O chlapském přátelství a míchání barev
(Dokončení z minulého čísla)
K jejich inventáři patřilo i několik různě velkých dřevěných kazet uvnitř s kovovým rámem k upevnění práce čerstvě „nahozeného“ a ještě mokrého motivu. Cesty je vedly po krásném okolí, většinou ale nejraději tam, kde se na modravém horizontu jemně značil našedlý kámen Trúby.
Přesto v padesátých létech, oba malíři opustili magické prostředí městečka na bílém kameni a vrátili se zpět do svého rodiště. Neopustil je však zájem o práci s dlouhými útlými štětci a paletou.
A znovu odcházejí spolu, jako by se nemohli rozloučit. Přátelství obou trvalo dál, i přes upřímně míněnou kritiku a chlapské pošťuchování. Dál vyhledávali svoji přítomnost, radu a kamarádství.
Trvalý vztah přerušil teprve odchod pana Bohumíra Bučka v roce 2006, kdy se dožil devadesáti pěti let. Ani můj otec jej dlouho nepřežil, zemřel v roce 2008 ve věku devadesáti tří let. Znovu se vrátil na Štramberk, kterým byl okouzlen až do konce svých dnů.
Zůstávám dál svědkem jejich pozdních rozhovorů při pravidelných návštěvách i četných vzpomínek na jejich život i malování na Štramberku.
Věra Horáková - Martini
Sportovní Motýlek s Karolínkou
V sobotu 8. 11. 2014 se konal v Kulturním domě v Kopřivnici další ročník taneční přehlídky handicapovaných dětí. Již podruhé vystoupily na tomto festivalu také děti z Mateřské školy Pionýrská, aby si zatancovaly s naší kamarádkou Karolínkou. Karolínka do naší školky přišla ze ZŠ a MŠ Motýlek. V naší školce společně s ostatními dětmi absolvovala školní rok 2013/2014, se svoji paní asistentkou. V současné době již Karolínka navštěvuje 1. třídu. Do naší školky velmi ráda přichází za svými kamarády, vždy alespoň na krátkou návštěvu. Karolínka si i v letošním roce moc přála vystupovat s našimi dětmi a přání jsme ji rádi splnili. Pod vedením p. učitelky Pavly Plutové, Elišky Kotkové a paní asistentky Martiny Čubové se děvčátka společně s Karolínkou na sobotní vystoupení pilně připravovala. Při příchodu na jeviště se svou choreografií - „malé roztleskávačky“, ve svižném rytmu hudby, rozproudily celý sál. Za bouřlivého potlesku předvedly, že tancování s Karolínkou je děsně baví. Děvčátka si spontánní radost i dlouhotrvající potlesk publika opravdu užívala. Ale poděkování si jistě zaslouží úplně všichni účinkující, paní učitelky, doprovod, skvěle fandící diváci.
MŠ Pionýrská děkuje sponzorům, kteří nám pomohli se zhotovením kostýmů:
- firmě „Výroba ponožek“- p. Jiří Honeš, Kopřivnice,
- firmě JANEK - p. Milan Procházka, Rožnov p. Radhoštěm,
- MŠ I. Šustaly Kopřivnice, zastoupené paní Soňou Mikovou.
Bylo to moc pěkné sobotní odpoledne. Tatínkové, maminky, babičky, dědečkové, tety, všichni, kdo měli čas, přišli podpořit své děti, vnoučky, ostatní kamarády.
Není nic krásnějšího, než pozorovat rozesmáté tváře dětí, které si v tento podzimní deštivý podvečer odnášely domů plno dojmů, pěkných zážitků, ale také zkušenost, že setkání s handicapovanými dětmi nás všechny, kteří jsme se této kulturně-společenské akce zúčastnili, obohacuje navzájem.
Jaroslava Michnová
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
