Turisté děkují Porubovi
(Dokončení z minulého čísla)
Věřím, že společně za těch 16 roků toho dokázali dost a že za ně mluví ne desítky, ale určitě stovky uskutečněných úspěšných akcí. Při takovém rozsahu činnosti je jenom logické, že ne vše se člověku povede, že se zákonitě i chybička vloudí. Ještě se nenarodil člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Tato slova se plně hodí i na Pepu Porubu, který svou funkci bral velmi poctivě a zodpovědně, vykonával ji na úkor rodiny i svého zdraví. Mnoho členů bylo s jeho vedením spokojeno, ne všichni by mu však dali „jedničku“.
Stopy jeho působení budou v Kopřivnici dlouho patrné. Pepa se snažil o neformální, přátelské vztahy ve výboru i mezi členskou základnou. V poslední době se však ve vztazích začaly objevovat trhliny, které vyústily v nečekaný závěr: Poruba nebyl ve výboru zvolen předsedou. To mu ale v žádném případě neubírá na zásluhách ani na neformální úctě, kterou si za dlouhá léta své nezištné činnosti zaslouží. Vážili si ho i kolegové z Příbora a Nového Jičína.
Po 16 letech v čele kopřivnického KČT můžeme říct, že se Pepa Poruba nemá za co stydět. Přejeme mu hodně pohodových (bez starostí a odpovědnosti) kilometrů při poznávání krás naší vlasti.
Díky.
Josef Adamec
Poděkování
Hluboce si vážím rodin, kde neberou výchovu dětí na lehkou váhu, uvědomují si zářnost vlastního příkladu, nelitují vloženého času, úsilí a financí, i když hned nepřicházejí kýžené výsledky, umí děti povzbudit, podržet a podpořit, zapojí se do příprav, a stávají se tak potřebnými a důležitými členy celého týmu. Účast dětí na mezinárodních kláních, mnohdy i několikadenních, není totiž vůbec jednoduchá hlavně pro rodiče. Je potřeba počítat s výběrem dovolené i mimo sezónu, zrealizovat dopravu včetně finančního krytí ubytování či startovného a být schopni rychlé akce při realizaci převleků a přečesávání. Jen rodiče, kteří jsou toto ochotni investovat, mohou dovést své děti i ke zdánlivě vzdálenějším cílům.
Mé poděkování směřuje především ke všem mimořádným rodičům, jimž jejich děti, členové THARY-junior, zatím ještě poděkovat nemůžou, jelikož si stejně jako většina dospělých vůbec neuvědomují jejich zásluhy. Ba dokonce si myslím, že by si zasloužili medailová ocenění mnohdy více než jejich děti. Mít takové rodiče je pro děti velikým štěstím.
Takto totiž fungovala i rodina, z níž jsem vykročila do samostatného života. Vlastně jsem se dobře narodila do rodiny, kde se tancem žilo a díky příkladu sestry Lídy Ernstové jsem už od dětství věděla, že Kopřivnice není středem světa, že můžu mít i vzdálenější cíle. Samozřejmě tohle vše se dařilo hlavně díky mamince, jež nás obě maximálně podporovala a navíc naučila, že musíme hledat, protože štěstí nečeká na ty, co sedí doma, nebo jsou ochotni urazit jen pár kilometrů.
Všichni víme, že medaile se dá samozřejmě koupit a vůbec to není velká investice, ale každopádně více poučí než drahý dárek, protože je zasloužená a navíc s diplomem, postupně z mistrovství republiky, Evropy či světa, kde také jezdíme. Rekapitulace roku je k nahlédnutí na www.tsrelax.wz.cz.
(Pokračování v příštím čísle)
Za TS RELAX a THARA D.C. Kopřivnice
Mirka Břusková
Předškoláčci ve škole
Dne 15. ledna 2015 měli předškoláčci z Polárky důležitý den, navštívili 1. třídu naší základní školy 17. listopadu. Je báječné, že to máme tak blízko, jen šup po schodech a jsme tam.
Paní učitelky z prvních tříd nás velice vřele přivítaly. Se svými prvňáčky měly přichystaný pro předškoláčky program, při kterém si děti zkusily počítat, zpívat i malovat. Dokonce nám prvňáčci zahráli zpívanou pohádku O dvanácti měsíčkách a ukázali, že už umí číst a psát. Taky jsme se usadili v opravdových školních lavicích a teď víme, že to není tak špatné. Na závěr si děti předaly drobné dárečky a s úsměvem se rozloučily.
Ráda bych tímto poděkovala učitelkám z prvních tříd za pěkné inspirativní dopoledne a doporučuji umístit děti do naší školy bez jakýchkoliv předsudků a pochybností, neboť zde dýchá pohoda, radost a profesionalita pedagogického týmu.
A vám předškoláčkům a rodičům přejeme šťastnou cestu k zápisu, vždyť je to jeden z prvních Velkých dnů vašeho společného života. Užijte si jej, jak nejlíp dovedete.
Za kolektiv MŠ Polárka Katka Kuběnová
Reakce na příspěvek paní Karlíkové
Připojuji se k názoru paní Karlíkové z KN č. 5 a hlásím se k iniciativě Chodníková domobrana. Stačilo málo, aby byly komunikace na sídlištích schůdné: technické služby mohly odhrnout z chodníků rozbředlý sníh včas, neboť předpověď slibovala větší mrazy. Což se také stalo, břečka přes noc zamrzla a Slumeko nenapadlo nic lepšího než pokropit kopřivnické komunikace dalšími tunami drceného kamení - což na hrbolaté ledovce, jak známo, moc nepomáhá. A navíc, když ledy roztají, mnohé chodníky se stávají neschůdnými díky vrstvám kamení. Nehledě na to, kolik prachu na jaře spolykáme. Ptám se, kolik jim asi zaplatilo město z veřejných peněz za tyto "služby"? Částka jistě nemalá! Potom už samozřejmě nezbudou peníze na to, aby se provedl pořádný úklid komunikací (vč. sídlišť) aspoň dvakrát za rok a podzimní listí by se nemuselo hrabat, až spadne poslední lístek na rozmoklou půdu se shnilým listovím a druhé, opravné hrabání by se mohlo opakovat na jaře, jak to bývá u dobrých hospodářů a také v jiných městech zvykem. Kdo se vozí autem, samozřejmě tuto situaci nevnímá, ale my, kteří se musíme přesouvat pěšky, neboť MHD sídliště Sever a Jih obchází, my to vidíme jinak. A taxík pro seniory? Z pěti pokusů taxík objednat mi vyšel jen jeden.
Věra Kahánková
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
