Padesát let dodávky tepla z centrálního zdroje pro Kopřivnici.
(Dokončení z minulého čísla)
Závěrem se sluší připomenout několik údajů o organizaci a osobách spojených s touto událostí. Výstavbu zaštiťoval Krajský investorský útvar Ostrava (KIÚ), z realizačních firem pak Pozemní stavby Ostrava a Stavoprojekt Ostrava. Vedoucím investiční výstavby národního podniku TATRA byl pan Jan Hykel. Za podnikovou energetiku vedenou v té době Ing. Miloslavem Křenkem je nutno jmenovat pana Vladimíra Friedla, Ing. Zdeňka Krále, Ing. Miloše Dolinajce a pana Miloslava Kaňáka a za útvar hlavního mechanika pana Jana Kelnara. Město Kopřivnice zastupoval předseda MNV pan Bohuslav Jalůvka. Za domovní správu, která obhospodařovala výměníkové stanice a napojené městské byty, pak jednal pan František Mixa.
Na základě písemných podkladů a osobních informací poskytnutých Ing. Zdeňkem Králem a panem Miloslavem Kaňákem
napsal Jiří Hasser
Ježíš Kristus – papež František a církevní restituce...
(Pokračování z minulého čísla)
Kde je hranice, kdy máš dost a kdy chceš, člověče, pořád víc a víc... Věřím (to je má víra), že papež František svou autoritou, svým myšlením, dokáže víc než já (svým psaním), věříme, že se lidstvo vrátí na cestu skromnosti (ne chudoby) a ctnosti...
Prostě jiná cesta není, nemůže být! A přestože je představitelem nejbohatší církve, věřím, že upřímně naplňuje život Ježíše Krista..., že je mu cizí život v bohatství a přepychu ,dokazuje dnes a denně.
Klášter a mnišský život nemůže být pro každého. Jen více skromnosti v žití člověka. Oddaně přijímat, co musí být. Člověk musí mít v sobě něco čistého, po čem nemusí všechno sklouznout.
Bude to ještě fuška, najít správné lidi, najít lidi čistých myšlenek, najít rovnováhu a smysl života, hledat životní priority do budoucna. Nechat odejít minulost. Síla setrvačnosti překonává sílu inteligence a rozumu. K vyburcování hluchého světa patří pocit soucítění, ale ta duchovně nevzdělaná dnešní doba, svět velkých peněz, co se dokáže organizovat jako divoké svině, které když ucítí slabost – jdou tvrdě za tím – ta doba ještě nenastala. Ačkoliv mnohé je pryč, mnohé zůstává, je třeba silné vůle hledat a nacházet ty správné lidi... Snažím se o to, abych jasně uměl vyjádřit své pocity, říci správné slovo, ve správnou chvíli. Nikdo mi nemůže vzít naději a víru... Přemýšlím o nepříjemnostech a potížích, o pokrytectví, předstírání, lhaní a falši...
Pár veršů na závěr a prosím čtenáře, pokud se někde najdou, aby nezapomínali, že píšu pouze o svých pocitech: ...maje vše, přec nikdy neměl dosti, ač boháč – tak měl pocit nouze, že plně syt, vždy víc mít prahl pouze, když ti, co nemají a doufajíc víc mít, mají méně, nebo mají-li víc, rovná se to v ceně, že bědné skvělý zisk, jen zkázu skrývá... cíl všech, by každý k stáří opatřil si jmění, pohodlí a jméno známé...
Oldřich Pavlát – též Odorico Paolli Boheme
Vánoční nadílka od vedení radnice.
Když jsem sledoval dne 12. 12. zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice, nevěřil jsem svým očím, jak je možno hospodařit s financemi, zvláště však v době, kdy se musí šetřit každá koruna.
Jedná se o odpuštění dluhů, které byly způsobeny zpronevěřenou dotací z rozpočtu města. Toto si je možno přečíst i v zápisu, který je k dispozici na internetových stránkách města.
Konkrétně se jedná o tyto případy:
Firmě LUDVÍK MORAVIA se odpouští dluh vůči městu ve výši 111 317 Kč a cestovní kanceláři AGENTURA FOX 175 314 Kč. Tyto soukromé podnikatelské subjekty byly povinny odvést tyto sumy do rozpočtu města. Jinými slovy: Peníze z dotací byly použity pro jiný účel, než byly určeny, což zadává podezření na trestný čin zpronevěry. Odpuštění dluhu mi připadá jako krytí tohoto nezákonného jednání, což samo o sobě by mohlo být trestným činem. Z tohoto důvodu uvažuji, že podám trestní oznámení na ty, kteří odsouhlasili takovéto hospodaření s veřejnými prostředky. Funkce zastupitele nesprošťuje zodpovědnosti za nakládání se svěřeným majetkem, v tomto případě s penězi. Příkladem může být nedávné odsouzení celého zastupitelstva Hladkých Životic (včetně starosty) za zneužití pravomocí.
Zvláštním případem je asi odpuštění dluhu 724 455 Kč Hokejovému klubu, který použil dotace k účelu, který byl v rozporu s jejich určením. Avšak i tady není bez zajímavosti, že funkci prezidenta klubu zastával radní Mgr. Pospěch, který je v současné době jeho viceprezidentem. Nehospodařil Hokejový klub v rozporu s rozpočtovými pravidly s vědomím, že pan radní svým vlivem takovouto činnost přikryje? Nebo se snad pan radní nevyzná v hospodaření subjektu, jehož byl prezidentem a dnes viceprezidentem? Jak pak asi řídí ZŠ, jíž je ředitelem?
Závěrem bych položil otázku, jak by se orgány města zachovaly, kdybych třeba dlužil městu za nějaké služby, třeba za odvoz odpadů? V lepším případě by mě asi navštívili vymahači dluhů, v tom horším pak exekutor. Z každodenní praxe ale vidíme, že kdo má své lidi na správném místě, tak dluhy platit nemusí.
Josef Krutílek
Co dělají „medáci“ aneb Čekání na slunovrat
Procházíme-li se podzimní zahradou, na obličeji cítíme jemný dotek pavoučích „lan“. Nataženy mezi větvemi stromů lesknou se duhově na skoupém slunci. Pohladí a připomenou, že je čas babího léta. Drobný pavoučí „pilot“ usazený v kokpitu svého vznášedla řídí dráhu letu a zručně oplétá stromoví zahrad. Stále je ještě teplo a stále ještě kvete barvínek. Trpělivě čekáme na čas, kdy na zdi domu začíná kvést i Hedera-helix – břečťan popínavý. Jeho půvabný květ je plný pylu a celý dům zní včelím zpěvem. A chytrý hmyz, vybavený jedinečným termosystémem, s neutuchajícím elánem nosí do úlů oranžový pyl – zřejmě z dokvétajících chryzantém. Od včelaře vím, že jej ukládá do šestihránků svých spíží ve voňavých plástech jako potravu na čas zlé zimy.
Neobyčejně pilný tvor se smyslem pro pořádek a čistotu i k uchování rodu pracuje nepřetržitě ve dne i v noci. Hlavičkou prý vtlačuje pyl do vybudovaných buněk a se znalostí odborníka přidá látky, které zabraňují zkáze. Bůh ví, jaká tajemství včelstva skrývají a co přidávají do nenahraditelně voňavé dobroty, jakým je med, aby se nekazil?
O dětství se říká, že je zásobárnou krásných prožitků. I pro mne zůstává tou zázračnou studničkou, ke které se stále vracím. Byla to jen náhoda, a nebo jsem měla štěstí, že jsem od útlého dětství mohla pozorovat při práci svého dědečka - včelaře? Dával mi po troškách poznávat život v monarchii, kterému velí jeho Veličenstvo královna, zvaná též jako „matka“. A pak i v dospělosti a vlastně dodnes – sice jen zpovzdálí, s velkým respektem a úctou obdivně přihlížím k práci „medáků“. Ne, není to výraz pro čmeláka, jak je u nás často pojmenováván. Tak dnešního včelaře oslovovala staročeština. Tak to praví Kronika pana Václava Hájka z Libočan, jejíž obnovené vydání znovu vychází.
Dny okolo Vánoc bývají jen krátké, slunce tušíme kdesi vysoko nad námi, i když letošní čas krásného slunovratu (letos 21. prosince v 18.11 hod.) se vydařil. Změna k lepšímu nastává právě v nejkrásnější předvánoční době v podobě návratu světla a narození Krista.
(Pokračování v příštím čísle)
V. Horáková
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce
