Jedním z lidí, kteří mohou výrazně ovlivnit budoucí tvář Kopřivnice, je pochopitelně i architekt města, a je proto logické, že i na Milana Šmída směřovala otázka na jeho osobní představy o Kopřivnici za šest desítek let.



Pro mě šedesát let je strašně dlouhá doba. To je tak vzdálené a neuchopitelné, že bychom nebyli na pragmatické úrovni, ale v rovině vizionářů, kteří se postaví k oknu a začnou si vymýšlet a snít. Jsem přízemnější a pro mě je uchopitelnější horizont dejme tomu 30 let do budoucnosti.



Chtěl bych, aby se město vymanilo ze své panelákové současnosti. Budoucnost ukáže, že éra výškových domů je za námi. Paneláky v horizontu dalších 30 - 40 let dožijí. Materiál není věčný a možná i já se ještě dočkám doby, kdy přijede obrovský bourací mechanizmus a paneláky začne srovnávat se zemí. Předpokládám, že se v dalších letech bude rozšiřovat individuální bytová zástavba, už dnes pro to děláme maximum. Kopřivnický katastr samotný je už ovšem téměř naplněn. Město se může rozšiřovat v zásadě směrem na Závišice a pak k Příboru do oblasti Pasek. Větší růstový potenciál je ale v místních částech, především potom v Lubině.



Přál bych Kopřivnici, aby v příštím období byla mnohem barevnější, aby se nevrátilo období šedých brizolitových fasád. Myslím, že už i dnes si lidé začínají uvědomovat, že barva patří k životu, i když to ne vždy přináší jen kladné ohlasy. Předpokládám, že se Kopřivnice také dočká nějaké rozumné úpravy centra a lidé náměstí, které nám chybí, byť podle názvu jedno máme. Jsem přesvědčen, že se v budoucnosti podaří také zmírnit negativní vlivy dopravy vybudováním alespoň částečného obchvatu města. Ovšem obchvat, který by odvedl veškerou dopravu, která nemíří přímo do města, je utopií už kvůli tomu, že město stojí v údolí mezi dvěma kopci. Rozhodně bych Kopřivnici přál, aby se konečně dočkala rekonstrukce ulice Štramberské a předpokládám, že to se povede v horizontu deseti nebo patnácti let. Také asi dojde k omezení automobilové dopravy a parkování v centru a auta nahradí kola a odpovídající síť cyklotras.



Město, které udělalo za posledních deset let obrovský kus práce v oblasti průmyslového parku, v příštích šedesáti letech nebude potřebovat další plochy pro průmysl a současný stav se zakonzervuje. Tatra společně s průmyslovou zónou dnes zabírají asi 250 hektarů, což je obrovská plocha. Naopak si myslím, že město by se v budoucnosti mohlo rozvíjet na úkor pozemků Tatry.