Pracovníci INCIENu provedli 1. dubna fyzickou analýzu odpadů. Kopřivnice je na tom obdobně jako ostatní města.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (hod) – Kopřivnická radnice si nechala zpracovat fyzickou analýzu odpadů neziskovou organizací INCIEN – Institutem cirkulární ekonomiky. Pracovníci samotnou analýzu provedli ve čtvrtek 1. dubna ve sběrném dvoře, kam byly svezeny odpady ze dvou částí Kopřivnice. Zaměstnanci detailně rozebírali cca 400 kg odpadů z bytové zástavby ze sídliště Sever, konkrétně obsah pěti kontejnerových nádob na směsný komunální odpad (SKO) z ulice Francouzské, a následně pak stejné množství odpadů, což byl obsah z 20 popelnic z Lubiny od kruhového objezdu směrem na Frenštát.
Pracovníci třídili veškerý odpad kus po kusu dle jednotlivých komodit tak, jak by jej správně měli třídit už doma samotní obyvatelé.
„Složení komunálního odpadu bylo různé. Nejčastěji se v odpadu vyskytoval biologicky rozložitelný odpad, což jsou zbytky z kuchyní. Je to proto, že lidé buď nemají možnost biologicky rozložitelný odpad třídit, nebo se jim to nechce třídit. Pak je tu gastro odpad, který je po nějaké tepelné úpravě. Vytřídili jsme hodně pečiva, kosti a další. Obě tyto složky ale zahrnujeme do biologicky rozložitelného odpadu, který tvoří 30 % obsahu nádob na směsný komunální odpad. V sídlištích bývá poměr vyrovnaný, půlka je klasického bioodpadu a půlka gastro odpadu. U rodinných domů této komodity moc nebylo,“ okomentovala hromady odpadu při analýze ve sběrném dvoře Lenka Richterová z INCIENu.
Po samotném roztřídění a zvážení všech složek odpadů vyšlo najevo, že u rodinných domků byl odpad lépe vytříděn, byť rozdíly nejsou tak velké. U bytové výstavby bylo jen 28,3 % odpadu, který opravdu patří do nádob na směsný komunální odpad, který nejde víc třídit a není jej možné nikterak recyklovat. Zato 71,7 % odpadu, který občané vhodili do kontejnerů, je možné dále třídit a recyklovat. U rodinných domků bylo odpadu, který už nejde dále třídit, víc (31,5 %). Z ostatních 68,5 % odpadu, který je možné třídit, bylo nejvíce organického odpadu (29,1 %), kterým je zahradní zeleň a kuchyňský odpad. Tato složka odpadu byla téměř shodná v obou kontrolovaných lokalitách.
Z fyzické analýzy vyplynulo, že město má ve sběrných nádobách na SKO 70 % odpadu, který by tam vůbec neměl být. „To znamená, že město má velké mezery v třídění odpadu a je více než na místě zavést efektivnější sběr tříděných složek. Velkou příležitost ke změně vidíme v možnosti dalšího využití kompostovatelných odpadů a papíru v zástavbě rodinných domů. V bytové zástavbě je třeba se zaměřit především na biologicky rozložitelný odpad, papír, sklo i plasty,“ píše v doporučující zprávě Lenka Richterová z INCIENu.
V třídění odpadu na tom Kopřivnice ale není tak špatně. Potvrzuje to i opakované umístění na 5. příčce v třídění odpadů v rámci celého Moravskoslezského kraje. „V podstatě se potvrdil průměr všech měst v republice, kde tato fyzická analýza byla provedena. U nás se vymykalo zastoupení skla v odpadu v bytové zástavbě, kde tento odpad tvořil až 12 %, což nebývá běžné. U rodinných domů zase překvapilo množství papíru v SKO, který tvořil 20,5 %. To má možná souvislost s pandemií koronaviru. Je možné, že život v nouzovém stavu se podepsal na složení odpadu i jeho třídění. Jsou zavřené restaurace a obchody, a to vše mohlo nějakým způsobem zkreslit data. Nicméně bereme to jako pomyslný vykřičník a zaměříme se na třídění skla. Co se týče bioodpadu, ten tvoří v České republice cca 30 % SKO, u nás je to 29 %, což je téměř stejně,“ okomentovala výslednou zprávu Lucie Kubalcová, vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí.
V Kopřivnici se ale gastro odpad netřídí a lidé jej nemohou vhazovat do kompostejnerů ani do 770litrových hnědých kontejnerů. „U bytové zástavby je gastro odpadu samozřejmě více. Jak potvrdily výsledky analýzy, u bytových domů tvořil tento odpad 11,7 % a u rodinných domků jen 3,9 %. Důvodem je skutečnost, že občané v rodinných domech (převážně v místních částech) chovají často zvířata a mohou tak gastro odpad likvidovat v rámci svých chovů. V rodinné zástavbě se proto ve větší míře objevil odpad ze zahrad. V celkovém procentuálním zastoupení je to však plus minus vyrovnané,“ uvedla Lucie Kubalcová.
Radnice se bude snažit zaměřit se na osvětu a intenzifikaci sběrné sítě kontejnerů na tříděný odpad. Motivací by pro mnohé mohla být skutečnost, že by se díky lepšímu třídění nezvyšovaly náklady za uložení odpadů na skládku a tím by se nemusel zvyšovat poplatek za komunální odpad. Poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky totiž stále roste a dle legislativy nebude možné využitelný odpad od roku 2030 vozit na skládky.
