Jak to vidím já …

Jezdíte často autobusem z autobusového nádraží v Kopřivnici? A pokud ano, všimli jste si nějakých rozdílů ve srovnání s nedávnou minulostí? Jestli ne, dovolím si vám tak trochu „otevřít oči“. Já autobusem jezdím často, mohu si to dovolit díky seniorské kartě pro cestující nad 70 let. A co vidím, když přijdu na nádraží? Vidím vzorně uklizenou čekárnu, podlahu beze smítka, natož aby tam byly nějaké odpadky… Vyleštěná skla na dveřích i v oknech, venku zameteno, schody do budovy umyté (nevymýšlím si). To je tedy pořádný rozdíl mezi minulostí a současností. A vidím taky mladou ženu, která to má na svědomí. Udržuje pořádek nejen v budově nádraží, ale dbá i na okolí – nejednou jsem ji viděla sbírat smetí i kolem celého objektu. Denně uvádí do pořádku to, co někteří lidé ještě nepochopili a svým nevhodným chováním ztrpčují život všem, kteří chtějí mít kolem sebe hezké a čisté prostředí.

Takže závěrem – současné autobusové nádraží v Kopřivnici rozhodně není odstrašujícím místem, jak si možná ještě někdo myslí, a dopraváci se za ně nemusí stydět.

A ta mladá žena, která svou každodenní prací zajišťuje cestujícím příjemné prostředí, si zaslouží metál.

Sylva Dobečková

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.