Po stopách demokracie 4
Spolupráce s komunisty? Postupně přihořívá. Ale proč? Už jsme zapomněli na únor 1948, kdy jsme již zase nejednali svobodně, ale dle domluvy Gottwalda v Moskvě? A začaly politické procesy mezi všemi vrstvami obyvatelstva, kterým se ona totální poroba nelíbila. Nastoupil totalitní režim, loupení soukromého majetku státem, věznění, popravy. To byli komunisté.
Pražské jaro 1968 konečně naznačovalo československou svobodnou cestu, ale po nočním obsazení armádami Varšavského paktu, v čele se Sovětským svazem, nám znovu ukázali jasnou stopku a potupné pokárání, ne, ne, patříte do východního bloku. Konec výletům do svobodného světa, případně potupná žádost o devizový příslib, aby se rodinka podívala alespoň do Jugoslávie k moři. A naši komunisté to schvalovali. A smáli se.
Listopad 89 u nás byl odstartován touhou po konečné svobodě v celém tehdy východním bloku v Evropě. Naše sametová revoluce byla založena na velkorysém postupu demokratizace společnosti, bez náznaků odplaty vůči těm, kterým dosavadní vládnoucí režim u nás vyhovoval. Dala by se očekávat pokora od komunistů a alespoň veřejné odsouzení jimi napáchaných křivd vůči občanům této země. Nic z toho. Nic. Nic.
Nikdy však není pozdě. I v současné době je možno se očistit. To by ale museli chtít. Partaj je stále ideově prohnilá, přesto i mezi členy KSČM jsou slušní lidé.
A nyní obloukem k Masarykovi a jeho odkazu: „Demokratický ideál není jen politický, je i sociální a hospodářský. Komunismus odmítám. Bez individualismu, bez nadaných a vynalézavých jedinců, bez schopných vůdců, bez géniů práce pro společnost se nedá rozumně a spravedlivě organizovat.“
S TGM dodatkem: „Demokracie pravá, založená na lásce a úctě k bližnímu a k bližním všem, je uskutečňováním božího řádu na zemi.“
Vykročme tedy v pravdě a s jasnými idejemi. Ing. Jaroslav Šula
Vzpomínka na rok 1968 – Padesát let od invaze
Letní prázdniny se pomalu, ale jistě chýlily ke konci. Dne 21. srpna se z rádia ozývala varovná slova, vzbuzující strach a úzkost. Zachovat klid, nestavět se na odpor. „Bude válka?“ ptal jsem se doma. Měl jsem kamaráda, souseda Péťu Hanáka, a i my, tenkrát děti školou povinné, jsme slova ruští vojáci nebo Rusáci skloňovali snad ve všech pádech.
Prázdniny skončily a já jsem chodil už do páté třídy obecné školy v Kopřivnici u fary. Vojáků jsem se dost bál, nevěděl, co od nich čekat. Neublíží mi? Pak jsme šli ze školy a jeden se s námi kluky dal do řeči. Jak nám jde škola a jaké známky jsou dobré a které špatné. Ruštinu jsme měli již druhým rokem a lecčemu porozuměli. Byl to pán možná středního věku, patrně nějaký velitel a k nám dětem byl přátelský. Už jsem se tolik nebál. Dětskou duši neblahé události jistě poznamenají. Tak si to z té doby pamatuji.
Stanislav Hlas
Kondiční plavání dětí ASK Tatra Kopřivnice
Jako fyzioterapeutka se denně setkávám s dětmi, které mají různé vady páteře a nohou. Oslabení svalového korsetu těchto dětí bývá často způsobeno nevhodným životním stylem. Proto se zaměřuji na kondiční neboli rehabilitační plavání, které podporuje zdravý růst a vývoj školních dětí a zároveň jim navrací radost z pohybu.
V oblasti motoriky člověka patří plavání k základním, a to dokonce životně důležitým dovednostem. Je to nejúčinnější a nejprospěšnější pohybová aktivita pro děti během jejich vývoje. Děti se během kurzů naučí tři základní plavecké způsoby a další plavecké dovednosti. Zájemci pak mohou pokračovat v přípravě na závodní plavání.
Pravidelné plavání pomáhá především v období růstu a vede ke správnému formování páteře a k symetrickému rozvoji svalového aparátu. Plavání také rozvíjí vytrvalost, sílu, zvětšuje kapacitu plic a zlepšuje tělesnou kondici tím, že aktivuje a posiluje rovnoměrně celé tělo. Ve vodě si pěstujeme otužilost, která pak ovlivňuje odolnost proti infekcím a nachlazením. Rehabilitační plavání pozitivně ovlivňuje psychiku, posiluje sebevědomí a působí relaxačně. Naší medailí je správné držení těla a radost z pohybu ve vodě…
Pavla Davidová, DiS.
Fyzioterapeut a trenér plavání
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
