Město Kopřivnice - Kopřivnické noviny ze dne 07.11.2019 - Reprezentace? Splněný sen, říká Patrik Fulnek
Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
logo Facebook Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Letní koupaliště v Kopřivnici - foto STUDIO TRINITY, s.r.o.

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 39/2019 ze dne 07.11.2019

Reprezentace? Splněný sen, říká Patrik Fulnek

(Počet zobrazení: 145)
Patrik Fulnek
Patrik Fulnek

Kopřivnice – Necelou dvacítku reprezentačních utkání odehrál házenkář KH ISMM Kopřivnice Patrik Fulnek v mládežnických kategoriích, letos však získal první zkušenosti mezi muži. Po předchozích pozvánkách do seniorského národního výběru jen jako náhradník nyní 24letý kopřivnický hráč tentokrát na reprezentační sraz odcestoval. S týmem absolvoval v Plzni od pondělí 21. do středy 23. října přípravný kemp a ve čtvrtek čeští házenkáři odletěli ke dvěma přátelským utkáním do Švýcarska. Ačkoliv Patrik Fulnek do hry ani v jednom z nich nezasáhl, nabyté zkušenosti a zapsání se do povědomí trenérů mu již nikdo nevezme.

Vrátil se stejný Patrik Fulnek, jaký na reprezentační sraz odjížděl?

Já myslím, že ano, jen s trošku větším sebevědomím a více zkušenostmi. Uvidíme v příštích zápasech, jak se mi bude hrát, ale cítím se sebejistější.

V čem konkrétně jste se posunul nebo co jste tam pochytil nového?

Určitě návyky, které mají hráči z vyšších lig, jako jsou náběhy, větší tlak spojky, častější střelba z dálky. Trenéři mi zdůrazňovali, když proti mně nikdo nevystoupí, ať střílím. Musím taky zapracovat na přihrávkách.

Popište tedy průběh reprezentační akce od začátku až po zápasy ve Švýcarsku.

V pondělí jsem jel do Plzně spolu s kluky z Karviné, po příjezdu byl společný oběd, takže jsem se se všemi seznámil, a pak už byl první trénink. Každý den byly dva tréninky, mezi nimi společný oběd, po kterém jsem rád hodinku spal, protože při práci se mi taková možnost nenaskytne. Večer pak po druhém tréninku byla regenerace. Ve čtvrtek jsme ráno odlétali do Švýcarska, večer a v pátek ráno byl trénink a pak večer už zápas. V sobotu jsme také ráno měli jen lehký trénink, v podvečer odvetné utkání a v neděli brzo ráno se už odlétalo domů.

A mrzí vás, že jste se ani v jednom utkání nedostal do hry?

Já to beru spíš z toho pohledu, že jsem do Švýcarska vůbec neměl odcestovat. Jeden hráč byl v týmu navíc a i trenéři říkali, že jsem to v podstatě byl já, ale byla velká marodka, tak jsem nakonec jel. Pro mě to byla radost vůbec být na té střídačce, vidět ty nejlepší hráče, hlavně Andyho Schmida, jednoho z nejlepších středních spojek. Samozřejmě mě trošku mrzí, že když jsme v tom prvním zápase pět minut před koncem prohrávali o sedm osm branek, mě trenér nenechal hrát. Ale doufám, že ještě dostanu příležitost se ukázat.

Věděl jste předem, že si nezahrajete?

Nevěděl. Byla určena základní šestka a trenér mi říkal, ať jsem připravený, že se můžu dostat kamkoli na spojku. V tom druhém zápase už jsem s tím moc nepočítal, že se dostanu do hry, protože výsledek byl vyrovnaný a tým chtěl odčinit páteční porážku.

Když jste tedy seděl na střídačce, asi jste měl více času pozorovat hru. Jak se tedy lišila od té naší ligy?

Snažil jsem se to porovnávat a nemyslím si, že je to o rychlosti, protože i v extralize máme rychlé hráče, ale spíše v síle, protože spousta těch chlapů měla o pět deset kilo více než já, což je obrovský rozdíl. Navíc mnozí trénují dvakrát denně, takže mají kvalitnější přihrávky, kvalitnější střelbu a dají jednodušeji gól než my tady v extralize.

Můžete nějakou zkušenost přenést i do ligy nebo do týmu?

Asi nic zásadního, protože na této úrovni už je to hodně o detailech. Ale když to tak srovnám, tak náš trenér Luba Veřmiřovský je podobný typ trenéra, jako je Honza Filip s Danem Kubešem. Když jsme měli nějaké video, chtěli od nás odezvu, to od nás chce Luba taky, má podobné herní myšlení. Spíš mi řekli, na čem já mám pracovat, ale u každého to je něco jiného, co je jeho slabinou.

Jací byli spoluhráči?

Skvělí. Měl jsem z toho strach, ale chovali se úplně normálně. Nebyl jsem tam nejmladší, byli tam ještě mladší kluci z extraligy, se kterými se znám, tak s těmi jsem si měl co říct. Ti starší byli taky v pohodě, největší respekt jsem měl z Martina Galii, ale byl super. Nechtěl jsem nějak vyčnívat, chtěl jsem se zapsat tak nějak normálně.

Jak jste vyplnili program mimo tréninky a zápasy?

Na nic moc nebyl čas. Po jídle jsme třeba měli hodinku, než jsme šli na trénink, ale to se nedá nic moc vymyslet. Takže se pustila televize nebo jsem se díval na nějaké video na mobilu, na výsledky jiných sportů, a jak jsem už říkal, po obědě jsem si hodinku zdřímnul. Maximálně půlhodinová procházka nebo kávička při videu.

Další reprezentační sraz bude v prosinci, máte už nějaké náznaky, že byste mohl zase dostat pozvánku? Trenéři se zmiňovali, že opět nebude národní tým kompletní.

Uvidíme. Kluci z Bundesligy ještě v té době budou hrát, tak doufám, že mě pozvou, ale můžou samozřejmě nominovat jiného střeďáka. Každopádně po příletu domů jsem na letišti mluvil s trenéry, kteří říkali, že ty první dva tréninky byly hrozné. Toho jsme si vědom, nevím, jestli to bylo nervozitou. Ale líbilo se jim, že jsem se zlepšoval, a pak už byli se mnou spokojení. Zapracuju na tom, co mi říkali, a uvidím, jestli to bude stačit.

V rozhovoru před odjezdem na sraz jste mluvil o tom, že když jste v minulosti dostal pozvánku do reprezentace jako náhradník, byl jste z toho tak přemotivovaný, že jste se s tím pak nedokázal vyrovnat v lize. Jak to vidíte tentokrát?

Budu se snažit na tom pracovat. I na začátku toho srazu jsem chtěl být psychicky v pohodě, to mi ale úplně nevyšlo. Asi i proto, že jsem se musel naučit spoustu nových signálů. Stáhnul jsem si aplikaci, kde bylo asi sedm signálů, které jsem se pečlivě naučil. Pak jsem přišel na první trénink a najednou se mi po nějaké době vybavil jenom jeden. Měl jsem okno jak ve škole při zkoušce. Postupně jsem si ale vzpomněl a hrál je automaticky.

Kristina Čablová



RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS