci sepsali v šestnácti bodech křivdy spáchané na nich vrchností. Po třinácti dnech vyjednávání se rozešli, avšak již v půlce července se kvůli nedodržování ujednání opět setkali. Po dalším jednání dosáhli sníženi robotních povinností. Selské povstání na hukvaldském panství bylo vojensky potlačeno a jeho vůdcové, mezi nimi také Martin Váňa z Kopřivnice, byli uvězněni.

Výroba vagónů

Expedice vagónu v roce 1892 Poté, co byla Kopřivnice napojena na železnici, rozšířila se produkce Šustalovy továrny také o železniční vagóny. První objednávku na pět vagónů na uhlí a deset nákladních vagónů uzavřela kopřivnická továrna 1. července 1882 s firmou bratří Gutmannů, kteří později objednávku rozšířili o dalších deset vagónů. První část objednávky byla expedována ještě koncem téhož roku.

Nový kostel

Chrám svatého Bartoloměje O stavbě nového farního chrámu rozhodl obecní výbor v květnu 1891, pozemek na stavbu věnovali manželé Jan a Rozálie Raškovi z č. 73. Potřebné peníze vybrali mezi sebou občané, část darovala místní záložna a olomoucký arcibiskup. Plány vyhotovil vídeňský stavitel Schöne. Stavební práce začaly v dubnu 1893 a do zimy toho roku byl nový kostel pod střechou. Kostel vysvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 7. července 1895.

Kasárna

Budova kasáren V dělnické kolonii byly kromě domků pro dělníky s rodinami postaveny také ubytovny pro svobodné a přespolní dělníky. V kolonii jich bylo několik, jejich kapacita se pohybovala od 50 do 120 míst. Největší z nich, dvouposchoďová budova zvaná kasárna nebo také Männerheim, byla postavena v letech 1906–1907 a ubytovat mohla až 570 dělníků.

Elektrifikace Kopřivnice

Elektrocentrála v dolní továrně Jako první měli elektřinu před rokem 1900 některé dílny kopřivnické vozovky, v roce 1903 postavila továrna elektrocentrálu s parním motorem a elektrifikovala své provozy. Během první světové války zavedla elektřinu do dělnických kasáren a v kolonii, po válce rozšířila síť na celý dolní konec Kopřivnice. Obec se až v březnu 1921 připojila k akciové společnosti Moravskoslezské elektrárny, které zavedly elektřinu zbytku Kopřivnice, okrajové části byly napojeny na síť v letech 1924 a 1930. V Kopřivnici tak byly dvě sítě různého napětí, tovární 110 V a obecní 220 V.

Hladové bouře

Kopřivničtí dělníci v době první světové války Kvůli nedostatku potravin v období první světové války propukly koncem července 1917 v celé zemi hladové bouře. V Kopřivnici bouře proběhla ve dnech 30. a 31. července. Ženy zastavily práci v továrně a přinutily dělníky k protestní stávce. Společně pak vyplenili zásoby v tovární pekárně, továrním konzumu a závodním hotelu. V Kopřivnici bylo vyhlášeno stanné právo a pořádek sjednalo až vojsko přivolané z Nového Jičína.

Tělocvičná jednota Orel

Kopřivničtí orli Dne 5. srpna 1915 byla v Kopřivnici založena Tělocvičná jednota Orel. Sídlila v katolickém domě, měla zde svou knihovnu a cvičilo se v malém sále a v zahradě. Jednota byla založena za účelem tělesné i mravní výchovy v křesťanském duchu. V době svého založení měla 40 členů, během první světové války byla její činnost ochromena, ale v roce 1919 se znovu obnovila.

Pomník T. G. Masaryka

Slavnostní odhalení pomníku Dne 7. března 1925, v den 75. narozenin prezidenta ČSR T. G. Masaryka, byl na kopřivnickém náměstí položen základní kámen jeho pomníku, autorem sochy byl Josef Kubíček. Dne 12. srpna 1928 za velké účasti občanů pomník slavnostně odhalil poslanec národního shromáždění František Tomášek. Po okupaci Kopřivnice Němci na podzim 1938 byla socha odvezena do Kojetína a během války se ztratila. V roce 1947 byla po neúspěšném pátrání nahrazena jiným pomníkem T. G. M., darovaným městem Nitra.

Výroba vagónu

Fotografie pořízena u příležitosti vyrobení 10 000. vagónu V roce 1882 začala Šustalova továrna vedle kočárů vyrábět nákladní vagóny, od roku 1886 pak také osobní vozy. Produkce byla zpočátku určena výhradně pro vnitřní trh Rakouska-Uherska, export byl poté směřován především na Balkán, do Itálie a Francie. Počet vyrobených vagónů rychle narůstal, v roce 1897 byl vyroben 10 000. vagón. Kopřivnická vagónka jich celkem vyprodukovala přibližně 70 tisíc.

Dřevěný kostel svatého Bartoloměje

Dřevěný kostel na starém hřbitově Nejcennější památkou staré Kopřivnice byl dřevěný kostel, který stál uprostřed starého hřbitova u fojtství. Pocházel z poloviny 16. století, což je doloženo letopočtem 1567, který byl na jeho prvním zvonu. V roce 1871 byl kostel rozšířen a svému účelu sloužil do roku 1894, o dva roky později byl zbourán. Dřevo z něj skončilo jako palivo, vybavení bylo částečně přeneseno do nového chrámu, zbytek rozprodán mezi občany.

Náměstí

Masarykovo náměstí O zřízení náměstí v Kopřivnici rozhodl obecní výbor v září 1910, k realizaci toho plánu však došlo až na podzim roku 1922. Situační nákres Masarykova náměstí a jeho nejbližšího okolí vypracoval tovární inženýr Eduard Kohn. Zároveň se obec rozhodla postavit na náměstí dva dvouposchoďové domy, jejich stavbu zadala firmě Grossmann a Jandl z Moravské Ostravy a Eduardu Burianovi z Kopřivnice. Úpravu a osázení sadu na Masarykově náměstí provedl v roce 1924 příborský zahradník Adolf Kalmus. Stavba náměstí probíhala v rámci rozsáhlejší akce odprodeje pozemků, které obec získala od olomouckého arcibiskupství. Domy v okolí náměstí měly být postaveny do dvou let a za tratí do pěti let.

Sbor dobrovolných hasičů

Dobrovolní hasiči okolo roku 1909 Okresní hejtmanství vyzvalo v roce 1882 obec Kopřivnici ke zřízení hasičského sboru. Sbor dobrovolných hasičů byl založen 7. září 1884 v hostinci Afrika. Prvním velitelem se stal Julius Šustala a předsednictvo spolku tvořily další významné osobnosti tehdejší Kopřivnice. V roce založení měl sbor 69 hasičů, kteří od obce získali stříkačku a nakoupili výstroj. K prvnímu požáru vyjeli kopřivničtí hasiči do Drnholce 9. prosince 1884.

Měšťanská škola

Slavnost posvěcení školní budovy O stavbě měšťanské školy bylo rozhodnuto v únoru 1908, základní kámen byl položen v létě 1909 a do jara následujícího roku byla stavba hotová. Budovu postavil příborský stavitel Bedřich Karlseder, obec Kopřivnice ji financovala nákladem 179 tisíc korun. Dne 18. září 1910 proběhlo slavnostní posvěcení školní budovy a předání do správy obce. Na této škole získalo vzdělání mnoho kopřivnických občanů, ze slavných osobností například Zdeněk Burian.

Dělnická tělocvičná jednota

Členové DTJ v roce 1908 Dne 23. září 1907 založili členové sociálně demokratické strany v hotelu Amerika tělocvičnou jednotu „Lasalle“ za účasti 16 členů. Účelem bylo soustředit dělnictvo k tělesné a duševní výchově. Díky přispění odborové organizace dělníků mohli v krátké době zakoupit tělocvičné nářadí. V červenci 1908 uspořádala jednota své první veřejné cvičení v Horákově lesíku, ve stejném roce se jednota připojila ke 12. okresu DTJ v Polské Ostravě.

První farář

Farář Rudof Vícha Kopřivnice do roku 1869 patřila pod štramberskou farnost, proto Kopřivničtí chodili na bohoslužby do Štramberka. V roce 1865 založili farní fond, ve kterém soustředili potřebné peníze k založení samostatné farnosti v Kopřivnici. V létě 1869 byl zvolen prvním kopřivnickým farář Rudolf Vícha, který přijel do Kopřivnice 26. září 1869. Nového faráře přivezl továrník Adolf Raška na vyzdobeném kočáře, který doprovázeli jezdci na koních. Celá obec jej uvítala u slavobrány postavené pro tuto příležitost u horní továrny.

Mateřské školy

Mateřská škola č. 339 První německá mateřská škola byla zřízena při německé škole v dělnické kolonii. První česká školka vznikla v roce 1902 při obecné škole u kostela. Druhá mateřská škola, již v samostatné budově č. 339, byla postavena Národní jednotou a slavnostně otevřena 10. října 1906. Zapsáno zde bylo 50 dětí, o které se starala Marie Genserková. Protože vzrůstal zájem o školky, byly v následujících letech otevírány další třídy.

První písemná zmínka o fojtství

Kopřivnické fojtství Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou, ve které se zmiňuje kopřivnické fojtství, je listina ze 14. října 1679, kdy Karel Bedřich Halama z Jičína, hejtman na Hukvaldech, potvrdil jeho dědičnost. Fojtství zde stálo však již dříve, v písemných pramenech se o kopřivnickém fojtovi hovoří již v půlce 16. století. Kopřivnické fojtství je v současné době nejstarší stojící budovou na katastru města.

Vodovod

Pramen Šutyrovy studánky byl zdrojem vody pro vodovod V roce 1901, poté, co se v obci rozšířil tyfus, bylo rozhodnuto vybudovat vodovod. Kvůli nedostatku pitné vody se kopřivnická vozovka rozhodla postavit vlastní vodovod, který měl zásobovat továrnu a kolonii. Vodovod však nedostačoval a obecní studna v době sucha často vysychala. Obecní vodovod byl po dlouhých jednáních dostavěn koncem roku 1922 a kolaudován 20. října 1923.

Vznik samostatné republiky

Vznik samostatné republiky Během první světové války, kdy byla kopřivnická vozovka pod vojenskou správou a vyráběla výhradně pro válečné účely, pracovali zde také váleční zajatci. V roce 1917 propukly v Kopřivnici hladové bouře dělníků spojené s rabováním, v roce 1918 následovala série stávek. Vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918 doprovázely v Kopřivnici nadšené oslavy a uklidnění napjaté situace.

Německá škola v kolonii

Německá škola v kolonii Koncem 19. století vzrostl v Kopřivnici počet Němců, přicházeli sem především jako mistři a úředníci do dolní továrny. Usilovali o to, aby jejich děti získaly vzdělání v rodném jazyce, proto továrna otevřela 1. listopadu 1892 privátní jednotřídní školu s 33 žáky. Původně se vyučovalo v dělnické kolonii v domku, kde byl později konzum. V roce 1901 byla škola zveřejněna.

Lípa svobody

Slavnost zasazení lípy svobody V den výročí bitvy na Bílé hoře, 8. listopadu 1918, se na starém hřbitově v Kopřivnici konala slavnost zasazení Lípy svobody. Účastnili se zástupci úřadů, krojovaní sokolové, sbor dobrovolných hasičů s praporem a velký počet občanů. O významu tohoto aktu promluvil u misionářského kříže nadučitel Adolf Chlebovský. K lípě přicházeli každý rok 28. října kopřivničtí sokolové a pokládali věnec na památku padlých za svobodu.

Sokolští dobrovolníci

Kopřivničtí dobrovolníci v Místku Na výzvu Československé obce sokolské v Praze odjelo 19. listopadu 1918 čtyřicet dobrovolníků kopřivnického Sokola bránit Slovensko proti Maďarům. Vedl je obchodník Rudolf Váňa. Z této výpravy se nevrátil Bohdan Váňa, který byl prohlášen za nezvěstného. Nedlouho poté se vypravila také další skupina, tvořená mimo jiné také dobrovolníky Dělnické tělocvičné jednoty.

Povýšení Kopřivnice na městys

Pečeť obce Kopřivnice používaná v letech 1754–1918 Starosta Kopřivnice Jan Buček podal koncem roku 1907 návrh, aby se u příležitosti oslavy šedesátiletého panování císaře a krále Františka Josefa I. podnikly kroky k povýšení Kopřivnice na městys. Podle rozhodnutí císaře ze dne 23. listopadu 1910 a ministerského výnosu ze dne 29. listopadu 1910 byla obec Kopřivnice povýšena na městys. Zvláštní deputace z Kopřivnice pak poděkovala na hejtmanství za toto povýšení.

Nadace Ignáce Šustaly

Ignác Šustala Dne 2. prosince 1888 informoval Ignác Šustala, zakladatel výroby kočárů a vagónů v Kopřivnici, obecní představenstvo o založení nadace pro chudé v Kopřivnici. Jejím účelem bylo podporovat chudé obyvatele, především však dělníky jeho továrny, kteří se stali neschopnými práce.

Telegraf

Adolf Raška Na základě výnosu c. k. poštovního a telegrafního ředitelství v Brně z 9. prosince 1886 byla v Kopřivnici zřízena v roce 1887 telegrafní stanice, k čemuž přispěly firmy Šustala a Raška příspěvkem 170 zlatých a zavázaly se stanici 10 let v dobrém stavu udržovat. První telefonní stanice byla v Kopřivnici zavedena až v červnu 1909.

Železnice

Kopřivnické nádraží Po dlouhých jednáních udělilo v červnu 1881 ministerstvo obchodu koncesi ke stavbě Studénko-štramberské dráhy. Během půl roku byla její stavba dokončena a Kopřivnice tak byla napojena na železniční trať Severní dráhy Ferdinandovy. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 18. prosince 1881, kdy do Kopřivnice přijel od Příbora první osobní vlak.

Vánoce

Vánoce V době Vánoc se v Kopřivnici pořádaly kulturní akce nazvané „Vánoční stromek“. Na programu byly koledy a scénky, které si připravily děti. Výnos byl věnován ve prospěch chudé školní mládeže. Děti obecných a mateřských škol dostávaly ovoce a drobné dárky, chudé děti dostávaly častokrát i oděv nebo obuv.

Četnická stanice

Obecní četník Tomáš Buček Okresní hejtmanství v roce 1881 navrhlo, že obec, která bezplatně poskytne místnosti k potřebám četnické stanice, obdrží právo stanici provozovat. Četnická stanice v Kopřivnici byla umístěna v domku č. 131, kde předtím byla obecná škola. Obec nechala domek opravit a četnická stanice byla v roce 1882 otevřena. Kromě kanceláře zde byl také byt četníka a obecní vězení.

Tiskové zprávy

RSS ikona

Kopřivnické noviny

Knihovna uspořádala několik akcí na trénování paměti

Naučit se trénovat svůj mozek a zlepšit paměť přišlo v úterý 12. března do klubovny v Kulturním domě v Mniší 17 seniorů.
  FOTO: LUCIE KAZLEPKOVÁKopřivnice (hod) – V minulém týdnu pořádala Městská knihovna Kopřivnice v rámci Národního týdne trénování paměti několik akcí. Ty připravuje již od roku ...

Město rozdělilo sportovcům půl milionu na individuálních dotacích

Kopřivnice (dam) – Bez pětistovky půl milionu korun rozdělilo letos město Kopřivnice na individuálních dotacích v oblasti sportu. Nejprve rada města v únoru rozhodla ...

Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS