„Koronavirové“ trapasy – Jak jsem zasklil sousedku

Ten neviditelný nepřítel zamořil celou planetu a obrátil naše životy vzhůru nohama. Vylidněná města, zahalené tváře, mnozí nechodíme do práce, jen na nutné nákupy. „Dobrý den, máte obložené chlebíčky?“ zdravím prodavačku v pekařství. „Tys mě nepoznal, že?“ zareagovala pohotově. Podívám se lépe, a trapas byl na světě. Vždyť je to moje sousedka z ulice, známe se mnoho let. Ani jsem nevěděl, že zde pracuje. Příhoda mi dala ponaučení. V této zvláštní době by člověk měl být mnohem pozornější.

Ve čtvrtek nahlížím do trafiky, kde se vstupuje jednotlivě. Na pultu vidím Kopřivnické noviny, které po týdenní pauze opět vycházejí v tištěné podobě. Při placení jsem málem zboural velký ochranný průhledný štít mezi mnou a ženou za pultem, jejž jsem v rozhodujícím okamžiku ale vůbec neviděl.

Přeji mnoho úspěchů v boji s koronavirem a brzký návrat k normálnímu životu.

Stanislav Hlas



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.