Koně a oslíka pořídil ekologicky hospodařící zemědělec Josef Folta svým dvěma vnukům, přestože ten mladší svůj dárek ještě sleduje z kočárku.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K a t e ř i n i c e (ili) - Žabka, Kája a Michal - osmnáctiletý kůň, tříletá oslice a její třítýdenní mládě, tvoří mimo dva psy nejčastěji společnost soukromě hospodařícímu zemědělci Josefu Foltovi na jeho ekofarmě v Kateřinicích. V současné době se navíc stará o pětašedesát kusů hovězího dobytka, a jak sám dodává: „My jsme tady taková komunita, která nedělá mezi sebou rozdíly.“ Právě svým přístupem ke zvířatům a přírodě vůbec se Josef Folta vymyká běžnému typu zemědělce. Na 118 hektarech zemědělské půdy chová krávy bez tržní produkce mléka celoročně na pastvě, ale s možností skrýt se před nepohodou. Navíc se věnuje pěstování tráv na semeno. Díky ekologickému způsobu hospodaření na pozemcích zahnízdily dvě rodiny chřástala, jehož výskyt v rámci republiky je odhadován do pěti set kusů, na lukách se znovu objevil řepík lékařský a desítky dalších rostlin.
Po studiu na vysoké škole zemědělské se prakticky ze zemědělství nevzdálil, pouze střídal družstva a funkce. Když po sametové revoluci stál před rozhodnutím odejít na předčasný důchod, cítil se spíš na to, že je schopen se ještě živit sám. Pak následovala restituce rodného statku a pronájem další půdy, protože podle Foltovy analýzy farma, aby uživila rodinu, musí mít minimálně 100 hektarů. „Snažím se minimalizovat nákladovost a fyzickou práci,“ prozrazuje svůj recept Folta. Patrně proto zvládá obhospodařovat svou farmu sám.
„Celý život jím, na co mám chuť. Nevím, co je to pitný režim, zelenině se prakticky vyhýbám. Ale každému bych přál, aby se i po sedmdesátce těšil takovému zdraví a kondici,“ dodává Josef Folta, u kterého jde fyzická vitalita ruku v ruce s duševní pohodou. „Pro mě pořád svítí slunce. Já mám neděli každý den. A v životě jsem snad nepotkal špatného člověka,“ šíří kolem sebe Josef Folta pohodu, ale obratem se smíchem dodává, že jako blíženec je hodně rozporuplná osobnost. Přestože celý život doslova pracoval od vidím do nevidím, každý den se dvě hodiny věnoval studiu. Učebnice a slovník angličtiny na jeho stole svědčí o tom, že některým zvyklostem zůstává stále věrný.
