Účastníci Letní školy architektury konzultují své návrhy na změny industriální zóny v centru města s renomovaným architektem Josefem Pleskotem, z jehož dílny vzešla například proměna dolní oblasti Vítkovic.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Nárazníkové pásmo mezi městem a Tatrou by se v budoucnu mohlo stát místem pro relaxaci, kulturu, sportovní vyžití, ale také prostorem pro další ekonomický rozvoj či bydlení. Takové jsou alespoň představy bezmála tří desítek architektů, kteří se minulý týden sešli v Kopřivnici na Letní škole architektury.
Šestadvacet studentů a absolventů fakult architektury z celé ČR, ale také ze Slovenska, Rakouska a Ruska se sjelo do Kopřivnice, aby tady od 5. do 12. září pracovalo na návrzích, které by měly revitalizovat rozsáhlé území města. „Jde o pás mezi městem a dnešní aktivní částí Tatry táhnoucí se od zimního stadionu, okolo železniční trati a pak dál kolem teplárny a až po ulici Panskou. Cílem je toto území začlenit do města a oživit jej, ale ne formou nějakých masivních demolic a následných staveb, ale prostřednictvím takzvaných městských zásahů.
Tedy prostřednictvím drobných kroků, jako předláždění některých ploch, odstranění plotů, obnovení fasád a podobně, prostor očistit a dát původní industriální zóně novou náplň,“ vysvětlil architekt Kamil Mrva, který byl společně s Petrem Volfem, novinářem píšícím o architektuře, garantem letošní Letní školy architektury.
Tématem v pořadí už třetí Letní školy architektury je industriální architektura a její proměny a nové možnosti využití. „Kopřivnice je pro takové téma ideální. Některé haly automobilky Tatra jsou opuštěné a zóna sousedící bezprostředně s městem není využívaná. Je to přehledná situace, která by šla relativně jednoduchými zásahy napravit tak, aby se industriál stal součástí města,“ vysvětluje Petr Volf.
Kromě práce na návrzích čekalo na účastníky Letní školy architektury také několik přednášek či setkání a pracovní diskuze s architektem Josefem Pleskotem, který je autorem proměny dolní oblasti Vítkovice a má s konverzemi industriálních prostor velké zkušenosti. Městské zásahy si pak architekti vyzkoušeli v praxi, když výrazně prosvětlili zeleň na náměstí TGM.
Pět pětičlenných týmů účastníků letní školy vždy pod vedením jednoho renomovaného architekta a asistenta z řad místní komise pro architekturu a urbanismus nejdříve analyzovalo současný stav a vztahy řešeného území k jeho okolí, následně se shodlo na master plánu pro celé území a pak už jednotlivé skupiny samostatně řešily vybrané části lokality. Mezi návrhy se tak objevuje využití haly někdejší slévárny pro muzeum Tatry, proměna krytého železničního překladiště v bezprostředním blízkosti nádraží na krytý veřejný prostor, který by se mohl stát místem pro konání kulturních událostí stejně jako třeba trhů a dalších aktivit. Studenti ovšem navrhli například Zátopkův běžecký okruh, využití proměny současné vzrostlé zeleně mezi teplárnou a Panskou v jakýsi přírodní park a také několik komunikačních propojení mezi městem a prostorem za kolejemi, ať už třeba výstavbou nové lávky nebo využitím nadzemního teplovodního potrubí jako ’cesty v korunách stromů“. V plánech se objevují také tři nová ’náměstí’ a prostory pro podnikání. Podle návrhů architektů by se zde mohly usídlit nové menší a střední firmy, ale nabízejí také možnost přesídlení managementu a vývoje podniků z průmyslové zóny do centra Kopřivnice.
Výsledky své práce včetně plánů a vizualizací představili účastníci Letní školy architektury už minulý pátek v Katolickém domě, od 1. října by měly být panely k vidění v kopřivnickém kulturním domě. Následně se výstava rozjede a bude putovat po tuzemských fakultách architektury a zastaví se také v pražské galerii Jaroslava Fragnera. Později má vzniknout i publikace mapující výsledky týdenního workshopu.
