Plán zdraví a kvality života Kopřivnice

Průběh zpracování Plánu zdraví a kvality života Kopřivnice v roce 2004

Příprava základní verze komunitního plánu probíhá v návazných setkáních místních týmů, kterými dle Metodiky NSZM ČR jsou:

1. úvodní setkání a jednání přípravného týmu – červen, září 2003

Na tomto setkání byly prvními cca 10ti partnery PZM a MA21 definovány oblasti života ve městě, kterým se kopřivnický Plán zdraví věnuje. Setkání bylo vedeno Ing. Petrem Švecem (tajemníkem NSZM ČR) a bylo doplněno o seminář k udržitelnému rozvoji (PhDr. Ivan Rynda z Univerzity Karlovy) a předáním zkušeností s realizací projektu ve Vsetíně (Ing. Milan Půček, tajemník MÚ Vsetín). Oblasti plánu zdraví se později upřesňovaly, ale v zásadě již tehdy bylo rozhodnuto, že by se Kopřivnice v rámci Projektu Zdravé město měla věnovat:

• A. Veřejné správě /Komunikaci / Informovanosti
• B. Zdravému životnímu stylu / Zdravotnickým službám
• C. Životnímu prostředí / Bydlení
• D. Výchově a vzdělávání
• E. Sociálním službám
• F. Volnému času / Sportu / Kultuře
• G. Dopravě
• H. Podnikání / Výrobě / Službám / Zaměstnanosti

2. jednání místních partnerů (zástupců cílových skupin) – stanovení záměrů – prosinec 2003

K účasti na jednání byly osloveny další místní zájmové skupiny, organizace a instituce, aby se do zpracování Plánu zdraví zapojily. Průběžně pak byla o této možnosti informována veřejnost. Na tomto pracovním setkání byl utvořen základ sedmi pracovních skupin, které následně v průběhu celého roku 2004 pracovaly na obsahu Plánu zdraví. Skupiny zde společně naformulovaly základní záměry v rámci uvedených oblastí. Při své práci přitom vycházeli ze základního východiska plánu: „Zdraví a kvalita života obyvatel Kopřivnice se zlepší a směřování města k udržitelnému rozvoji bude zajištěno, pokud ………….“

3. jednání pracovních skupin – doplnění aktivit

V roce 2004 se jednotlivé skupiny sešly ještě 2-3krát. Na jejich pracovních setkáních se zabývaly rozpracováním jednotlivých záměrů na konkrétní cíle a aktivity. Do plánu přitom byly doplněny i aktivity, které již ve městě probíhají a jsou v souladu se stanovenými cíly a záměry. Skupiny se rovněž zabývaly priorizací záměrů a cílů.

Pracovní skupiny jsou otevřené – k jejich společné práci se mohl přidat kdokoliv, kdo měl na dané oblasti zájem. Na utváření plánu se tak podílelo v průměru cca 60 lidí. Některé pracovní skupiny měly širší, jiné pak užší základnu pro společnou práci. V roce 2004 se bohužel nepovedlo ustavit pracovní skupinu pro oblast „podnikání, výroby, služeb a zaměstnanosti“. Ke společné práci v této skupině byly opakovaně vyzváni místní podnikatelé i úřad práce. Výzva ke spolupráci se však nesetkala s odezvou.

4. Anketa „Jak se žije v našem městě“ (aktivita doplňující metodiku NSZM ČR) – září 2004

Standardní postup při utváření Plánu zdraví v jiných městech byl v Kopřivnici doplněn o realizaci ankety mezi občany a veřejné slyšení. Prostřednictvím ankety jsme se snažili u občanů Kopřivnice ověřit poptávku po naplněné cílů i aktivit naformulovaných členy pracovních skupin do plánu. Skupiny dále pracovaly s výsledky ankety. Můžeme tak říci, že se tímto na plánu podílelo dalších cca 150 občanů.

5. jednání pracovních skupin – stanovení ukazatelů úspěšnosti – listopad 2004

Pracovní skupiny se opět sešly ke kontrole pracovní verze plánu a stanovení měřitelných ukazatelů úspěšnosti pro sledování naplnění záměrů.

6. Vánoční veřejné slyšení (aktivita doplňující metodiky NSZM ČR) – prosinec 2004

Veřejné slyšení mělo umožnit jednotlivým skupinám, které pracovaly samostatně, seznámit se s výsledkem své práce – obsahem Plánu zdraví. Na veřejné slyšení byla zvána také široká veřejnost a zastupitelé. Poté měla veřejnost možnost po dobu jednoho měsíce plán připomínkovat a podávat k němu další náměty o čemž byla informována prostřednictvím médií.

7. Veřejné projednání – Fórum Zdravého města – únor 2005

S náměty a připomínkami občanů a se svými vlastními pozměňujícími návrhy a doplněními měly možnost pracovní skupiny pracovat naposledy na veřejném projednání. Projednání se zúčastnila asi desítka nových aktérů z řad širší veřejnosti. Celkově se jej zúčastnilo cca 50 lidí.

8. Porovnání plánu s mezinárodními dokumenty – únor 2005

Plán byl koordinátorkou PZM a MA21 doplněn o souvislosti s mezinárodními dokumenty z nichž realizace PZM a MA21 vychází (Zdraví 21 – programový dokument WHO, Agenda 21 – programový dokument OSN, Národní akční plán zdraví a kvality života (NEHAP) – dokument vlády ČR).

Průběh zpracování plánu byl celou dobu konzultován s tajemníkem NSZM ČR Ing. Petrem Švecem, který se několikrát setkání skupin účastnil a vedl je.

Plán zdraví je ve všech městech považován za stále „živý“ dokument, který je průběžně aktualizován. Nad aktualizací plánu se skupiny v jiných městech scházejí každý rok. Každý rok také bývá aktualizovaná verze plánu projednávána v zastupitelstvu. Skupiny se také dále scházejí při společné realizaci aktivit obsažených v plánu. Doporučujeme však jejich ochotu, potenciál a aktivitu využít také při projednávání a plánování jiných aktivit města.

Už jen společná práce na plánu byla přínosem v tom, že dala příležitost aktivním lidem setkat se, pobavit se o společných zájmech a navázat spolupráci při realizaci mnoha aktivit. Některé z nich již byly realizovány v průběhu zpracovávání plánu – viz vyhodnocení za rok 2004, které je součástí Plánu zdraví.

Zavedení sledování principů EU a Agendy 21

Po více jak roce dobrovolné práce v Kopřivnici vznikl komunitní plán, který v sobě zahrnuje záměry a cíle, které odráží místní potřeby a které vzešly z dohody i z požadavků místních organizací a veřejnosti. Plán byl vytvořen na základě sledování tří základních principů EU – participace , partnerství a subsidiarity , které lze shrnout pod pojem „kooperativní plánování zdola“. Tímto Kopřivnice naplňuje rovněž doporučení pro činnost místních úřadů obsažené v programu OSN Agenda 21 – kapitole 28 (viz předchozí poznámka pod čarou) a v programu WHO Zdraví 21 (cíl 20). Systém strategického plánování v Kopřivnici byl tímto doplněn o principy, které jsou v současné době doceňovány a vyžadovány institucemi na národní a mezinárodní úrovni – zejména pak při získávání dotací a grantů. Pokud bude Plán zdraví oficiálně přijat jako jeden ze strategických dokumentů města, mohou se od něj dále odvíjet nejen aktivity města, ale i místních organizací, které v rámci života v Kopřivnici hrají svou neodmyslitelnou roli.

Např. již v průběhu tohoto roku budou v ČR testována kritéria místních Agend 21, jakožto ukazatele k hodnocení tohoto procesu ve městech, obcích a regionech, které budou do budoucna jedním ze směrodatných ukazatelů při žádostech samospráv o státní dotace v různých resortech. Kritéria sestavila pracovní skupina Rady vlády pro udržitelný rozvoj (viz příloha 4).

Návrh propojení se strategickým plánem a začlenění do systému strategického plánování ve městě

Doporučením NSZM ČR je provázat Plán zdraví s „expertními“ strategickými plány rozvoje měst. Jelikož se situace v jednotlivých městech velmi liší, je způsob provedení tohoto kroku na volbě představitelů měst. Po konzultaci s tajemníkem MÚ a vedoucím odboru územního plánování Ing. Arch. Milanem Šmídem navrhujeme v současné době níže uvedený postup.

Plán zdraví obsahuje v rámci jednotlivých cílů i aktivity, k nimž se zavazují místní organizace. Z tohoto důvodu není vhodné, aby byl jako celek schválen zastupitelstvem města. Tímto krokem by se následně musely dané organizace zastupitelstvu zodpovídat. Nicméně doporučujeme, aby zastupitelstvo schválilo jednotlivé záměry a cíle obsažené v Plánu zdraví a tím i souhlasilo se sledováním jejich naplňování v dalším rozvoji města – při plánování rozpočtu, vyhlašování grantů, vlastních žádostech o dotace. Do Strategického plánu ekonomického rozvoje Kopřivnice pak navrhujeme zapracovat zásadní aktivity z Plánu Zdraví a kvality života na nichž se podílí město a to na léta 2005-2006.

První předvýběr „zásadních aktivit“ byl učiněn Ing. Šmídem a Mgr. Chalúpkovou viz příloha č. 2, tento pak bude projednán s komisí odpovědnou za strategický plán. V dalších letech se pak spolu s aktualizací Strategického plánu bude uvažovat o možnostech jiného způsobu propojení.

Schválením záměrů a cílů obsažených v Plánu zdraví dostojí město nejen svým závazkům obsaženým v Deklaraci PZM a MA21, ale potvrdí tak svou snahu vytvořit pomyslný most mezi radnicí a veřejností a otevřít tak prostor pro aktivitu obyvatel města, místních organizací, institucí i soukromého sektoru v oblasti sledování společných hodnot v rámci rozvoje města.

Návrh usnesení vychází z usn. č. 2565 Rady města Kopřivnice schváleného na její 35. schůzi konané dne 1.3.2005

Veřejné slyšení k plánu zdraví a kvality života Kopřivnice

• zápis z veřejného slyšení (pdf 125 kB)
• anketa "Jak se žije v našem městě"
  (výsledky ankety - pdf 296 kB, dotazník - pdf 115 kB)