První cvičitelský sbor DTJ z roku 1927.
FOTO: ARCHIV MUZEUM FOJTSTVÍ
(Pokračování z min. čísla)
Cvičenci jednoty vystoupili také v zahraničí na tělocvičných slavnostech v Curychu, Frankfurtu nad Mohanem, Lipsku, Norimberku, Vídni a v Rize. Z vynikajících cvičenců DTJ vzpomeňme alespoň Ludvíka Gazdu, Vincence Kysilku, Karla Volného, Bedřicha Tichavského, Karla Bruse či Rajmunda Šmíru. Významným činem té doby bylo také vybudování hřiště DTJ s pavilonem roku 1926. Od roku 1928 se tu hrála kopaná a odbíjená, od roku 1933 tu hrál kopanou DSK Unie.
25. ledna 1914 po pětileté činnosti kopřivnické odbočky Sokola vznikla z ní samostatná jednota Sokol Kopřivnice, Jednota se začlenila do župy Palackého. Sokol cvičil v hostinci J. Heisiga „Afrika“ („Pod kaštany“), kde se konala veřejná vystoupení na přilehlé zahradě. Velký rozmach zaznamenal Sokol v letech 1918 – 1938. Počátkem roku 1918 se v kopřivnickém Sokole vedle cvičení začala rozvíjet i další činnost – divadelní, zábavní a přednášková. Naděje na brzký konec války dodávala lidem chuti sdružovat se, bavit se, pořádat výlety na Javorník, Radhošť, Hukvaldy. Ohromné vzrušení mezi obyvatelstvem způsobila zpráva o vyhlášení samostatné republiky. Slavnostní manifestace a sázení Lípy svobody (na starém hřbitově) se nadšeně zúčastnili i sokoli. Hlásili se do strážních služeb, které se v té době koncentrovaly v Morávii a kde službu dobrovolníkům na ochranu vozovky a výpadovek z obce rozděloval npor. Jan Buček. Téhož roku v listopadu odjelo z kopřivnického Sokola na výzvu národního výboru asi čtyřicet dobrovolníků hájit Slovensko proti Maďarům. Domů se nevrátil Bohuslav Váňa, který tam padl. Po převratu zavládl čilý ruch i v kopřivnickém Sokole. Byly pořádány akademie, veřejná cvičení, hrány divadelní hry, uskutečněny přednášky, pěvecké a hudební koncerty. Sokolský orchestr za vedení Rudolfa Drlíka začal zkoušet již v roce 1819. Pěvecký sbor byl vytvořen na podzim 1917. Mužské sbory nacvičoval Adolf Pitr-Bartoň, ženské a smíšené sbory Věra Galiová. Stav členské základny se v té době zvýšil na 250, pěstovala se odbíjená, házená i kopaná. V roce 1921 vznikl kroužek sokolských skautů. V následném roce se pěvecký kroužek rozešel a někteří jeho členové spolu se zpěváky z DTJ a dalšími zájemci založili pěvecké sdružení (PSK). V jednadvacátém roce se členové místního Sokola začali zajímat o získání kinematografické licence. Poprvé se promítalo 11. června 1922 v Heisigově hostinci.
V roce 1921 si Sokol zajistil při parcelaci arcibiskupského velkostatku pozemek (5 419 m2), na kterém vybudoval hřiště o rozměrech 58 x 32 m. Od roku 1926 usiloval o vybudování tělocvičny. Bylo ustaveno družstvo pro výstavbu sokolovny s předsedou p. Emilem Hanzelkou. Projekt kopřivnické sokolovny vypracoval architekt Turek z Drnholce a v neděli 14. července byl položen základní kámen sokolovny, který byl dovezen z hradu Šostýna. K samotné stavbě se přistoupilo v únoru 1930. Stavbu prováděla firma ing. J. Čermáka z Místku. Do konce října byla sokolovna s hodnotou díla 1 200 000 Kčs dokončena. O svých počátcích v jednotě Sokol vzpomínal p. František Indruch: „...Cvičit se začalo původně ve Štramberku, kde již Sokol existoval. Na náměstí v domě obchodníka Lacka byla větší místnost, která sloužila za tělocvičnu. Tam nás docházelo z Kopřivnice několik (R. Chalupa, bratři Kneblové, R. Váňa, J. Blažek a další), kteří v roce 1910 založili odbočku Sokola Štramberk a začali jsme cvičit v sále u Heisigů. V těchto letech, těsně před první světovou válkou, se činnost nového spolku rozvíjela úspěšně. Cvičila se prostná, ale i nářadí a nacvičovaly se vlastenecké písně. V prvních letech války byla činnost Sokola zakázána a svůj skromný inventář jsme uschovali po domech. Avšak již během války jsme začali cvičit znova, v domě „Na záhumení“. Začala se nacvičovat první akademie, nebylo však místností, protože ve všech sálech bylo vojsko. Sál se našel v Drnholci u Horáků (hostinec), kde se také v roce 1917 akademie konala. Když však mělo dojít k sborovému vystoupení s písní „Hej Slované“, museli jsme v sále přítomného komisaře „pozvat“ na pohoštění, aby tehdejší dirigent, učitel Bartoš, mohl hlavní bod programu uskutečnit. Já jsem se na této akademii podílel malováním symbolických soch a živých obrazů. Vzpomínám na prvá léta po válce, na první okresní cvičení v zahradě u Klosů a na pomoc cvičenců při zakládání jednoty v Kopřivnici. Ale to už je další historie, k níž byla podnětem výstavba nové sokolovny.“
Fotbalový klub zde byl ustaven 20. března 1920. V roce 1921 vznikl sportovní klub SK Kopřivnice, který přistoupil k Slezské župě fotbalové. Hřiště používal za továrnou Tatra, kterou pronajal po likvidaci německého sportovního klubu. Provozoval nejdříve jen kopanou, v pozdějších letech vznikly další odbory. Schůzovací činnost se odbývala v restauraci Afrika. Prvním kapitánem mužstva se stal p. Vilém Váňa.
Jiří Tichánek
(Pokračování příště)
