Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Pohled na Kopřivnici - foto Petr Šimčík

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 33/2014 ze dne 25.09.2014

Architekti se zamýšleli, jak oživit kopřivnický brownfield

(Počet zobrazení: 1147)
Upravený pohled ze střechy budovy městského úřadu ilustruje, jak by se podle představ architektů mohlo proměnit území mezi městem a Tatrou.
Upravený pohled ze střechy budovy městského úřadu ilustruje, jak by se podle představ architektů mohlo proměnit území mezi městem a Tatrou.

Kopřivnice rostla v minulém století spolu s rozvojem závodu Tatra, který zaujímá velkou část území města. Protože však výroba v „Tatrovce“ poklesla, nevyužívá již všechny prostory a objekty ve svém areálu. Tyto brownfields, jak se odborně nazývají opuštěná průmyslová území, se nachází v samotném jádru města a tvoří pruh táhnoucí se od vlakového nádraží podél kolejí k vlakové zastávce.

Jak naložit s průmyslovými plochami, na kterých chátrají opuštěné haly? Jak vrátit život průmyslové části, která svého času žila 24 hodin denně?

Tato otázka se stala tématem Letní školy architektury. Mladí architekti nejen z ČR hledali pod vedením zkušených lektorů řešení pro využití kopřivnických brownfields. Protože s takovými areály se potýkají mnohá evropská města, nechyběla architektům inspirace a četné příklady řešení respektujících rovnováhu funkcí (práce, volný čas, bydlení) a historickou hodnotu území. Heslem „zbytečně nebourat a nestavět“ se řídili všichni.

Během prvního dne svého pobytu studenti prošli celou oblast, pořizovali snímky, kreslili prostory, dělali si poznámky, ptali se místních a seznamovali se průběžně s historií města. V závěru dne vytipovali architektonicky hodnotné lokality a stavby, které se v následujících hodinách intenzivní práce měnily pod jejich rukama na nová náměstí, kulturní centra a pěší zóny. Z ocelového překladiště za plotem vlakového nádraží se rázem stal multifunkční, zastřešený prostor sloužící jako tržiště pro lokální zemědělce a řemeslníky, letní kino či místo pro hudební festival. Části historických hal a strojního vybavení před bývalou slévárnou se proměnily na dobové kulisy pro každoroční setkávání veteránů. Zarostlé a momentálně zcela uzavřené kolejiště se otevřelo v pěší stezku ve stylu newyorské „High Line“ ústící do malého lesoparku, který ve skutečnosti sám od sebe roste skrytý očím za plotem opuštěného areálu.

Při řešeních jsou v potaz brány širší souvislosti návrhů jako dopravní infrastruktura a napojení na stávající komunikace, zachování klidu v okolních obytných zónách a v neposlední řadě i finanční realizovatelnost projektů. Všechny náměty jsou podrobeny četné kritice a diskuzi spolutvůrců a odborných lektorů.

Do diskuze se zapojili a své zkušenosti studentům předali i významní čeští architekti, kteří se stali hosty Letní školy architektury: Ing. arch. Josef Pleskot, mezinárodně uznávaný architekt, autor revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren, držitel mnoha ocenění, aktuálně Architekt roku 2014, a prof. Zdeněk Fránek, děkan FUA TU v Liberci.

Aby se obnova oblasti vyplatila a aby byla zachována zmiňovaná rovnováha funkcí, je v území navrženo několik ploch nejen pro potenciální budoucí investory. Noví „továrníci“ by tak měli zcela jedinečnou příležitost vystavět své provozy v historické průmyslové zóně namísto úrodných polí. Ekonomický přínos je jednoznačný na obou stranách. Zástupci nových podniků mohou své návštěvy zvát do přilehlých restaurací či kaváren, poukazovat na společenskou odpovědnost vůči prostředí a uzavírat obchody v originálním prostředí. Zaměstnanci budou utrácet peníze v blízkých obchodech a svůj volný čas trávit v rekreačních zónách v samotném centru města.

Vytěsňovat průmysl do špinavých zón za městem bylo žádoucí v 19. století, kdy byla výroba hlučná a z komínů stoupal hustý jedovatý dým. Moderní technologie a současné urbanistické trendy umožňují symbiotické propojení městského života a lehkého průmyslu ve prospěch nás všech.

Komise pro architekturu a urbanismus



Tiskové zprávy

RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS