Příbor (ili) - Beseda spojená s obrazovou projekcí pod názvem Anekdoty, fámy, městské pověsti: Moderní folklor v České republice sice minulý týden ve středu nepřilákala do Muzea Novojičínska v Příboře davy, ale ti, kteří měli možnost si vyslechnout mimořádně zajímavou přednášku etnologa Petra Janečka z Národního muzea v Praze, určitě nelitovali. Nejenže se mohli seznámit s historií folkloristiky, jejími znaky, ale hlavně s příklady konkrétních fám a pověstí.

„Říká se, že folkloristika s rozvojem médií zaniká, ale opak je pravdou. Kdysi byly v Evropě od Islandu po Ural evidovány na čtyři tisíce různých pohádek. Dnes je jich v knižní podobě několikanásobně víc,“ uvedl Petr Janečka a obratem přidal další příklad. V 19. století bylo na našem území posbíráno asi 550 dětských her, zatímco v dnešní době jenom v Praze na školách bylo mezi dětmi zjištěno 1 695 dětských her.

Folkloristika se s moderní dobou nejen rozrůstá, ale mění se i folklorní žánry. Od pohádek a bájí se přechází k anekdotám, fámám a městským pověstem. Zajímavostí je, že fámy negativní převažují nad fámami pozitivními v poměru 9:1. Typickým příkladem fámy je například legendární fiktivní český válečný hrdina z doby druhé světové války zvaný Pérák, který dostal jméno díky pružinám na nohách, s nimiž dokázal přeskakovat tramvaje i domy. Obdobná postava se ovšem vyskytovala ve viktoriánské Anglii, revolučním Petrohradu nebo poválečném Německu.

Všechny fiktivní historky mají jedno společné, platí pro ně tzv. řetězec tří, což znamená, že kamarád kamaráda slyšel ... a vy jste ten třetí.