Přejít na hlavní navigaci Přejít na vedlejší navigaci Přejít na obsah
Hlavička stránky
Město Kopřivnice
Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice
Telefon: (+420) 556 879 411
E-mail: posta@koprivnice.cz
ID datové schránky: 42bb7zg
IČ: 00298077
DIČ: CZ00298077
Muzeum Fojtství - foto Ladislav Renner

Kopřivnické noviny

Kopřivnické noviny číslo 6/2017 ze dne 16.02.2017

Machů si splnil sen a zachránil někdejší loutkové divadlo

(Počet zobrazení: 4888)
Historická vila doktora Bönische delší dobu bez využití chátrala. Poté, co byla privatizována, prošla rekonstrukcí a nyní se opět stává společenským centrem.
FOTO: D. MACHÁČEK
Historická vila doktora Bönische delší dobu bez využití chátrala. Poté, co byla privatizována, prošla rekonstrukcí a nyní se opět stává společenským centrem.
FOTO: D. MACHÁČEK

Kopřivnice - Když v polovině roku 2014 zastupitelé rozhodli o prodeji někdejší Bönischovy vily soukromé společnosti Geofima, budil tento krok řadu otázek. Část obyvatel města i politiků nesouhlasila s tím, že se město zbavuje jednoho z mála historických objektů na svém území, a nahlas se také pochybovalo o motivech koupě a budoucí funkci vily. Dnes je situace diametrálně odlišná. Chátrající historický dům se nejen podařilo zachránit, ale zároveň mu jeho soukromí majitelé vdechli nový život. Objekt s novým pojmenováním Vila Machů se po čtvrt roce provozu stává dalším z místních center kulturního a společenského života.

„Ze začátku nám možná oprávněně nikdo moc nevěřil. Nikdo nás pořádně ani neznal, takže se tomu vlastně nedivím. Ale už v době, kdy jsme rekonstrukci rozjeli, se reakce lidí začaly proměňovat a dnes si je opravdu užíváme. Lidé nám děkují za to, co se nám podařilo udělat, a my si jejich podpory velice vážíme,“ říká Jozef Machů, který s rodinou vilu vlastní a bez koruny dotací ji zrekonstruoval a provozuje.

Hlavní obor podnikání Jozefa Machů je na hony vzdálený provozování kavárny a penzionu, které dnes ve vile fungují. Opravování starých objektů je podle jeho slov tak trochu jeho koníčkem.

Už když před dvaceti pěti lety do Kopřivnice přišel, koupil a s rodinou víceméně svépomocně opravil starý dům. Při opravách vily, kterou v roce 1889 pro lékaře Ignáce Bönische vybudoval významný stavitel Heinrich Czeike, své zkušenosti využil, ale především výrazně prohloubil. „K dispozici jsme měli asi tři historické fotografie exteriéru a díky nim jsme například znovu obnovili oba kabřince v nejvyšších štítech střechy a přilehlou dubovou mozaiku. Štukové prvky venkovní fasády modeloval štukatér Vlastík Kancner přímo na budově místo nynější metody lepení již zhotovených prefabrikátů. Tím je každý originálem a z tohoto důvodu se oprava fasády prodloužila, ale naštěstí nám přálo počasí. Vnitřní dispozice budovy jsme se snažili citlivě zrekonstruovat a zachovat maximum původních prvků. To se týká také všech oken a většiny dveří, kde si příborský stolař Radek Palata opravdu vyhrál. S novojičínským architektem Zdeňkem Tupým a kopřivnickým projektantem a statikem Pavlem Slívou jsme hledali cesty, jak zachovat maximum dochovaného a zároveň vilu upravit tak, aby co nejlépe sloužila svému novému účelu,“ nechal se slyšet Jozef Machů. Takový přístup byl pochopitelně poměrně časově, organizačně i finančně náročný. Snaha zachovat například dochované dveře, parkety, štukovou výzdobu nebo třeba kachlová kamna, znamenala potřebu najít lidi, kteří ovládají mnohdy již pozapomenutá řemesla. Noví majitelé vily její znovuoživení organizovali víceméně sami a zajišťovali vše od najímání firem přes nákup materiálu a kontrolu odvedené práce.

„Když jsme začínali, měli jsme rámcovou představu, že tady usídlíme naši firmu v suterénu či případně v prvním nadzemním podlaží vybudujeme skladovací prostory a v jedné části vily uděláme kavárnu. Ale postupně, jak jsme tuto krásnou budovu rekonstruovali, se plány měnily. Zjišťovali jsme, že využít ji pro sklady by byl skoro hřích. A když jsme odkrývali jeden zajímavý detail za druhým, tak padlo definitivní rozhodnutí, že skladovací prostory tady nebudeme řešit,“ zavzpomínal Machů a dodal, že to s sebou samozřejmě přineslo zvýšení časových i finančních nároků rekonstrukce. Jako každá oprava starého domu přinesla i rekonstrukce někdejší Bönischovy vily řadu nečekaných překvapení. Po odkrytí původní eternitové střechy jsme museli vyměnit za nové asi 30 % dřevěných krokví, pozednic a trámů. Velkým oříškem bylo také vyřešení dlouhodobých problémů s vlhkostí v objektu. „Zjistili jsme, že v průběhu let byly ucpány či přerušeny původní kanálky, které okolo budovy vybudoval stavitel Heinrich Czeike. Ten vybudoval systém, jenž sváděl podzemní vodu do třech studní v okolí budovy, a stavba tak zůstávala suchá. Bohužel třeba i v důsledku stavby autobusového nádraží se tento původní systém stal nefunkčním a základy vily vlhly,“ prozradil Machů s tím, že po opravě je tento problém už vyřešen. Rekonstrukce stavby začala na jaře roku 2015 a trvala zhruba osm měsíců. Během zimy a jara následujícího roku se pak pracovalo v interiérech. Vloni na jaře byla stavební část rekonstrukce de facto dokončena a následně už probíhaly jen dokončovací práce a vybavení vily, která se lidem otevřela na konci října 2016. „Dlouho jsme přemýšleli, zda zachováme původní označení Bönischova. Nakonec nás ale lidé, kteří s námi spolupracovali, přemluvili, abychom používali název Vila Machů, tak doufám, že se název vžije,“ říká nesmírně skromně vystupující podnikatel. Jméno objednatele vily a populárního lékaře z přelomu devatenáctého a dvacátého století ale i tak v budově zůstává. Na stěnách visí historické fotografie jeho rodiny a návštěvníci kavárny si mohou objednat punč nebo štrúdl nesoucí Bönischovo jméno. S podobným respektem majitelé vily přistupují i k novější historii objektu a některé stěny objektu zdobí například kulisy, jež v budově zbyly po loutkářích, kteří zde dlouhá léta působili.

Vila poblíž autobusového nádraží už sice není loutkovým divadlem, ale po letech, kdy se do ní veřejnost vůbec nedostala, se sem vrací i kulturní život. Majitelé od prvopočátků plánovali, že součástí jejich kavárny bude program. „Patří sem všechno, co má nějak blízko ke kultuře a jejímu decentnějšímu proudu. Metalové koncerty by se sem asi nehodily, ale jazzové, folkové koncerty, přednášky nebo kinokavárna jsou věci, které do tohoto domu patří,“ říká majitel vily. Velká je také nabídka zajímavých přednášek, ať už o cestování, které je vášní Jozefa Machů, ale také například o historii či dalších tématech. Kulturní program, ať už přímo v kavárně nebo přilehlém společenském sále s kapacitou okolo stovky diváků, bude přinášet i další zajímavé nabídky. „Určitě ho chceme dále rozvíjet a budeme přemýšlet, čím jej obohatit nebo ozvláštnit. Ale na druhou stranu nechceme to „přepálit“. V Kopřivnici je více kulturních stánků a my chceme existovat vedle sebe,“ nechal se slyšet Jozef Machů. Zajímavá je i jeho motivace pro realizaci celého, ne pouze prvoplánově komerčního záměru rekonstrukce a oživení historické vily. „Bydlíme v Kopřivnici přes dvacet pět let a viděli jsme, že tato budova chátrá. Nebylo nám to lhostejné a chtěli jsme, aby ve městě vzniklo zase něco pěkného,“ prozradil své pohnutky Jozef Machů.

David Macháček



Tiskové zprávy

RSS ikona
Prohlášení o přístupnosti    Mapa stránek    RSS