Kopřivnice (cab) - V prosinci zažil odchovanec kopřivnického plaveckého klubu David Kunčar premiéru na mistrovství světa v krátkém bazénu, které pořádalo katarské Dauhá. V tvrdé konkurenci se sice do první dvacítky v individuálním závodě neprobil, ale plaval na hranici svých možností. V disciplíně 200 m znak si své osobní maximum vylepšil a na 200 m volným způsobem za ním zaostal jen o 23 setin.

V disciplíně 200 VZ jste plaval na hranici osobního rekordu, na 200 Z jste si jej zlepšil. S výkony jste tedy, předpokládám, spokojený?

Očekával jsem od toho trochu více, na 200 znak jsem se zlepšil pouze o setinu, takže je to více méně stejný výkon, i když to je zaznamenáno jako osobní rekord. Spíše jsem spokojený se štafetami, kde jsem zaplaval slušné výkony. Nejvíce se mi, podle mne, povedl poslední úsek polohové štafety, kde jsem plaval o dost rychleji, než mám osobní rekord. Bohužel to bylo s letmým startem, takže se to za osobák považovat nemůže.

Jak se plavalo v jednotlivých závodech?

Celkem dobře, je to takové jiné než v Česku. Od začátku do konce závodu jsme všichni plavali spolu.

Byl jste nervózní před startem?

Před 200 m volným způsobem jsem byl trochu nervózní, protože jsem nevěděl, co mám od toho závodu očekávat. Byl to první start a navíc hned první disciplína. Naopak před 200 m znakem už jsem se nervózní necítil, jen jsem se trochu bál, abych to na začátku nepřepálil a vydržel se silami až do konce. Štafety jsem si jen užíval.

Jaká byla celková atmosféra na MS?

Atmosféru jsem očekával trochu lepší, hlavně více diváků. Poprvé, když jsem viděl bazén, tak jsem si říkal, že tam je málo místa pro diváky. Nakonec se ukázalo, že to bylo tak akorát.

A co zázemí pro závodníky? (ubytování, bazén atd.)

Zázemí jsme snad nemohli mít lepší. Bydleli jsme v 5 hvězdičkovém hotelu v 39. patře, tam jsme také měli jídlo. Na bazén nás vozily autobusy, které byly určeny jen pro závodníky. Na bazéně jsme měli k dispozici zázemí pro maséra, kromě závodního tam byl také jeden rozplavávací bazén a ve vedlejší budově byl ještě jeden tréninkový. U bazénu také bylo po celou dobu ovoce a pití pro závodníky. Jediné, co se organizátorům dalo vyčíst, byla doba přepravy z hotelu na bazén. Kvůli ucpaným silnicím cesta trvala od 20 minut až po 80 minut ve špičce.