Ty zprávy jsme byli zvyklí slýchávat spíše v době před 20 lety. To i na informace skoupý totalitní režim byl nucen přiznat, že v průmyslových oblastech se při nepříznivé konstelaci děje něco špatného, lidskému zdraví škodlivého. Tehdy se zraky lidí upínaly k oblakům těžkého kouře valícího se z ústí továrních komínů.



Řeč je o kvalitě ovzduší. Ta totiž tuto zimu dostává opět pořádně na frak. Nemine týden, kdy se neobjeví zpráva o překročení limitů škodlivin v našem kraji. Příčina leží spíše na přeplněných silnicích, důsledky si ale nevybírají. Srovnání s dobou minulou vychází ještě poměrně dobře, faktem ale je, že stále více lidí trpí alergiemi a dýchacími potížemi. Když k tomu všemu připočteme vysoké koncentrace polétavého prachu, člověk aby se pomalu bál vystrčit nos z domu.



Z řad nepříznivých čísel těžko vyčteme návod na zlepšení situace. Minulý režim se o něco takového pokusil, když kvůli většímu rozptylu škodlivin nastavěl u fabrik vysoké komíny. Přesně v intencích myšlenky, že když se problém přesune jinam, zmizí. Jenže ono to nějak nevyšlo. Tentokrát je definitivní řešení automobilového znečištění na obzoru. A nebude jej mít na svědomí člověk, nýbrž příroda v podobě prázdných zásob ropy. Na krizi ale může paradoxně vydělat místní muzeum. Naši potomci se do něj nebudou chodit dívat jen na staré tatrovky, ale na benzinová či naftová auta vůbec. A asi se budou divit, co všechno jsme byli ochotni dýchat.



Michal Polášek