Limuzína T 700-2 se vrací do expozice tatrováckého muzea po 17 letech. V roce 2004 ji poškodil pád střechy bývalého výstavního pavilonu v sadě E. Beneše.
FOTO: MICHAELA BORTLOVÁ
Kopřivnice (dam) – Technické muzeum Tatry je stejně jako ostatní tuzemská muzea už několik měsíců návštěvníkům nepřístupné, za zavřenými dveřmi ale panuje čilý ruch a dnes už je téměř jisté, že v té podobě, v jaké mohli lidé expozici vidět ještě v prosinci, ji po znovuotevření již nespatří. Vše souvisí s přípravami na otevření nového Muzea nákladních automobilů. Zatímco část dosavadních exponátů se chystá své stávající místo opustit a následně se přesune do nových prostor ve zrekonstruované hale někdejší slévárny, jiné unikáty využijí uvolněné výstavní prostory a vrátí se z depozitářů.
To je i případ limuzíny T 700-2 z roku 1998. Vůz, který uzavíral stoletou historii výroby osobních vozů v Kopřivnici, byl sedmnáct let skryt zrakům fanoušků Tatry. V roce 2004 byl totiž tento vůz mezi těmi, které poškodil pád střechy někdejšího muzea v parku E. Beneše. „Železná konstrukce tehdy poškodila karoserii na třech místech. Utrpěl blatník a lemy střechy na straně řidiče,“ říká Michaela Bortlová, kurátorka sbírek technického muzea. Podle jejích slov první kroky k opravě vozu začaly po domluvě s Tatrou, která auto vlastní, vloni na podzim. Nejdříve bylo auto v dílnách muzea důkladně vyčištěno. Následně se přesunulo do lakovny, kde bylo rozebráno a poškozené díly karoserie byly „vyklepány“ a následně se vůz dočkal kompletní obnovy laku. „Finální odstín respektuje původní odstín zelené metalízy. Snažili jsme se co nejvíce přiblížit původnímu lakování, což naštěstí u modernějších vozů není takový problém. Přesto jsme provedení konzultovali i s pamětníkem, který vozy lakoval v příborské Tatře,“ doplnila Michaela Bortlová. Sedmistovka, která předtím, než se dostala do muzea, sloužila jako služební vůz na obchodním úseku Tatry Příbor a později přešla na oddělení dopravy Tatry Kopřivnice, se dočkala jen nového kabátu, interiér ze světlé kůže byl zachovalý a zůstal v autentickém stavu. Bez zásahu byly také další části vozu. To, zda je vůz provozuschopný, zatím v muzeu ještě neověřovali. Nová sedmistovka už stojí v uzavřené muzejní expozici a čeká už jen na to, až se jí po renovaci na příď a záď vrátí logo Tatry. Opačným směrem, tedy z expozice během krátké doby naopak zamíří všechny náklaďáky, a přestože cesta do nového působiště bude dlouhá jen asi třináct set metrů, vozy, které stály dlouhá léta, se na ni už začínají připravovat. V úterý 9. března se pracovníkům tatrovácké zkušebny podařilo po dlouhých letech oživit motory hned čtyř legend tatrovácké historie. Motor T 815 GTC, známé jako Tatra kolem světa, naskočil na první pokus. Po letech se rozeznělo také srdce expedičního osmsetpatnáctky „Živá Afrika“. Prostorem muzea zaburácel i motor dakarského speciálu Karla Lopraise T 815 4 × 4 a rozběhl se i hnací agregát prototypu T 162-2 z roku 1988. „Potřebovali jsme zjistit, jaká je kondice motorů, což nezaručuje, že se exponáty opravdu rozjedou. Zapotřebí bude doplnit provozní kapaliny, oživit spojky, ovládání řízení atd., protože s některými auty nebylo od roku 1997 vůbec manipulováno. Nicméně po letech se tato neměnná část expozice na okamžik příjemně probudila,“ líčí Michaela Bortlová přípravy exponátů na přesun do nové expozice.
