Dominik Lichnovský z Vlčovic začal na motokáře trénovat již před dvěma lety, ale celou závodní sezonu absolvoval v loňském roce.
FOTO: HANA LICHNOVSKÁ
Vlčovice (cab) – V minulosti měla Kopřivnice díky Tatře několik motokárových jezdců, ale dlouhou dobu se již tomuto sportu nikdo nevěnuje. Tedy až do loňska, kdy se poprvé na závodní dráze objevil šestiletý Dominik Lichnovský z Vlčovic, žák první třídy na ZŠ M. Horákové. Ten tak navazuje na rodinnou tradici. Závodil již jeho praděda František Horák a poté i děda Rostislav Horák, jenž byl v r. 1989 součástí české reprezentace na mistrovství světa a Evropy motokár v Olomouci, v roce 1991 se stal vicemistrem ČSFR ve třídě Formule C a o rok později v téže kategorii vybojoval titul mistra ČSFR.
Motokára se dá popsat jako jednomístné vozidlo bez střechy a kabiny, se čtyřmi koly, z nichž přední dvě zajišťují řízení a dvě zadní, spojená pevnou osou, zajišťují pohon. Vynikající jízdní vlastnosti má motokára díky nízko položenému těžišti a speciálním pneumatikám. Fantastické zrychlení je pak dáno vlastnostmi dvoutaktního motoru a poměrem váhy k výkonu. Motokáry lze dělit na dvě skupiny, a to pro půjčovny (vybavené většinou čtyřtaktními motory) a závodní (rozdělené do různých kategorií dle jejich vlastností). Motokáry jako sportovní odvětví se nazývá kartingový sport.
Poprvé se Dominik Lichnovský setkal s motokárou již v roce 2016, ale jen v půjčovně ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde trénoval. Rodiče Jaroslav a Hana Lichnovští mu pak koupili první závodní stroj, se kterým se na závodní okruh vydal v březnu 2017. Začal v kategorii baby 50, v níž vozidla dosahují rychlosti zhruba 65 km/h, letos však přechází do kategorie easy 60 s rychlostí motokár již kolem 100 km/h (kategorie se dělí dle věku i výkonu motoru).
Samotný závod se skládá z měřených tréninků, z nichž se pak dle časů určí pozice jezdců na startovním roštu. Vloni Dominik absolvoval závody Moravského a Slovenského poháru a také závody seriálu mistrovství ČR. Celkem posbíral 16 pohárů, ale děti dostávají pohár za účast v závodě bez ohledu na to, kolikáté dojely, nicméně celkově stál na stupních vítězů Dominik Lichnovský osmkrát. V Moravském poháru, kdy v jednotlivých závodech startuje v kategorii „mladí 50“ i 25 dětí, získal jednu bronzovou a dvě stříbrné trofeje. Ve Slovenském poháru, kde bývá konkurence menší (okolo dvanácti jezdců), pak vybojoval tři druhá a dvě třetí místa.
Nakonec Dominik uspěl i v konečném hodnocení obou seriálů závodů. Z galavečeru Slovenského poháru v Nitře 4. listopadu si přivezl pohár za celkové druhé místo a na slavnostním vyhlašování Moravského poháru v hotelu Petra Bezruče převzal 2. prosince velký pohár za třetí místo.
Věnovat se kartingovému sportu však není vůbec lehké. V České republice je jen pět závodních okruhů, přičemž čtyři z nich jsou v Čechách, a dalšími problémy jsou pak finanční a časová náročnost. „Naštěstí byl vloni otevřený krásný závodní okruh v Třinci, kam jezdíme trénovat. Předtím jsme cestovali do Vysokého Mýta nebo Trebatic na Slovensku. Tím, jak je všechno daleko, musíme ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno vyjet a v neděli se pak vracíme. Snažíme se s manželem nějak střídat. Jednou si vezme v práci dovolenou on, podruhé zase já,“ přiblížila náročný rodinný program Dominikova maminka Hana Lichnovská. Již zmiňované finanční náklady zahrnují pořízení samotné motokáry, k tomu speciální oblečení a ochranné prvky. „Všechno musí být homologované, jinak by nás nikam nepustili. První Dominikova motokára stála okolo 25 tisíc korun, ta větší, kterou teď dostal, nás přišla na zhruba 60 tisíc korun. K tomu se ještě musí připočítat startovné a cestovné. Naštěstí pomáhá celá rodina a také musíme moc poděkovat našemu sponzorovi, bez jehož pomoci bychom nemohli jezdit,“ dodala Hana Lichnovská.
Dominik většinou jezdí trénovat co dva týdny, přes sezonu pak má možnost si zatrénovat i před závody. V zimě se pro zpevnění celého těla věnuje plavání a v únoru by chtěli s rodinou vyrazit do Itálie na soustředění. Závodní sezona pak začne koncem března prvním kláním Moravského poháru v rakouském Brucku.