Město Kopřivnice - Kopřivnické noviny ze dne 04.04.2019 - Části Slovenské strely jsou rozházeny po celé republice, začala fáze restaurování
Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
logo Facebook Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Technické muzeum Tatra - foto STUDIO TRINITY, s.r.o.

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 13/2019 ze dne 04.04.2019

Části Slovenské strely jsou rozházeny po celé republice, začala fáze restaurování

(Počet zobrazení: 571)
Pouze skelet Slovenské strely je aktuálně v dílnách Českomoravských železničních opraven v Hranicích. Další části unikátního vlaku se renovují různě v ČR.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Pouze skelet Slovenské strely je aktuálně v dílnách Českomoravských železničních opraven v Hranicích. Další části unikátního vlaku se renovují různě v ČR.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Dnes je to přesně 216 dní, co Slovenská strela opustila Kopřivnici. Její náročné stěhování bylo také poslední příležitostí, kdy ji železniční nadšenci mohli vidět v celku. Prohlédnout si Slovenskou strelu dnes by znamenalo navštívit celou řadu specializovaných dílen po celé České republice. Nejviditelnější části unikátního kolejového vozidla, tedy skříň a podvozek, zůstávají v dílnách Českomoravské železniční opravny v Hranicích a v Přerově, unikátní Sousedíkův elekromagnetický systém přenosu výkonu se renovuje příznačně v Mezopravně ve vynálezcově rodišti ve Vsetíně, drobnější kovové a dřevěné prvky interiéru jsou ve specializovaných restaurátorských dílnách ve Velkém Meziříčí a v Praze a o čalounění sedadel se postará licencovaná firma v Ostravě-Mariánských horách. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že část vlaku se po pompézním odjezdu v tichosti vrátila do Kopřivnice. Ocelové svaly Slovenské strely - dvojici zážehových šestiválců T 67 - znovu přivádějí k životu ve zdejší firmě Macháč Motors a měřicí přístroje a budíky z obou stanovišť strojvedoucího bude renovovat pan Prorok z Kopřivnice.

„Máme radost, že se na renovaci podílejí i kopřivnické firmy nejen z důvodu nějaké tradice, ale i proto, že Slovenská strela bude po opravách umístěna v Kopřivnici a bude potřebovat pravidelnou péči a servis, a je proto dobře, že lidé, kteří se podílejí na její záchraně, budou nablízku,“ říká Jiří Střecha, odborný garant renovace Strely, někdejší ředitel Železničního muzea při Národním technickém muzeu a dnešní šéf Poštovního muzea v Praze, s tím, že hlavní tým podílející se na opravách Strely tvoří aktuálně asi deset odborných firem a menších restaurátorských dílen.

Od loňského září, kdy renovace Slovenské strely začala, bylo až doposud nejvíce sil a času věnováno jejímu rozebrání. „Byla dokončena kompletní rozborka. Jednotlivé díly byly vymontovány, posouzeny, zaznamenán jejich stav a poslány restaurátorům. Nyní jsme ukončili tu prvotní fázi a 6 až 9 měsíců se bude pilně pracovat na renovaci původních, případně na výrobě replik jednotlivých dílů,“ uvedl Jiří Střecha.

Přestože už před rekonstrukcí byla Strela podrobně prozkoumána, její postupné rozebírání odborníkům přineslo mnohá překvapení, některá pozitivní a další naopak nepříjemná. „Negativním zjištěním je například skutečnost, že obnova Strely, která proběhla v letech 1969 až 1970, byla mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli. Šla daleko hloub a podle našeho názoru byly některé originální části celkem zbytečně zlikvidovány. Další drobné věci jako šatní háčky, popelníky a podobné drobnosti zřejmě kdysi dávno rozkradli návštěvníci,“ domnívá se Střecha. Naštěstí se podle jeho slov od každé věci ve Strele dochoval alespoň jeden kus, který restaurátorům bude sloužit jako předloha. Pokud v některých ojedinělých případech schází i on, pak mají renovátoři k dispozici podrobnou výkresovou dokumentaci, podle níž nebude problém vytvořit repliky v podstatě čehokoliv, co bylo součástí Motorového vozu M 290.002 v době jeho vzniku. Některé restaurátorské zásahy budou muset být nakonec také daleko zásadnější, než se původně plánovalo. To se týká například sedaček pasažérů. Po jejich odčalounění se zjistilo, že z původních sedadel se zachovalo velice málo, a to, co zbylo, je ve špatném stavu. „Nepůjde pouze o obnovu čalounění, jak se původně předpokládalo. Nově se budou vyrábět i ty pružinové kostry uvnitř sedadel a budou se obnovovat i dřevěné a kovové části konstrukce. Z původních sedadel bude možné použít jen naprosté minimum součástí jako některé lišty, číselné štítky a některé části kování, zbytek budeme muset nahradit,“ uvedl Jiří Střecha.

Naopak příjemným zjištěním byla zachovalost celé hnací soustavy vlaku. Jak Sousedíkův systém, tak oba motory byly po šedesáti letech bez pohybu a v nevhodných podmínkách v překvapivě dobrém stavu. „Motory byly konzervovány nějakým velice dobrým olejem. Odborníci byli překvapeni i stavem vnitřků spalovacích motorů, ty nejen že nebyly napadeny korozí a byly promazané, i když se netočily. Když Macháčovi motory postavili do stojanů, tak je byli schopni pomocí kliky rukou roztočit, což je skoro zázrak,“ pochvaloval si Jiří Střecha. Rozebírání motorů Slovenské strely navíc přineslo potvrzení jedné z teorií, že některé díly byly z motorového vozu 001, tedy z té druhé Slovenské strely. „Což potvrzuje naši domněnku, že jednička, která byla z provozu odstavena dřív, sloužila jako zdroj náhradních dílů, aby tu dvojku jako takzvanou ‘vládní zálohu’ udrželi v provozu až do druhé poloviny 50. let,“ doplnil Jiří Střecha.

To, jaká pozornost se při obnově Slovenské strely věnuje každému detailu, ilustruje například to, jak pečlivě se renovační tým věnuje vzhledu sedadel ve vlaku. Přestože v to doufali, nepodařilo se po odstranění čalounění na sedadlech objevit ani kousek původní potahové látky. Podle dobových popisů byly barvy potahů v barvě bílé kávy s hnědým žíháním. Představu o původní barvě nakonec pomohly upřesnit sedáky na obou stanovištích strojvůdce. Ty sice všichni měli za tmavě zelené, ale při čištění se ukázalo, že pod letitým nánosem špíny, prachu a oleje je právě potah v barvě bílé kávy, který nyní poslouží jako vzor. Struktura žíhání pro připravovanou repliku potahové látky se zase velmi přesně vypočítá podle dobových fotografií.

Vlak se má po návratu do Kopřivnice co nejvíce podobat stavu, v jakém ji po svém dokončení a uvedení do provozu v roce 1936 opouštěl. Jako tehdy má vypadat třeba i vybavení miniaturní palubní kuchyňky, kde se připravovalo občerstvení pro cestující. „V kuchyňce se dochoval jeden z původních vařičů a renovovány budou i původní skříňky, nyní zahájíme jednání s držiteli práv k logu společnosti CIWL, což byla firma, která za první republiky provozovala jídelní a lůžkové vozy, aby nám umožnili vyrobit repliky původního nádobí,“ prozradil Jiří Střecha a doplnil, že stejná společnost, jaká kdysi provozovala občerstvení ve Slovenské strele, zajišťovala stejné služby například v legendárním Orient expressu.

Po aktuální fázi zrestaurování jednotlivých dílů, případně výroby jejich replik, nastane to, na co se tým řídící renovaci Slovenské strely těší nejvíc, a to její opětovná postupná kompletace. Podvozky, pohon a skříň vozu by měly být pohromadě do Vánoc. Postupně budou instalovány i prvky interiéru, kompletně hotovo bude zhruba v březnu. „Pak se vůz podrobí zkušebním jízdám a schvalovacímu procesu, aby bylo možné jej výjimečně pustit do provozu,“ uvedl Jiří Střecha. Mezitím bude v Kopřivnici vyrůstat speciální výstavní depozitář Slovenské strely, do kterého by ikonický vlak měl dojet po vlastní ose v létě 2020.



RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS