Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Technické muzeum Tatra - foto STUDIO TRINITY, s.r.o.

Kopřivnické pamětihodnosti

Historické texty vznikly v rámci činnosti Muzea Fojtství. Autorem textů je Mgr. Ondřej Šalek.

Bronzový poklad

Bronzový poklad Při kopání základů pro nové obytné domy u potoka Koryčky nalezl v roce 1956 stavební dělník depot bronzových předmětů. Pro sbírky kopřivnického muzea jej získal Emil Hanzelka. Nález obsahoval bronzové kruhy a jejich zlomky, kroucené rukojeti, závěs kotlíku, hladkou spirálu a zlomky malé spirály. Odborný průzkum určil, že nález spadá do halštatského období a jeho stáří stanovil na 2800 let.

Zřícenina hradu Šostýna

Zřícenina hradu Šostýna Hrad Šostýn založil na konci 13. století pravděpodobně hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Jádro hradu tvořila dvoupatrová palácová stavba, okolo níž se obepínala obvodová hradba s bergfritovou věží. Zánik hradu je spojen s husitskými válkami, kdy byl dobyt a pobořen. Archeologický průzkum provedený Klubem československých turistů v letech 1935-1938 vydal řadu zajímavých předmětů, jež jsou dnes vystaveny v Muzeu Fojtství.

Šostýnská Venuše

Šostýnská Venuše Při archeologickém průzkumu zříceniny středověkého hradu Šostýna nalezl v roce 1935 vlastivědný pracovník Emil Hanzelka slonovinovou figurku takzvané Šostýnské Venuše. Moralizující soška německého původu, pocházející pravděpodobně ze 14. století, patří k nejstarším zpodobením nahého lidského těla v drobné plastice evropského středověku. Originál sošky je uložen ve sbírkách Muzea Fojtství.

Oltář svatého Bartoloměje

Oltář svatého Bartoloměje Trojdílný deskový oltář ze starého dřevěného kostela vytvořil mistr Matyáš v roce 1568. Jeho hlavní vyobrazení představuje patrona kostela svatého Bartoloměje. Poté, co byl na konci 19. století kostel zbourán, dostal se oltář do sbírek Františkova muzea v Brně. Dlouhá léta byl považován za ztracený, až v roce 1993 byl nalezen v Moravské galerii v Brně. Následně byl restaurován a stal se součástí stálé expozice Muzea Fojtství.

Starý hřbitov

Starý hřbitov Hřbitov obklopoval původní dřevěný kostel svatého Bartoloměje z 16. století. Na konci 19. století se zde v souvislosti se zřízením nového hřbitova přestalo pochovávat, a brzy poté byl zbourán také dřevěný kostel. Starý hřbitov s řadou hodnotných náhrobků postupně chátral, až byl v polovině 80. let 20. století přeměněn na park. Dochovaly se zde dvě hrobky, ohradní zeď se vstupní bránou a torzo náhrobku prvního kopřivnického faráře Rudolfa Víchy.

Kostel Všech svatých (místní část Vlčovice)

Kostel Všech svatých Ve Vlčovicích stála původně jednoduchá kaple, z níž se postupnými přestavbami stal na konci 16. století kostel. K podélné jednolodní stavbě s pozdně gotickým jádrem, pětibokým kněžištěm a mohutnou hranolovitou věží přiléhá při jižní zdi kaple obdélníkového půdorysu. V první polovině 17. století došlo k úpravě presbytáře a kostelní věže zakončené cibulovitou bání. Na konci 19. století získal kostel svou současnou podobu.

Kopřivnické zemanství

Kopřivnické zemanství Nejstarší zmínku o tomto svobodném dvoře nacházíme v Urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Současnou podobu dal zemanství Ignác Raška v roce 1813, v pozdější době však ještě mansardovou střechu nahradila sedlová. Z bývalého hospodářského dvora se do dnešních dnů dochovala klasicistní obytná budova. Hospodářské budovy byly zbořeny v roce 1933 kvůli stavbě obecního chudobince.

Kopřivnické fojtství

Kopřivnické fojtství Nejstarší dochovaná zmínka o kopřivnickém fojtství pochází z roku 1679. Jisté však je, že zde stálo již v dřívějších dobách. Původní dřevěnou stavbu s klenutými sklepy přestavěl do dnešní podoby v roce 1789 fojt Jakub Šustala. Objekt je situovaný ve svahu, štítovou stranou orientovaný k silnici, krytý mansardovou šindelovou střechou. V roce 1850 zde Ignác Šustala zahájil řemeslnou výrobu bryček a kočárů. Od roku 1990 slouží budova muzejním účelům.

Váňův kámen

Váňův kámen Vápencový skalní útvar na východním svahu Bílé hory je opředen pověstí o čertovi, proto se mu dříve říkalo Čertův kamen. Později získal své pojmenování podle sedláka Jana Hrčka, zvaného Váňa. V roce 1695 pod Váňovým kamenem, v místě zvaném Na Hraničkách, tábořili sedláci, kteří povstali proti robotám. U příležitosti 300. výročí tohoto povstání byla na Váňově kameni odhalena bronzová pamětní deska.

Kříž Ignáce Rašky

Kříž Ignáce Rašky Náhrobní opukový kříž zakladatele kopřivnické továrny na keramiku Ignáce Rašky tvoří podstavec srdcovitého tvaru s nízkým rovnoramenným křížem zdobeným rosetami. Památeční nápis na podstavci datuje jeho vznik do roku 1824. Náhrobek původně stával na starém kopřivnickém hřbitově, následně byl dlouhá léta nezvěstný. Po jeho opětovném nalezení byl restaurován a nyní se nachází v expozici Muzea Fojtství.

Napoleonský kříž

Napoleonský kříž Nízký kamenný rovnoramenný kříž na podstavci srdcovitého tvaru, na čelní straně zdobený rosetami a v křížení reliéfem hořícího srdce s monogramem IHS, stával společně s dalším obdobným křížem na starém kopřivnickém hřbitově. Zažitý výklad uvádí, že se jedná o hrob napoleonských vojáků zemřelých v Kopřivnici při tažení do Ruska. Ve spodní části náhrobku je však zřetelně čitelné jméno Apolena Schustalová a letopočet 1828.

Kříž u kostela (místní část Vlčovice)

Kříž u kostela (místní část Vlčovice) Pískovcový kříž jetelovitého tvaru s plastikou Krista, osazený na římse podstavce sochami Panny Marie a svatého Jana, nese na čelní straně v mělkém reliéfu svatou Veroniku držící veraikon. Na vysokém hranolovitém podstavci jsou zobrazeny nástroje Kristova umučení. Nápis na čelní straně datuje vznik kříže do roku 1858 „Křiž Krista bu 1858 diž outočiště naše“.

Váňův kříž

Váňův kříž Kamenný kříž postavil v roce 1863 rolník Jan Hrček, zvaný Váňa, při Starém záhumní. Ve střední části podstavce je vyobrazen reliéf Bolestné Panny Marie, nad nímž jsou v horní části nástroje Kristova umučení a kříž s korpusem Kristova těla. Spodní část podstavce nese dnes již téměř nečitelný nápis „Tento svatý kříž jest vystavěn ke cti a chvále boží od Jana Hrčka a manželky jeho Terezie“.

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Kaple svatého Jana Nepomuckého (místní část Lubina - Drnholec) V roce 1866 postavili naproti svému statku v Drnholci manželé Jan a Johana Kutáčovi kapli ke cti svatého Jana Nepomuckého. V tom roce postihla celý kraj neúroda a vpád pruského vojska, které s sebou přineslo choleru. Tyto okolnosti nabízejí vysvětlení, že kaple byla postavena jako poděkování patronu Janu Nepomuckému za přečkání těchto pohrom.

Krystyjanův kříž

Krystyjanův kříž Pískovcový kříž s Kristem postavil před rokem 1870 sedlák Jan Raška, zvaný Krystyjan, u okresní silnice naproti svému statku č. p. 73. Střední část podstavce nese reliéf Bolestné Panny Marie, nad nímž jsou zobrazeny nástroje Kristova umučení. Ve spodní části podstavce se nachází tesaný nápis „Odstup ode mne abych se v čem chlubil jedině v kříži Pána našeho Ježíše Krista“.

Sloup Panny Marie (místní část Mniší)

Sloup Panny Marie (místní část Mniší) Tento sloup se sochou nechal v roce 1872 postavit Jan Pustějovský u cesty poblíž fojtství v Mniší. Socha Madony s Ježíškem v levé ruce, s atributy měsíce, koruny a žezla je dílem lidového kameníka. K osazení sochy použil starší barokně modelovaný podstavec, jenž na čelní straně nese nápis „Svatá Panno Maria Matko Boží přimlouvej se za nás.“

Sloup Panny Marie (místní část Lubina - Drnholec)

Sloup Panny Marie (místní část Lubina - Drnholec) Tato socha u cesty k bývalému mlýnu, postavena v roce 1875 manžely Jalůvkovými, patří k selské usedlosti „Na kutách“. Socha Panny Marie s Ježíškem v levé ruce a s atributy půlměsíce, koruny a žezla je dílem neznámého kameníka. Na podstavci nese nápis „1875 Ta štacije vystavena ke cti chvale Pany Marije od ManželuF Františka a Marjany JaluFky. Marija Utočiště Hřišnikuv Oroduj za nas.“

Raškova hrobka

Raškova hrobka Novogotická hrobka byla postavena koncem 70. let 19. století na starém kopřivnickém hřbitově pro továrnickou rodinu Rašků. Provedená je v podobě křídlového oltáře, jehož střední část nese formu svatostánku s baldachýnem, původně doplněným sochou Alegorie Víry. Na ploše před hrobkou jsou dodatečně umístěny tři kamenné náhrobní desky příslušníků Raškovy rodiny, původně zakrývající nedaleké samostatné hroby.

Kaple svaté Máří Magdalény (místní část Mniší)

Kaple svaté Máří Magdalény (místní část Mniší) Stavbu kaple zahájil v roce 1885, podle plánů stavitele Karlsedera, tehdejší příborský kaplan Antonín Cyril Stojan. Poté, co byl v roce 1887 přeložen na jiné působiště, kapli dostavěli občané Mniší a zasvětili ji patronce obce svaté Máří Magdaléně. Ke stoletému výročí vysvěcení kaple v roce 1991 pořídili místní občané zvon pojmenovaný A. C. Stojan po jejím zakladateli.

Sýkorecká zvonička (místní část Lubina - Sýkorec)

Sýkorecká zvonička (místní část Lubina - Sýkorec) K připomenutí výročí tisíce let od úmrtí svatého Metoděje postavili občané Sýkorce v roce 1886 zvoničku s křížem. Původní zvon, zasvěcený svatému Metoději, byl v roce 1917 zrekvírován pro válečné účely. V roce 1945 byl kvůli zchátralosti zvoničky ustanoven výbor pro její obnovu, ke které však nedošlo a kaplička byla zbořena. Zvonička s křížem byly obnoveny v roce 1999 a o rok později vznikla také kaplička zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději.

Bönischova vila

Bönischova vila Vilu postavil pro kopřivnického lékaře Ignáce Bönische v letech 1888-1889 novojičínský stavitel Heinrich Czeike. Romantizující stavba spojuje ve svém vzhledu prvky secesního ornamentu, anglické venkovské architektury a lidové tradice. Po druhé světové válce byla vila jakožto konfiskát po Němcích obydlena několika nájemníky. Od druhé poloviny 50. let v budově sídlila hudební škola, kterou v roce 1977 vystřídalo loutkové divadlo.

Vila Josefa Schustaly

Vila Josefa Schustaly Novorenesanční vilu nechal podle návrhu stavitele Heinricha Czeikeho postavit v roce 1889 kopřivnický továrník Josef Schustala. Jednopatrovou budovu s polygonální vstupní věží a trojosou lodžií obklopoval park v anglickém stylu. Po druhé světové válce objekt získal vlastivědný pracovník Emil Hanzelka, který zde v roce 1947 zřídil Lašské muzeum. Dnes je zde umístěna expozice kopřivnické keramiky a malíře Zdeňka Buriana.

Schustalova hrobka

Schustalova hrobka Rodinnou hrobku, postavenou na starém hřbitově v podobě novogotické hřbitovní kaple, vybudoval pro továrnickou rodinu Schustalů v roce 1891 novojičínský stavitel Heinrich Czeike. Stavba vyniká kombinací režného zdiva s velkolepě pojatým průčelím opatřeným pilíři s věžovými fiálami. V podzemní hrobové komoře, rozšířené v roce 1923 o další prostor, jsou uloženy ostatky deseti příslušníků rodiny Schustalů.

Vila Adolfa Schustaly

Vila Adolfa Schustaly Novorenesanční vilu s arkádovou lodžií a trojúhelníkovým štítem nechal v letech 1891-1892 postavit podle návrhu stavitele Heinricha Czeikeho kopřivnický továrník Adolf Schustala. Na konci 20. let 20. století se majitelem stal baron Ringhoffer, který vilu obýval při svých inspekčních návštěvách závodů Tatra. Po druhé světové válce zde působil Závodní klub ROH.

Chrám svatého Bartoloměje

Chrám svatého Bartoloměje Novogotický kostel postavil v letech 1893-1895 novojičínský stavitel Heinrich Czeike podle návrhu vídeňského architekta Ludwiga Schöneho. Jde o podélnou trojlodní sálovou stavbu s pětibokým kněžištěm a dvojicí bočních kaplí. Z původních zvonů se dochoval pouze nejmenší umíráček, ostatní tři byly opakovaně odebrány za první i druhé světové války. K jejich obnově došlo v roce 1970.

Kostel svatého Václava (místní část Lubina - Větřkovice)

Kostel svatého Václava (místní část Lubina - Větřkovice) Uprostřed Větřkovic stával dřevěný kostel svatého Václava ze 17. století, který v roce 1887 zcela zničil požár. Nahradil jej jednolodní kostel s hranolovitou věží a pravoúhlým odsazeným presbytářem, postavený v novorománském stylu v letech 1898-1900 podle návrhu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína. V září 1901 kostel vysvětil arcibiskup Kohn a o dva roky později se Větřkovice staly samostatnou farností.

Areál kostela svatého Václava (místní část Lubina - Větřkovice)

Areál kostela svatého Václava (místní část Lubina - Větřkovice) Kostel svatého Václava doplňují čtyři kapličky postavené nedlouho po jeho dokončení, novorenesanční fara a kříž Marie Jalůvkové z roku 1900 zhotovený příborským kameníkem Lichtblauem. Později zde byl přenesen restaurovaný kříž manželů Kubošových z roku 1877. Na přilehlém hřbitově se nachází kříž manželů Pustějovských, jenž nese náhrobní desku prvního větřkovického faráře Josefa Navrátila..

Sloup Panny Marie (místní část Lubina - Větřkovice)

Sloup Panny Marie (místní část Lubina - Větřkovice) Při cestě volně stojící pískovcový sloup Panny Marie je dílem lidového kameníka z 19. století. Socha Madony s dítětem na levé ruce a s atributy půlměsíce, koruny a věnce hvězd kolem hlavy je osazena na polygonálním sloupu s podstavcem, který nese nápis „O Maria, outočiště naše, oroduj za nás. Postavila Antonie Dorazilová, L. P. 1903“.

Socha Panny Marie Lurdské

Socha Panny Marie Lurdské Sochu Panny Marie Lurdské nechali podle poslední vůle rolníka Petra Kuchaře postavit v roce 1904 manželé František a Klára Kuchařovi na Kuchařové roli u chodníku vedoucího kolem Bílé hory. Sochu zhotovil kamenický mistr Lichtblau z Příbora. Podstavec z čelní strany nese nápis „Já jsem neposkvrněné početí! Panno slavná, oroduj za nás“.

Měšťanská škola

Měšťanská škola Dvoupatrová budova měšťanské školy, postavená v letech 1909-1910 příborským stavitelem Bedřichem Karlsederem podle návrhu stavitelské firmy Vojtek a Rossmann z Polské Ostravy, v sobě nese novorenesanční tvarosloví kombinované se secesními prvky. V průčelí jsou zasazené dva kamenné reliéfy zobrazující Františka Palackého a Jana Amose Komenského od pražského sochaře Václava Nováka.

Německá škola

Německá škola Novoklasicistní budovu se secesními dekorativními detaily postavila obec Kopřivnice prostřednictvím stavební firmy Grossman a Fiala z Moravské Ostravy v roce 1911. Stavební plány zhotovili architekti Heinrich Czeike ml. a Bruno Wondra z Nového Jičína. Bohatě zdobené průčelí se samostatnými vchody pro mateřskou a obecnou školu původně zdobil velký nápis „Deutsche Volksschule“ ve štítu budovy.

Katolický dům

Katolický dům Podélnou patrovou budovu v historizujícím slohu, zdobenou jemným dekorem, s mohutnou mansardovou střechou, nechal postavit spolek Katolická beseda v letech 1913-1914. Plány i samotnou stavbu provedl příborský stavitel Bedřich Karlseder. Katolický dům byl situován v tehdejším centru Kopřivnice u okresní silnice v blízkosti kostela svatého Bartoloměje. Za budovou se nacházela zahrada s altánem a cvičištěm tělocvičné jednoty Orel.

Pomník padlých

Pomník padlých Socha kováře od brněnského sochaře Josefa Kubíčka byla v roce 1931 postavena před měšťanskou školou jako připomínka padlých Kopřivničanů v první světové válce. Během druhé světové války sochu odstranili Němci a místo ní na podstavec umístili řecký oheň. Po osvobození byla socha opravena a podstavec doplněn pamětní deskou obětem druhé světové války s reliéfem navrženým Radoslavem Hanzelkou.

Pomník T. G. Masaryka (místní část Vlčovice)

Pomník T. G. Masaryka (místní část Vlčovice) Pomník prvního československého prezidenta od sochaře Františka Juráně z Příbora byl postaven u příležitosti 20. výročí trvání ČSR. Občané Vlčovic jej věnovali prezidentu Osvoboditeli a památce padlých vojínů ve světové válce 1914-1918. Za druhé světové války byla socha ukryta a poté se vrátila na své místo u školy, kde zůstala do roku 1975. V roce 1990 došlo k obnovení pomníku doplněného o pamětní desku padlých vojínů ve světových válkách.

Jasníkova Studánka

Jasníkova Studánka Jasníkovu studánku zřídilo na paměť kopřivnického básníka Adolfa Míčka Jasníka Pěvecké sdružení Kopřivnice společně s Klubem československých turistů. V roce 1933 zde uložili pískovcový balvan, na který o rok později připevnili bronzovou deskou s Jasníkovými verši „Je život krásný, žít jej stojí za to, kdož klne mu, buď žezlo jeho vzato“. Pramen býval původně zachycen do kamenné mušle vytvořené příborským sochařem Juráněm.

Husova lípa

Husova lípa Husova lípa je posledním zachovalým stromem z původního stromořadí vykáceného na počátku 20. století. V roce 1933 uznala obecní rada městyse Kopřivnice pojmenování tohoto stromu jako Husova lípa a zavázala se jej chránit a nikdy neskácet. V roce 1934 zde postavil Československý červený kříž ve spolupráci s Klubem československých turistů pískovcový pomník s vytesaným kalichem a nápisem „Lípa Husova 1933“.

Bezručova vyhlídka

Bezručova vyhlídka Na temeni středních Brd zřídil Klub československých turistů v roce 1934 na počest básníka Petra Bezruče vyhlídku s lavičkou a pískovcovým pomníkem s nápisem „Bezručova vyhlídka KČST 1934“. U příležitosti Bezručových osmdesátin zde turisté zasadili Bezručovu lípu a v padesátých letech vybudovali zastřešený gloriet. V roce 1983, po více než desetileté stavbě, dali do provozu železobetonovou vyhlídku, kterou v roce 2012 nahradila nová rozhledna.

Hrstkova cesta

Hrstkova cesta Klub československých turistů v Kopřivnici pojmenoval v roce 1932 lesní cestu vedoucí na temeno Bílé hory, podle prvního předsedy klubu turistů ve Štramberku MUDr. Adolfa Hrstky, jako Hrstkovu cestu. V roce 1934 postavili na jejím začátku pískovcový pomník s nápisem „KČST 1934 Hrstkova cesta“. Nápis KČST byl za okupace poškozen Němci a turisté jej po válce nechali na památku okupace neopravený.

Základní kámen rozhledny Masarykova volebního kraje

Základní kámen rozhledny Masarykova volebního kraje V roce 1938 položil Klub československých turistů v rámci oslav dvaceti let trvání samostatné republiky na temeni hory Červený kámen základní kámen Rozhledny Masarykova volebního kraje. Rozhledna měla sloužit jako trvalý památník kraje, který zvolil T. G. Masaryka svým poslancem do Říšské rady. Stavbu rozhledny zhatila Německá okupace, kámen však zůstal na svém místě doposud.

Pamětní deska Edvarda Beneše

Pamětní deska Edvarda Beneše V roce 1946 byl veřejnosti předán do užívání sad Dr. Edvarda Beneše, zřízený ze zahrady vily Josefa Schustaly. Travnatý prostor před vilou byl osazen žulovým balvanem s deskou, která nese nápis “Sad presidenta budovatele Dr. Eduarda Beneše“. V roce 1960 došlo k přejmenování parku na sad Leoše Janáčka, ale kámen s deskou zde zůstal až do roku 1978, kdy byl odstraněn. V roce 1993 byl navrácen zpět do parku.

Pamětní deska T. G. Masaryka

Pamětní deska T. G. Masaryka V roce 1947 Jednota československé obce legionářské v Kopřivnici umístila v průčelí budovy bývalého hotelu Novák bronzovou pamětní desku věnovanou prezidentu T. G. Masarykovi, který zde nocoval při své volební kampani do Říšské rady v roce 1907. Pamětní deska byla v padesátých letech nejprve zakryta a posléze odstraněna. K její obnově došlo z iniciativy Svazu protifašistických bojovníků počátkem roku 1990.

Pomník T. G. Masaryka

Pomník T. G. Masaryka Původní pomník se sochou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka z roku 1928 byl během okupace odstraněn a bronzová socha roztavena na kov pro válečné účely. V roce 1947 došlo k obnově pomníku se sochou TGM od Otakara Španihela, kterou dostala Kopřivnice darem od města Nitry. Pomník byl poté v letech 1962 a 1975 odstraněn a v letech 1968, 1990 a 1991 opět instalován na různých místech náměstí.

Pomník Dra Esperanto

Pomník Dra Esperanto V roce 1950 vybudovali kopřivničtí esperantisté nad koupalištěm zátiší s pomníkem Dra Esperanto. Na pískovcový balvan umístili bronzovou pamětní desku s esperantskou hvězdou, letopočtem 1950 a nápisem „Zátiší Dra Esperanto, Ripozejo de Dro Esperanto“. Zátiší časem zarostlo, kámen byl vyvrácen, bronzovou desku však zachránil esperantista Roman Michna. V roce 2013 pomník obnovili kopřivničtí skauti ve svém centru Vanaivan.

Raškův kámen

Raškův kámen Mohutné vápencové skalisko na svahu hory Pískovny, původně patřilo k zemanství a sloužilo jako lom pro získávání vápence na pálení vápna. V roce 1935 osvětová komise, obec legionářská a klub turistů plánovali ve skalním masivu zřídit pomník k stoletému výročí písně Kde domov můj a pomník legionářům. V roce 1951 zde Turistický oddíl Sokol Tatra vybudoval vyhlídkový můstek, z něhož je jedinečný pohled do okolní krajiny.

Pamětní deska Ignáce Šustaly

Pamětní deska Ignáce Šustalyk V roce 1970 byla v rámci oslav výročí 120 let závodu Tatra odhalena v průčelí budovy kopřivnického fojtství pamětní deska zakladateli výroby kočárů Ignáci Šustalovi. Kopřivnické fojtství je místem, kde se Ignác Šustala narodil a vyrobil zde také svou první bryčku. Bronzová pamětní deska je dílem akademického sochaře Karla Vašuta z Frenštátu pod Radhoštěm.

Pamětní deska Adolfa Gajduška

Pamětní deska Adolfa Gajduška V roce 1971 odhalil Svaz československo-sovětského přátelství bronzovou pamětní desku odbornému učiteli Adolfu Gajduškovi na budově bývalé měšťanské školy, v níž v meziválečném období působil. Adolf Gajdušek založil v roce 1934 v Kopřivnici místní odbočku Svazu přátel SSSR v Československu. Za války byl pro svou odbojovou činnost vězněn. Zemřel brzy po osvobození poté, co byl zachráněn z pochodu smrti.

Mozaika Rozvoj města

Mozaika Rozvoj města V letech 1977-1982 vzniklo v rámci výstavby Kopřivnice na pěší zóně v centru města nové nákupní středisko prodejen průmyslového zboží. Jeho fasádu zdobí monumentální mozaika akademického malíře Vlastislava Holuba z Lichnova, zobrazující rozvoj Kopřivnice od starého kopřivnického fojtství, přes Šustalovu vilu a továrnu, až po moderní výškové budovy, nad nimiž září slunce.

Pamětní deska obětem fašismu v letech 1939-1945

Pamětní deska obětem fašismu v letech 1939-1945 Pamětní deska se jmény obětí nacistické okupace z řad tatrováků byla odhalena v roce 1979 u příležitosti 35. výročí Slovenského národního povstání. Při slavnostním odhalení vedení podniku Tatra desku symbolicky předalo Svazu protifašistických bojovníků. V roce 1992 došlo k jejímu přemístění na důstojnější místo v hale správní budovy. Zde zůstala do roku 2006, kdy byla v souvislosti s rekonstrukcí vestibulu nově přestěhovaného městského úřadu odstraněna.

Monument RVHP

Monument RVHP V roce 1982 byl před tehdejší správní budovou n. p. Tatra instalován Monument RVHP. Umělecké ztvárnění provedl akademický sochař Karel Vašut společně s architektem Oldřichem Pražákem. Na jaře 1991 byl odstraněn prstenec symbolizující mír, ztvárněný jako spojení srpu a kladiva s nápisy mír v několika světových jazycích. Mohutné pylony zůstaly na svém místě nadále a v roce 2008 na ně bylo instalováno vánoční osvětlení.

Plastika Život

Plastika Život Počátkem 80. let 20. století došlo k rozšíření nového hřbitova, v jehož areálu byla postavena smuteční a květinová síň. V její blízkosti byla v roce 1982 umístěna plastika nazvaná „Život“, jež se měla stát novým centrálním symbolem hřbitova. Bronzová růže mezi dvěma žulovými obelisky, nesoucími smuteční verše, je dílem akademického sochaře Vladislava Gajdy z Ostravy.

Sousoší Vítězství

Sousoší Vítězství Pískovcové sousoší zobrazující partyzány je dílem akademického sochaře Pavla Chráska z Opavy. Architektonické řešení okolí provedl architekt Miloš Bartoň. Sousoší bylo v parku u základní školy na tehdejší ulici Pionýrské instalováno v závěru roku 1984 a jeho slavnostní odhalení bylo součástí velkolepých oslav 40. výročí osvobození Kopřivnice v květnu 1985.

Pamětní deska Zdeňka Buriana

Pamětní deska Zdeňka Buriana U příležitosti 84. výročí narození malíře Zdeňka Buriana byla v únoru 1989 na tehdejší prodejně textilu odhalena pamětní deska připomínající místo, kde stál rodný dům slavného malíře. Později, když vyšlo najevo, že se zde Burian nenarodil, byla deska přemístěna do vstupu Lašského muzea, v němž má Zdeněk Burian svou stálou expozici. Pamětní deska je dílem akademického sochaře Ivana Kalvody z Prahy.

Pamětní deska Floriána Bayera

Pamětní deska Floriána Bayera U příležitosti 90. výročí narození Floriána Bayera byla v červnu 1992 na budově tehdejší zvláštní školy odhalena bronzová pamětní deska. Kopřivnický rodák Florián Bayer byl v meziválečném období průkopníkem pomocného školství. Za účast v protifašistickém odboji byl v roce 1942 popraven a po válce vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem 1939.

Tiskové zprávy

RSS ikona

Kopřivnické noviny

Průzkum ukázal, že ve městě žije 117 osob bez přístřeší

Kopřivnice (hod) – V Kopřivnici se v minulém týdnu sčítaly osoby bez přístřeší. Kopřivnická radnice se zapojila do celorepublikového sčítání osob bez domova, a ...

Čtyři plavci SK získali titul krajského přeborníka

Karolína Kašpárková (SK Kopřivnice) plave 50 Z v domácím bazénu, kde dosáhla na bronz, stříbro v téže disciplíně brala Lucie Monsportová.
  FOTO: KRISTINA ČABLOVÁKopřivnice (cab) – Fantastický víkend mají za sebou plavci SK Kopřivnice. Kromě titulu mistryně ČR v aquatlonu Nikoly Chovanečkové (viz samostatný článek) získali ...

Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS