Čínská zeď je květinová zídka…
Je obdivuhodné, kolik dovedou referenti a vedoucí stavebního úřadu v Kopřivnici vyvinout energie, aby obhájili své naprosto nesmyslné posvěcení zídky u polikliniky. Jestli dobře rozumím článku v Kopřivnických novinách z 27.11. t. r., tak se celý „případ“ vyvíjel následovně:
1. Poliklinika při výstavbě parkoviště oznámila výstavbu drobné stavby „květinové zídky“ přetínající prostor hojně používaný ke komunikaci.
2. Stavba byla téměř provedena, strhly se protesty, krajský úřad povolení stavby zrušil.
3. Investor (společnost Therápon 98, a. s.) dodatečně požádal o souhlas se stavbou.
4. Stavba byla stavebním úřadem povolena a nyní je stavba legální, poté co stavební úřad „vyřídil“ 17 námitek.
5. Námitky pokračují, městský úřad se odvolává a není jisté, jak to dopadne.
Pokud snad není něco ve výše uvedeném textu formálně správné, je to proto, že se v právu, týkajícím se stavebního řízení, neorientuji, ale udělal jsem si tento obraz. Snad to nemění nic na podstatě problému. Není to ale ve skutečnosti náhodou tak, že si stavební úřad nedělal těžkou hlavu s prvním posvěcením květinové zídky a začal se stavbou zabývat teprve následovně, až se ozvaly projevy nesouhlasu a investor požádal o dodatečný souhlas? Namísto toho, aby občanům usnadnil komunikaci, tak pracně hledal zdůvodnění svého absurdního konání? Existuje minimálně stejný počet stejně malicherných protiargumentů k důvodům stavebního úřadu, kterými tuto stavbu ospravedlňuje. Vyjmenovávat je zde ale nemá smysl. Jenom ty nejzásadnější:
Dotčený prostor byl denně využíván stovkami lidí – ne jenom občany Ptačí čtvrti, ale i nakupujícími v Penny marketu, návštěvníky polikliniky, studenty škol a nakonec těmi, kteří míří k hlavním sportovištím města. Namítá-li stavební úřad, že to vše je pravda a zídka znamená jen 60 m navíc, pak je nutno říci, že v rámci rekonstrukce Štefánikovy ulice byly ploty bořeny a prostupnost se zvyšovala – zídka jde zcela proti tomuto principu. V této souvislosti bych považoval za vhodné, aby představitelé města článkem v KN vysvětlili vztah MÚ a stavebního úřadu, protože téměř všichni občané si tyto instituce ztotožňují a ptají se, jak se může město odvolávat proti rozhodnutí „svého“ stavebního úřadu.
Bohdan Bartoš
Koaliční dort
Při své nedávné návštěvě našeho města prohlásil prezident Miloš Zeman, že sestavování povolební koalice na místní radnici mu připadá, jako když Pejsek s Kočičkou pekli dort. Svým výrokem celkem přesně vystihl situaci, která byla způsobena výsledkem voleb, kdy se do hry o sestavování vedení radnice dostalo 9 subjektů z deseti kandidujících. Z kola vypadla pouze TOP 09.
Tento stav způsobilo několik faktorů. Jedním z hlavních je názorová roztříštěnost voličů, nízká volební účast a v nemalé míře i současný volební systém, který je vhodný pro volby do Parlamentu, ale není příliš vhodný pro volby komunální. Proč je tomu tak? Ve volbách do Parlamentu, který je tvůrcem zákonů, jde především směrování politiky státu. Ve volbách komunálních jde o konkrétní fungování města v období, pro které zvolení zástupci obdrželi mandát od svých voličů. Naše problémy nevyřeší ani pan Sobotka, pan Babiš nebo někdo z dalších představitelů politických stran a hnutí, které jsou součástí Parlamentu ČR.
Své záležitosti si musíme řídit sami. Dle mého názoru by v komunálních volbách měly být preferovány známé osobnosti před nám vzdálenými sekretariáty politických stran a hnutí.
Já jsem kandidoval do komunálních voleb na kandidátce hnutí NEZÁVISLÍ. Naše hnutí získalo pouze jeden mandát, když k druhému mandátu chyběl onen pověstný „chloupek“.
Na základě takovéhoto volebního výsledku nebylo možno očekávat zázraky. Bylo nutné pouze čekat, zda nás neosloví někdo, kdo potřebuje náš mandát k sestavení většinové koalice. Ještě v den, kdy byly sečteny hlasy a byl znám předběžný výsledek voleb, jsme byli osloveni zástupci hnutí ANO 2011, ČSSD a KSČM. Poněvadž jiná nabídka nepřišla, tak jsme na spolupráci přistoupili. Bylo vyvoláno jednání, jehož výsledkem bylo dne 15. 10. 2014 podepsání dohody o vytvoření koalice s výše jmenovanými subjekty. V této dohodě je uvedeno, že do konce měsíce října 2014 bude vypracován návrh Koaliční smlouvy tak, aby k datu prvního zasedání zastupitelstva byla tato již podepsána.
Každá koaliční smlouva musí obsahovat programové priority jednotlivých subjektů, jmenovité obsazení klíčových funkcí ve vedení radnice, jmenovité obsazení rady města, případně i návrh na obsazení Finanční a Kontrolní komise.
Z důvodů obstrukcí hnutí ANO 2011 nebyla dohoda naplněna a koaliční smlouva nebyla podepsána. Proto první zasedání zastupitelstva vyústilo v patovou situaci, kdy žádná ze stran nebyla schopna sestavit většinu, potřebnou pro zvolení vedení radnice. Z tohoto důvodu starosta nechal hlasovat o ukončení jednání. Po souhlasu většiny zastupitelů pak oznámil konání další schůze zastupitelstva na 4. 12. 2014. Tímto krokem vznikl další prostor pro pokračování koaličních jednání. Koalice, jejíž jsem byl členem, se mnohokrát sešla, bohužel k žádnému posunu v postoji ANO 2011 nedošlo.
Jistě by každého zajímalo, v čem spočívalo jejich konání. Na tomto místě se o to ve stručnosti pokusím:
Kandidátka hnutí ANO 2011 byla sestavena jak z členů hnutí, tak z jeho příznivců. Na druhém místě kandidátky figurovala paní Petra Tománková, která však nesouhlasila se sestavením koalice v již dříve uvedeném složení. Rozhodla se bojkotovat hlasování jak pro tu či onu stranu. Tímto jednáním vznikla ona patová situace. Lídr hnutí ANO 2011 pan Resner neustále sliboval, že paní Tománkovou přesvědčí, aby zvedla ruku ve shodě se svými kolegy. Neustále posouval termín, kdy se tak stane. Zda svá slova myslel upřímně nebo jen tak zastíral jiné úmysly, nemohu hodnotit. Paní Tománková odmítala své stanovisko prezentovat osobně koaličním partnerům, její postoj vždy prezentoval pan Resner. Takováto nejistota panovala až do soboty 22. listopadu. V tento den se uskutečnilo další z nesčetných koaličních jednání. Poprvé se jej zúčastnila paní Tománková. Ta prohlásila, že své stanovisko nezmění a pro koalici, které je hnutí ANO 2011 součástí, ruku nezvedne. Po tomto prohlášení byla vyzvána, aby postoupila svůj mandát dalšímu z členů hnutí ANO 2011 a takto odblokovala patovou situaci. Odpověděla, že toto nemůže učinit. Tímto krokem by prý zklamala své voliče. Takto se rozpadla koalice, kterou svým podpisem dne 15. 10. stvrdili lídři hnutí ANO 2011, ČSSD, KSČM a hnutí NEZÁVISLÍ.
Následovalo vystoupení pana Resnera, který prezentoval svůj úmysl vstoupit do koalice, jejímž hlavním představitelem je ODS. Stejně tak reagovali 4 držitelé mandátů za ČSSD s návrhem vytvoření tzv. „velké koalice“ za účasti ODS, hnutí ANO 2011 a ČSSD. Na toto zareagoval zástupce KSČM výrokem: Běžte jednat a zjistěte si, jakou dostanete nabídku. K jednání vám přeji mnoho štěstí. Zvedl se a odešel. Po krátké době, kdy jsem poznal, že se ani se mnou dále nepočítá, jsem taky schůzku opustil. ČSSD však byla vázána dřívějším usnesením členské schůze, které jim znemožňovalo povolební spolupráci s ODS. Toto usnesení bylo následovně zrušeno a tím se jejím zástupcům uvolnila cesta k jednání s ODS.
Co následovalo pak, nemohu okomentovat, neboť každý subjekt začal jednat samostatně se snahou dosáhnout dohody s do té doby opoziční skupinou zastupitelů. Já sám jsem v této záležitosti nevyvíjel žádnou aktivitu, stejně tak, jako to bylo při tvorbě koalice bezprostředně po volbách.
Dostal jsem však nabídku ke spolupráci s tou koalicí, se kterou se mělo v úmyslu spojit hnutí ANO 2011 a ČSSD. Po zralé úvaze jsem nabídku přijal, a to z důvodu, že vytvoření tzv. velké koalice seskupení ODS, hnutí ANO 2011 a ČSSD bylo nepravděpodobné. Tento stav by vedl k další patové situaci na příští schůzi zastupitelstva. Nebylo by zvoleno vedení města, nemohl by se schválit rozpočet. To by vedlo k rozpočtovému provizoriu a dalším komplikacím. Z tohoto důvodu jasem se rozhodl podřídit své osobní ambice zájmu obyvatel našeho města. Tímto prohlášením bych chtěl vysvětlit občanům Kopřivnice a hlavně mým voličům, co mě vedlo k takovému, pro mnohé, nelogickému kroku.
Slibuji však, že svou činnost v zastupitelstvu budu vždy směřovat ne ke prospěchu jednotlivce, ale ku prospěchu celku.
Ivan Telařík, Jaroslav Bonk, Jiří Novák
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
