Cesta: Titulní stránka > Kopřivnické noviny
Alena Schäferová před týdnem otevřela svou samostatnou výstavu v Muzeu na Fojtství. K vidění jsou obrazy a kresby, které vytvořila za posledních bezmála třicet let.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
„Představuji tady svoji volnou tvorbu, obrazy a kresby, což je
pro mě velká radost. Je to zároveň terapie, relax a naprostá svoboda v ateliéru.
Kromě toho vystavuji kostýmní návrhy, které mě živí, ale naštěstí taky strašně baví,“
řekla při zahájení výstavy Alena Schäferová.
Rodilá Štramberačka patří k předním českým kostýmním výtvarnicím.
Během své kariéry vytvořila návrhy pro víc než 150 filmových a televizních projektů.
Spolupracovala také s řadou divadelních scén včetně Národního divadla moravskoslezského,
Těšínského divadla nebo Divadla Ungelt.
Výstava umožňuje návštěvníkům srovnávat zakázkovou tvorbou Aleny
Schäferové s jejím volným uměním. Zatímco v ateliéru má autorka naprostou tvůrčí
svobodu, při práci na kostýmech se musí přizpůsobovat potřebám celého tvůrčího týmu.
„U kostýmních návrhů se podřizuji příběhům a režisérům. Musím se sladit s výtvarníky,
scénografy, filmovými architekty a hlavně musím prospět hercům,“ popsala. S nadsázkou
o sobě mluví jako o „povrchním výtvarníkovi“. „Řeším povrchy postav,“ usmívá se
Alena Schäferová s tím, že při navrhování kostýmů si často vzpomene na píseň dvojice
Voskovec-Werich Šaty dělaj člověka. „Vlastně tak to skutečně je. Dobrý kostým herci
pomůže vcítit se do role a podpoří charakter postavy,“ říká Alena Schäferová, kterou
mrzí, že význam kostýmu často je podceňován, přestože jde o jednu z nejvýraznějších
vizuálních složek filmového či divadelního vyprávění.
Velký výstavní prostor Fojtství zaplnilo víc jak čtyřicet obrazů
a další desítky volných kreseb i bravurních kostýmních návrhů, které rozhodně nejsou
jen technickým zachycením idey budoucího kostýmu. K vidění je výběr prací vzniklých
v rozpětí skoro tří dekád. „Myslela jsem si, že budu na důchodě a budu pořád malovat,
ale nakonec to není zdaleka tolik, jak jsem si myslela. Vždycky mi do toho hodí
vidle nabídky divadelních a filmových produkcí,“ postěžovala si s úsměvem Schäferová
a dodala, že se s radostí věnuje práci, kterou považuje za vysněné povolání.
Výstava ilustruje i postupnou proměnu oblíbených námětů výtvarnice.
Zatímco dřív se jí ateliér plnil Štramberky, anděly, čerty a pohádkovými motivy,
postupně stále více dávala přednost vztahům mezi mužem a ženou, erotice nebo se
nechávala inspirovat dobrým vínem, v posledních letech se její pozornost přesouvá
jinam. „Teď hodně maluji historii, ptactvo a jazz,“ prozradila návštěvníkům vernisáže,
kterou hudebním vystoupením zpestřil legendární ostravský jazzman Boris Urbánek.
Styl Aleny Schäferové stojící na figurálních motivech, výrazných
barvách a nezaměnitelné stylizaci a bravurní technice se příliš nemění. Galerii
na Fojtství, kde se sešel menší dav jejich přátel, známých i obdivovatelů její práce,
Alena Schäferová slíbila, že její štětce rozhodně nebudou zahálet, a to bez ohledu
na to, zda se její práce publiku líbí nebo ne. „Já totiž potřebuju malovat. Je to
radostný proces, dobrodružství a někdy i trošku tvůrčí muka, ale to k tomu patří,“
uzavřela Alena Schäferová.
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.