Slunce bez zatmění
Je pro mě velkým zážitkem naslouchat erudovaným lidem, opravdovým vzdělancům. Máte zatajený dech, v duši vám svítí slunce a nezakryje jej mrak ani Měsíc. O pozoruhodném astronomickém úkazu, zatmění Slunce, se hovořilo v úvodu vyprávění ve Vile Machů v sobotu 7. října 2017.
Ústřední postavou v nabitém sále byl pan Jiří Grygar, který do Kopřivnice zavítal s pořadem Pohledy do nebe. Pan Grygar nás vtáhl do děje, pohybovali jsme se v neuvěřitelném časoprostoru, kde miliarda let je krátkou dobou, mládím vesmírných těles. Přiblížil nám svůj vědní obor, astronomii či astrofyziku, která zdaleka nezná dopovědi na všechny otázky.
Lidstvo na úsvitu dějin, v časech nevědění, začalo shromažďovat první poznatky o Zemi a nebi. Malinký ostrůvek poznání se po tisíciletí rozšiřoval díky mravenčímu bádání.
Po vlastní přednášce Jiří Grygar ochotně odpovídal na dotazy posluchačů. A věřte, že i děti se živě zajímají o astronomii a nebojí se zeptat odborníka na slovo vzatého, kapacity ve svém oboru. Nechyběla autogramiáda, zájemci si nechali podepsat knížku Okna vesmíru dokořán.
Stanislav Hlas
Dnes je krásný podzimní den, udělám si cyklovyjížďku
Startuji, míjím finišující rekonstrukci DDM, po Pionýrské stoupám kolem hezky opravené mateřské školy a dále k mládeží obsazenému novému hřišti u ZŠ E. Zátopka. Cyklostezka na Závišice se teprve připravuje, tak to beru dolů kolem budoucího Domova pro seniory a školy 17. listopadu s právě dokončovaným sportovním hřištěm. Uličkami se dostávám k Tescu a opravenou lávkou pro pěší přecházím na „Heimat“. Odtud už to mám kousek do Lubiny, kde se zájmem pozoruji trénink děvčat na fotbalovém hřišti. Nyní už se zase mají kde osprchovat, převléknout a upravit, než vyrazí zpět ke svým domovům. Přejíždím zrekonstruovaný most přes řeku a už vidím místní hasiče, jak s novou technikou tvrdě pilují, aby dobře uspěli v soutěžích i při případných ostrých zásazích. Pokračuji na Mniší, kde si v „kulturáku“ dám birell (jsem přece řidič) a navštívím tam nové „sociálky“, aby mne pak na další trase netlačil v břiše. Ještě nahlédnu do zrevitalizované zahrady mateřské školy a frčím si to k Vlčovicím. Cyklostezka i obchvat jsou zatím jen ve stádiu příprav, a tak, s pohledem na báni opravené střechy kostela lesknoucí se ve slunci, raději zahýbám zpět ke Kopřivnici. Cyklotrasou okolo řeky to střihnu k soustavně se rozšiřujícímu průmyslovému parku. Ne nadarmo nezaměstnanost v Kopřivnici klesla na historických 3,75 %! Přes Panskou, kolem zářící vily Machů, jsem zpět v „Kopru“. Cítím ještě dostatek energie, a tak šlapu okolo zimního stadionu, kde na zrekonstruované ledové ploše a pod novými tribunami hlučí hokejisti. Nedávno vzniklé parkoviště zatím zeje prázdnotou, ale až se naplno rozjedou zápasy a otevřou se brány dalšího muzea TATRA, bude tu narváno. Funím do kopce až na Janíkovu louku, mrknu na pěknou skautskou klubovnu, projedu přes sjezdovku, míjím krásné tréninkové hřiště fotbalistů, Vanaivan a přes Ptačí čtvrt jsem na zrekonstruované Štramberské. Tam se to teď jinak sviští než po bývalých kočičích hlavách. Modernizovaná hasičárna sousedící s rozšířenou a obnovenou ZUŠ, stavební ruch u renovované vily v parku, ještě pár metrů a jsem opět doma.
Kolo ve sklepě, osprchovaný, sedím s nohama na stole u skleničky becherovky a vzpomínám na našeho prezidenta.
Když v listopadu 2014 navštívil Kopřivnici, nevěřil, že z 9 stran, které zde v komunálních volbách uspěly, může vzniknout akceschopné vedení města. Po tom, co vidím za poslední období kolem sebe, musím říct, že se mýlil. Nejen, že vítěz voleb plní sliby svého programu, ale ještě ustál koaliční turbulence a zůstal lídrem.
Ve sportu ani v podnicích se schopní manažeři nemění, myslíte, že v politice by tomu mělo být jinak? Blíží se nové volby, já si určitě vyberu ty, co se již léty osvědčili. Jsou pro mne „jedničkou“!
S přáním hezkého dne Ing. Jiří Gavlas
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
