28. říjen 1918 je jedním z nejvýznamnějších dat české historie. Vznikla samostatná Československá republika. Po čtyři sta letech habsburské nadvlády jsme opět získali samostatný stát.
28. října 1918 bylo pondělí, běžný všední den. A jak už to tak v historii bývá, nikdo netušil, že večer bude všechno jinak. Vše začalo velice nenápadně. Dopoledne se na vývěsní tabuli na budově redakce Národní politiky objevil plakát, na kterém byla zpráva o tom, že Rakousko-Uhersko uzavřelo příměří se státy Dohody. Zanedlouho zde viselo i celé znění nóty, kterou ministr zahraničních věcí Gyula Andrassy přijímal ve jménu rakouské vlády podmínky mírového jednání amerického prezidenta W. Wilsona. Podle ní Čechoslováci reprezentovaní v zahraničí Československou národní radou byli uznanými spojenci Dohody.
V prvních listopadových dnech roku 1918 na zasedání Prozatímního Národního shromáždění poslanci odsouhlasili text: „Habsbursko-lotrinská dynastie je zbavena všech práv na český trůn a vyhlašujeme, že náš Československý stát je svobodnou Československou republikou.“
V jedné chvíli říjnového dopoledne roku 1918 neznámý důstojník rakouské armády nabídl okolostojícím vojákům cigarety. Sám, asi pln radosti z příměří, si sundal z modré oficírské čepice rakouský vojenský odznak. Jeho gesto a oznámení o uzavření příměří si lidé unavení dlouhou válkou a prožitými útrapami vyložili jako konec Rakouska-Uherska a události se rozběhly ráz na ráz.
Zprávy o událostech v Praze se rychle šířily do všech koutů Čech, Moravy a Slezska. Také záhy došly do Kopřivnice. Dělníci z kopřivnické vozovky se tuto významnou zprávu dozvídali z Moravskoslezského deníku, který se do Kopřivnice dostal prvním ranním vlakem 29. října 1918. V továrně nastal jásot, z úkrytů byly ihned vyneseny prapory v československých a slovanských barvách. Dle zachované četnické relace z 29. října 1918 dělníci z vagónky z podnětu vyhlášení československého státu zastavili v 7 hodin ráno práci a vstoupili do 24hodinové stávky. Potom se seřadili v mohutný průvod a za zpěvu písní „Kde domov můj“ a „Hej Slované“ a provolávání slávy Masarykovi a Wilsonovi se ubírali směrem na Štramberk. Cestou se k nim přidávali další občané, dělníci štramberských závodů i italští zajatci, kteří tu pracovali. Ze Štramberku ubíral se průvod znovu přes Kopřivnici do Příboru. U místního hostince Mexiko ho očekávala místní vojenská posádka i s hudbou. Vojáci měli na čepicích místo iniciálek France Josefa červenobílé stužky. V Kopřivnici zastavil se dav lidu před budovou továrny a dělostřelecký hejtman Grosser v doprovodu dr. Hrstky ze Štramberku odebral se k c.k. vojenskému veliteli závodu hejtmanu Bergsteinovi a požadoval propuštění vězňů s poukazem na vyhlášení československého státu. Odpoledne kolem 16. hodiny se zase všichni sešli v Kopřivnici před měšťanskou školou. Přišlo okolo 3 000 lidí. Především zdejší Sokol, hasiči, děvčata v národních krojích, zastupitelstvo obce, učitelé, vojáci. Večer byl uspořádán velký lampionový průvod s hudbou.
29. října 1918 byla v Kopřivnici ustavena dobrovolná strážní služba s centrem v Morávii, poblíž továrny a nádraží. Hlídala se hlavně továrna. Situace byla napjatá, ale k žádným výtržnostem nedošlo.
Ihned také proběhla očista v kopřivnické vozovce. 17 německých úředníků a mistrů bylo pro nepřiměřené chování k dělníkům propuštěno a nahrazeno českými lidmi. Nápisy a vyhlášky byly přepsány a upraveny na české. Němečtí úředníci se začali učit česky. Od 1. 12. 1918 byla v továrně zavedena osmihodinová pracovní doba.
Hlavní oslavy vzniku Československé republiky se v Kopřivnici konaly 8. listopadu 1918 na místní Bílé hoře. Účastnili se jich obyvatelé jak Kopřivnice, Štramberku, tak rovněž přišli i obyvatelé Závišic, Rybí a Libhoště. Po slavnostních průvodech a projevech se konaly mše a slavností sázení lip. Ve Štramberku před novou školou byly zasazeny dvě lípy – Masarykova a Wilsonova. V Kopřivnici na starém hřbitově byla zasazena lípa Svobody. Každý z přítomných občanů hodil k této lípě hrst hlíny. Za velké účasti lidu při slavnosti promluvil učitel Antonín Chlebovský a Emil Hanzelka. Večer se konal lampionový průvod Kopřivnicí. Na kočáře vezli dr. Hrstku ze Štramberku jako zasloužilého vlastence. V předvečer slavnosti 7. listopadu byl na naší Bílé hoře zapálen velký oheň, kde byly páleny standarty a jiné pozůstatky mocnářství. Na návrh dr. Hrstky byla Bílá hora přejmenována na horu Wilsonovu. Název se však neujal.
Tak proběhly ve stručnosti oslavy vzniku Československé republiky roku 1918 v našem městě.
Petra Sysalová, kurátor Muzea Fojtství
