K o p ř i v n i c e (dam) - Hned dvě kolekce snímků legendy české dokumentární fotografie Jindřicha Štreita jsou v těchto dnech k vidění v Kopřivnici. Už od minulého čtvrtka je v Šustalově vile otevřena výstava nazvaná ’Cesta ke svobodě’, v souvislosti s divadelní přehlídkou Kopřiva pak v kulturním domě je na chodbě ke kinu instalována série fotek nazvaná ’Za oponou’.
Jindřich Štreit je rodákem ze Vsetína. Původním povoláním učitel dostal první impulz k fotografování od svého otce a v dalším zájmu o tento obor jej na studiích podporoval profesor Jan Bukovjan. Jindřich Štreit v polovině sedmdesátých let absolvoval Školu výtvarné fotografie, ale to už měl za sebou velký kus soustředěné fotografické práce. Štreit prošel mnoha zaměstnáními, od učitele přes galeristu, dispečera až po státního úředníka. Fotografem na volné noze je až od roku 1994. Intenzivně vystavuje u nás i v zahraničí a jeho doménou je především sociální dokument. Jindřich Štreit je také pedagogem dvou pravděpodobně nejcennějších vysokých fotografických škol u nás, a to pražské FAMU a opavského Institutu tvůrčí fotografie.
V Šustalově vile visí a až do poloviny června budou viset fotografie cyklu věnovaného narkomanům. Fotky, které vznikly v letech 1996 - 1999, vzešly ze společného projektu Jindřicha Štreita a Okresního úřadu Bruntál, jehož býval zaměstnancem. V Kopřivnici je k vidění jen polovina ze šedesáti fotografií zachycujících uživatele zakázaných drog v různých životních situacích. Jak je pro Štreitovu tvorbu typické, ve všech případech jde o černobílé fotografie pořízené klasickou analogovou technologií, a přestože nejsou opatřeny žádným komentářem, jsou vysoce výmluvné a zároveň plné syrové estetiky. Podobného ladění jsou také fotografie z cyklu ’Za oponou’. Divadlo sice není Štreitovým nejobvyklejším námětem, ale i tomuto prostředí se už několikrát věnoval. Štreitova fascinace lidským osudem je patrná i ze dvou desítek fotek vystavených v kulturním domě. Ve svých snímcích, kterým nechybí humor a nadhled, Štreit poodhalil pozlátko divadelního prostředí a lidi z jeho zákulisí představil jako navýsost ’normální’ lidské bytosti. Kdo bude chtít vidět Štreitovy fotky z divadelního prostředí, bude si muset více pospíšit, tato výstava totiž končí už na začátku května.
