Na kvalitě ovzduší v regionu se negativně podepisují především doprava a menší lokální topeniště. Velcí znečišťovatelé dnes tvoří jen menší část problému. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (hod) – Stavem ovzduší na Kopřivnicku se na svém posledním zasedání zabývala i rada města.

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek venkovního ovzduší (imisí) v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic provozovaných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší zajišťuje Ministerstvo životního prostředí, respektive ČHMÚ porovnání úrovně koncentrací imisí, tedy úrovně znečištění s příslušnými imisními limity, případně i přípustnými četnostmi jejich překročení na kalendářní rok stanovenými zákony.

Měření znečištění ovzduší je prováděno na měřicích stanicích tvořících imisní síť. Nejblíže u Kopřivnice se nachází automatizovaná měřicí stanice ve Studénce. Data získaná z měření jsou +- 10 % podobná pro Kopřivnici a tvoří základ pro popis kvality ovzduší v okrese Nový Jičín. Ze získaných dat vyplynulo, že ve správním území Kopřivnice dochází k překračování imisních limitů stanovených pro znečišťující látky: benzo(a)pyren a tuhé znečišťující látky v podobě suspendovaných částic frakce PM10 a PM2,5, což jsou látky uvolňované do ovzduší z dopravy a především ze spalovacích procesů probíhajících jak v průmyslu, tak v lokálních topeništích. „Z tohoto důvodu Kopřivnice a její okolí jsou zařazeny do oblasti s dlouhodobými problémy s kvalitou ovzduší,“ poznamenala Pavlína Nývltová, pracovnice odboru životního prostředí.

Pro benzo(a)pyren je stanoven roční imisní limit na 1 ng/m3, přičemž z měření vyšlo najevo, že v zastavěné oblasti města byl limit překračován více než jedenkrát, kdy naměřené hodnoty činily od 2,07 do 2,69 ng/m3. Kromě benzo-(a)pyrenu je problematickou znečišťující látkou v Kopřivnici a okolí také PM10. Tato látka má roční imisní limit stanoven na 40 μg/m3 a denní limit na 50 μg/m3 s maximálním počtem jeho překročení stanoveným na 35. Roční imisní limity nejsou překračovány, a tedy ani při výpočtu pětiletého průměru za období let 2009-2013 nebyl limit překračován, neboť došlo k zprůměrování hodnot naměřených koncentrací v zimních měsících roku, kdy jsou nadlimitní koncentrace, s hodnotami v letních měsících, které mají naopak hluboce podlimitní hodnoty. Průměrné hodnoty z pěti předešlých let se pohybují okolo 35 μg/m3.

„Naopak, denní imisní limit této znečišťující látky je v rámci roku překračován hned několikrát přes stanovený maximální počet jeho překročení, a to hlavně v zimních měsících, tedy v topné sezoně, kdy jsou zhoršené rozptylové podmínky a je zaznamenáván častější výskyt inverzních stavů počasí potlačujících rozptýlení této znečišťující látky z přízemních do vyšších vrstev atmosféry. Počet dnů v roce, ve kterých je denní imisní limit překračován, se pravděpodobně také odvíjí od denních teplot, tzn. čím „silnější zima“, tím více obyvatelé vytápějí své domácnosti a tím více znečišťujících látek je uvolňováno do ovzduší,“ okomentovala situaci Pavlína Nývltová.

Radnice o stavu znečištění informuje občany prostřednictvím informačního panelu, jenž je umístěn na vstupu do budovy městského úřadu. Od roku 2011 jsou v pravidelných hodinových intervalech přenášena data z automatického imisního monitoringu ČHMÚ ze Studénky o koncentraci polétavého prachu (PM10). „Data jsou pro názornost podsvícena zeleně, pohybují-li se koncentrace prachu v ovzduší pod limitem, v případě překročení imisního limitu červeně v rozmezí koncentrací 50 - 100 μg/m3, fialově v rozmezí koncentrací 100 - 150 μg/m3 a černě při koncentraci150 a více μg/m3,“ poznamenala Nývltová.

Podobně jako u suspendovaných částic PM10 koncentrace částic PM2,5 v průběhu roku značně kolísají a nejvyšší koncentrace se objevují také v zimních měsících. Při výpočtu pětiletých průměrů se výsledná hodnota pro území Kopřivnice pohybuje těsně nad limitem (25 μg/m3), v rozmezí cca 25-28 μg/m3. Imisní limity a maximální počty jejich překročení zbývajících znečišťujících látek vyhlášených v zákoně o ochraně ovzduší pro ochranu zdraví lidí nejsou na území Kopřivnice a jejího okolí překračovány.

Obecně lze konstatovat, že Moravskoslezský kraj, okres Nový Jičín, a tedy i území Kopřivnice je z hlediska ochrany ovzduší oblast s dlouhodobými problémy s kvalitou ovzduší. Příčinou tohoto stavu není jen silná průmyslová tradice tohoto regionu, ale i řada dalších faktorů. Je to poloha regionu, obklopeného na jihu a západě horskými celky, na severu a východě pak přiléhající k rovněž silně průmyslové oblasti soustředěné zejména v okolí polských Katowic. V Moravskoslezském kraji se vedle téměř všech myslitelných typů průmyslu koncentrují i další zdroje znečišťování ovzduší související s jeho hustým osídlením, tj. energetika, silná doprava a v neposlední řadě i lokální vytápění. Zatímco emise průmyslových podniků se zejména v posledních letech daří výrazně snižovat, stoupá naopak význam dopravy a zejména lokálních topenišť, kde vzhledem k nepříznivému ekonomickému vývoji dochází ve významné míře k nárůstu využívání nevhodných paliv, nebo dokonce odpadů k vytápění. Proto stanovuje zákon postupnými krůčky omezení, jejichž výsledkem by měly být ekologicky vyhovující kotle v každé domácnosti, která k vytápění kotel na tuhá paliva využívá. Uvažována je také novela zákona, díky níž by v případě opakujícího se obtěžování svého okolí kouřem vlivem špatného provozování zdroje k vytápění byl provozovatel tohoto zdroje povinen umožnit vstup do nemovitosti a kontrolu zdroje.