Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Letecký pohled na Kopřivnici - CBS Malované mapy

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 36/2011 ze dne 13.10.2011

100 let německé školy - 4. část - Osudy školy od skončení 2. světové války po současnost

(Počet zobrazení: 1168)
ZŠ dr. Milady Horákové
ZŠ dr. Milady Horákové

K obnovení vyučování na kopřivnických školách došlo již 22. května 1945. Na znovuotevření německé školy však po šesti a půl letech německé okupace neměl nikdo ani pomyšlení. Na podzim 1945 přidělil Národní výbor budovu německé školy správě obecné školy. Aby se od sebe budovy odlišily, začal se používat název dolní škola. První školní rok měl napravit nedostatky ve vědomostech žactva. Došlo ke zrušení němčiny, obnovení výuky dějepisu a nově k zavedení ruštiny. Správou obecné školy byl od 1. června 1945 pověřen Adolf Pavelka.

Změny s sebou přinesl nový zákon o jednotné škole platný od 1. září 1948, když došlo k rozdělení dosavadní pětitřídní obecné školy na dvě samostatné školy: 1. Národní škola (horní) a 2. Národní škola (dolní). Na dolní škole zůstal ředitelem Adolf Pavelka, ten však v lednu 1949 odešel do důchodu a nahradil jej Ladislav Buček, známý dirigent a vedoucí Pěveckého sdružení. V září 1950 se ředitelem stal Vladislav Galia. V listopadu toho roku na škole vznikla pionýrská organizace a v březnu 1951 byla v bývalém kabinetu otevřena školní družina. K dalším změnám došlo ve školním roce 1953/54, kdy se snížila školní docházka na 8 let. Obě národní školy a střední škola splynuly v jednu osmiletou střední školu s 27 třídami a 940 žáky. To se však neosvědčilo, a tak v dalším školním roce došlo k opětovnému rozdělení. V dolní škole tak nově vznikla II. osmiletá střední škola, jejímž ředitelem se stal Emil Kopeček. Kvůli nedostatku místa se vyučovalo střídavě. O 7 učeben se dělilo 10 tříd.

Kritický nedostatek místa vyřešilo až otevření nové školy na sídlišti v roce 1958, čímž skončilo vyučování na směny. Dosavadní II. osmiletá střední škola se přesunula do této nové budovy a v dolní škole nově vznikla Národní škola pod vedením Jaroslava Hubeňáka. Jedna ze tříd byla určena pro 15 romských dětí, v dalším období zde docházely téměř všechny romské děti z Kopřivnice. Od podzimu 1960 se zavedla devítiletá školní docházka, do dolní školy docházeli žáci 1. – 5. ročníku z dolního obvodu města. Škola na třídě Obránců míru fungovala samostatně do roku 1965, kdy došlo ke sloučení se ZDŠ Náměstí. Dolní škola byla dále označována jako „budova tři“.

Nová éra začala po rekonstrukci stávající budovy a výstavbě nových pavilonů s učebnami, tělocvičnami, dílnami a jídelnou v letech 1971-1973. Od 1. září 1973 došlo k rozdělení ZDŠ Náměstí na dvě samostatné školy. Nově vznik-la tak ZDŠ na třídě Obránců míru. Jejím ředitelem byl jmenován Miroslav Kaprál. Slavnostní otevření nové školy provedl předseda MěstNV Vladimír Dočkal přestřižením pásky. Školní rok 1973/74 byl zahájen ve 23 třídách se 748 žáky. V období 1976-1984 se postupně zrušila devátá třída, čímž došlo ke zkrácení školní docházky na 8 let.

Mezi významné události v období po listopadu 1989 patří bezpochyby propůjčení čestného názvu „Základní škola dr. Milady Horákové“ Ministerstvem školství 12. června 1995 a v této souvislosti také odhalení pamětní desky na budově školy. Pamětní desku připomínající komunistickým režimem popravenou právničku Miladu Horákovou odhalila její dcera Jana Kánská. Mezi přítomnými hosty byli ministr obrany Vilém Holáň, ministr spravedlnosti Jiří Novák, zástupci kanceláře prezidenta republiky a ministerstva školství. Od té doby si škola památku Milady Horákové pravidelně připomíná pietním aktem.

Zatím k poslední organizační změně došlo v roce 2004, když se škola Milady Horákové spojila se Základní školou Náměstí, na níž byl provoz postupně ukončen a budova byla vyklizena. V letošním roce proběhla ve škole Milady Horákové modernizace učeben a vybudování nových sportovišť. V roce 2011 mělo dojít také k zateplení historické budovy bývalé německé školy, jejíž vnější podoba se po sto letech měla přiblížit původnímu vzhledu z doby jejího vzniku.

Ondřej Šalek, Muzeum Fojtství

Prameny: Státní okresní archiv v Novém Jičíně, Archiv Muzea Fojtství



Tiskové zprávy

RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS