Klára Štěpánová

Kopřivnice (cab) – V úterý 1. prosince oslavila Klára Štěpánová osmnácté narozeniny a touto dobou by byla její krasobruslařská sezona v plném proudu. Letos je ale všechno jinak a není za to zodpovědné vládní nařízení o uzavření vnitřních sportovišť a zákazu konání sportovních soutěží z důvodu koronavirové pandemie. Na jaře se rozhodla především kvůli zdravotním problémům ukončit svou sportovní kariéru.

Klára Štěpánová byla nejúspěšnější krasobruslařkou v historii kopřivnického klubu, v němž ji trénovali manželé Evžen a Vladimíra Milčinští. Je trojnásobnou mistryní ČR (v nejmladších žačkách, v mladších žačkách a v žačkách), titul vicemistryně ČR získala v mladších žačkách, v juniorkách i v seniorkách a v uplynulé sezoně byla bronzová mezi juniorkami. Český pohár vyhrála pětkrát a v roce 2018 byla druhá, v dalších dvou letech již závody v tuzemsku v podstatě neabsolvovala a do hodnocení poháru tak nezasáhla. Pravidelně se účastnila mezinárodních klání, v loňském roce startovala na Evropském olympijském festivalu mládeže v Sarajevu a letos v lednu se představila na Mistrovství Evropy seniorů v rakouském Grazu.

Za své výsledky byla oceněna na vyhlašování nejúspěšnějších sportovců města Kopřivnice i okresu Nový Jičín pokaždé od roku 2014, v letech 2017 a 2018 se dokonce stala absolutně nejúspěšnějším novojičínským sportovcem předchozího roku a v roce 2017 byla také oceněna v rámci Moravskoslezského kraje.

K ukončení kariéry vás tedy vedly zdravotní potíže?

Byla to ta převažující složka, ale z každé oblasti se našlo něco, co bylo důvodem mého rozhodnutí s krasobruslením skončit. Už mě to tolik nenaplňovalo a neměla jsem z toho takovou radost, jak jsem vždy mívala. Na závodech už jsem neměla tu jiskru jako v mladším věku.

Přemýšlela jste o tomto kroku již v průběhu uplynulé sezony?

Vůbec ne. Sezonu jsem uzavírala v únoru juniorským mistrovstvím České republiky a ještě jsem o konci kariéry neuvažovala. Ale těsně před první karanténou jsem nad vším začala přemýšlet a pak během té doby, co nebylo povoleno sportovat, jsem zvážila všechna pro a proti a rozhodla se, že asi budu šťastnější, když kariéru ukončím.

Jak byste zhodnotila vaši kariéru?

Myslím si, že byla docela úspěšná. Na druhou stranu jsem doufala, že to dotáhnu třeba až na olympijské hry. Ale i to mistrovství Evropy je vysoká meta, které jsem dosáhla. Prožila jsem během kariéry hezké chvíle, byly samozřejmě i ty horší, ale to k tomu sportu celkově patří.

Na který závod nejraději vzpomínáte?

Pořád mám v hlavě mé první Grand Prix, které se konalo před třemi lety v Rize, protože to byl pro mě první větší mezinárodní závod a vstup do mezinárodního světa krasobruslení. Podala jsem tam výborný výkon, takže jsem si ho užila se vším všudy. Potom samozřejmě nezapomenu na letošní mistrovství Evropy, už jen tím, že to byl předposlední závod, co jsem jela, a takový můj největší highlight v kariéře.

Hodně jste cestovala do zahraničí. Měla jste čas podívat se po městě, ve kterém jste závodila, a které vás případně nejvíce zaujalo?

Někdy jsem kromě hotelu a zimního stadionu neviděla nic, ale většinou se našel čas podívat se s trenéry do centra města a na ty nejznámější památky. Každé město má své kouzlo, ale hodně zajímavý byl Istanbul, přece jen je to trochu jiná kultura. Odlišná byla i Riga jako zástupce pobaltských států.

Co vám krasobruslení dalo?

Dalo mi hodně a budu z toho čerpat už navždy. Dalo mi různé zkušenosti, také charakterizovalo moji osobnost, že když chci něčeho dosáhnout, tak si za tím jdu. Díky němu jsem v sobě objevila perfekcionismus, protože ve vrcholovém sportu to je potřeba.

Na druhou stranu nelitujete někdy toho, že jste se dala na krasobruslení, a neměla proto tolik času na osobní život?

Vůbec toho nelituji. Samozřejmě byly chvíle, hlavně když se mi nedařilo, při kterých jsem si přála být jakoby normální holkou, která chodí do školy a s kamarádkami ven, ale to trvalo vždy jen velmi krátkou dobu. Spíš naopak jsem vděčná, že jsem se mohla krasobruslení věnovat a dostat se tak vysoko.

Našla jste si mezi českými nebo evropskými krasobruslařkami kamarádky a jste spolu dosud v kontaktu?

Právě díky sportu jsem navázala různé kontakty po Evropě a občas si napíšeme, ale jako sportovci jsme si samozřejmě neměli čas psát každý den. Žádná rivalita mezi námi mimo led nepanovala. Myslím si, že obecně sport dokáže lidi hodně spojit.

Sledujete současné krasobruslařské dění?

Teď se právě na závody podívám daleko radši než dřív. Když jsem ještě závodila, zhlédla jsem vždy nejlepších pět šest závodníků, a nikdy mě nebavilo se dívat na celý závod. Krasobruslení bylo mou každodenní činností a nepotřebovala jsem jím naplňovat ještě i volný čas.

Co říkáte na současný trend, kdy mladé ruské krasobruslařky téměř nemají skokanské limity? Kam se ubírá současné krasobruslení?

Těžko říct, kam krasobruslení směřuje. Opravdu mě ty patnáctileté ruské krasobruslařky nepřestávají překvapovat. Třeba nedávno jsem poprvé viděla čtverný skok s rukama nad hlavou, což je něco nevídaného. Někdy už to ale přechází hranici ladnosti. Krasobruslení má být spojitostí bruslení s piruetami a skoky, kdežto u některých závodnic jsou to spíš skoky a mezitím nějaké bruslení. Už to pak není tak estetické a otázkou je, jestli diváky neodrazuje se na to dívat.

Máte v plánu u krasobruslení zůstat, ať už jako trenérka, nebo třeba jako rozhodčí?

Při všech rozhovorech jsem vždy tvrdila, že trenérkou být nechci, ale teď už si to dokážu představit. Určitě ne hned, zatím si nechávám od krasobruslení volno a uvidím, kam mě život zavede.

Studujete třetí ročník gymnázia, na jakou vysokou školu máte v plánu jít?

Zatím ještě nevím, ale jelikož mě obecně baví sport, tak bych chtěla jít tímto směrem. Nemám žádný předmět, který by mě hodně bavil, nebo bych se mu chtěla v budoucnu věnovat. Možná i tím, jak jsem měla individuální studijní plán a učila se doma, jsem se nevyprofilovala. Musím ale říct, že za ten měsíc a půl, co jsem teď na podzim chodila do školy, jsem konečně více poznala své spolužáky. Byla jsem poprvé na vodácko-turistickém kurzu, těšila jsem se na něj celé prázdniny.

Teď máte více času na své koníčky, čemu se tedy věnujete nejraději?

V první vlně pandemie jsem začala hodně péct a to mě drží dosud. Hodně se věnuji józe a obecně mám ráda sport, takže doma cvičím a chodím běhat.