Stručně z historie místní části Mniší

Obec Mniší (ve starších dokumentech též Mnissy, Missi, Mischy, Myší) se rozkládá na úpatí vrchu Kazničova (615 m) a má rozlohu 3,7 km2. K obci patří osada Pružiny, dříve též zvaná Pružinky nebo Spružinky podle potoka Pružinky, který jí protéká. V minulosti osadu tvořily paseky a měla vlastní číslování domů od 1 do 7 (což může mýlit při studiu starších dokumentů).

Vznik obce je dáván do souvislosti s působením mnichů řádu cisterciáků ve zdejší oblasti (odtud název obce) a je kladen na konec 13. století. Od svého založení patřila obec k panství hukvaldskému, kde plnili své robotní povinnosti sedláci dle mohovitosti s jedním nebo dvěma páry koní, ostatní vykonávali robotu pěší. V čele obce stál fojt, kterého jmenovala vrchnost. Fojt byl osvobozen od robotních povinností i daní a měl jistá privilegia, udělovaná vrchností (např. mohl vlastnit mlýn, pilu, krčmu, držet si řemeslníky - řezníka, pekaře, ševce, kováře a pod.). Dvakrát ročně vybíral pro vrchnost předepsané poplatky od poddaných a odváděl je panským úředníkům. Měl také jisté pravomoci soudní a za jejich výkon mu náležela část soudních poplatků. Od 18. století se funkce fojtů stala dědičná až do poloviny 19. století, kdy jejich pravomoci přebírá starosta obce. Nicméně ještě v první polovině minulého století se přezdívka "fojt" pro majitele bývalých fojtství běžně užívala. Jako poslední fojt obce Mniší je uváděn Jan Pustějovský čp. 10 (1819-1852).

Stagnace počtu obyvatel ve druhé polovině 19. století byla do značné míry ovlivněna emigrací do Ameriky.

Revoluční rok 1848 přinesl změny také v oblasti územní správy. Zanikla dřívější panství a základní jednotkou se stala okresní hejtmanství, která byla podřízena místodržitelstvím a ústředním orgánům ve Vídni. Hejtmanství se dále dělila na soudní okresy. Po vzniku Československa byla okresní hejtmanství změněna na okresní úřady a po II. světové válce na okresní národní výbory.

Obec Mniší náležela do roku 1869 do správy okresního hejtmanství Místek, od uvedeného roku pod okresní hejtmanství Nový Jičín, soudní okres Příbor. Také po vzniku Československa zůstala obec součástí okresu Nový Jičín s výjimkou let 1950 - 1961, kdy byla začleněna pod okresní národní výbor ve Frenštátě. Od roku 1980 je místní částí města Kopřivnice.

Do roku 1891 patřila obec do farnosti příborské, mrtvé pochovávali na hřbitově ve Větřkovicích. V roce 1889 bylo Mniší přifařeno ke kostelu ve Vlčovicích a v obci byl zřízen vlastní hřbitov. 22. listopadu 1891 byl hřbitov vysvěcen současně s novou kaplí, zasvěcenou sv. Maří Magdaleně a postavenou z velké části nákladem a prací občanů. Kaple je 22,8 m dlouhá, 8,6 m široká, výška věže je 16,9 m.

Zdejší škola byla postavena v roce 1886. První zmínky o vyučování dětí pocházejí z 20. let 19. století. Učilo se po chalupách a učiteli byli většinou místní obyvatelé s minimálním vzděláním. Od roku 1864 byla obec přiškolena do Vlčovic a vyučování se ujali profesní učitelé. Prvním správcem ("řídícím učitelem") školy v Mniším byl Josef Pešák (1887-1915). V pozdějších letech byla tato původně jednotřídní škola rozšířena na dvojtřídku.