Zkouškou na nadcházejí parlamentní volby bylo premiérové otevření volební místnosti v Základní škole v Lubině. Lidé k urnám v Drnholci přišli poprvé, aby hlasovali o možnosti osamostatnění obce.
FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Lubina (dam) – Výrazná většina obyvatel Lubiny si přeje, aby i nadále existovala jako místní část Kopřivnice. Pro osamostatnění obce se v historicky prvním místním referendu vyslovilo necelých 16 procent oprávněných voličů a to znamená, že na současném stavu se nic nemění a minimálně do podzimu roku 2015 ani nebude možné referendum opakovat.
Referendum v Lubině proběhlo minulou sobotu a účast byla poměrně slušná. K volebním urnám, které byly letos poprvé hned na dvou místech, přišlo 815 oprávněných voličů, což je o něco málo přes 60 procent oprávněných voličů. Plebiscit, který zastupitelstvo na návrh přípravného výboru vyhlásilo na konci června, byl tedy platný. Ovšem výsledek asi nebyl ani zdaleka takový, jak si ti, kteří jej iniciovali, představovali.
Na otázku „Souhlasíte s tím, aby se část obce – Lubina oddělením od města Kopřivnice stala samostatnou obcí?“ odpovědělo kladně pouze 213 voličů, možnost ne jich zaškrtlo 579, tedy víc jak dvouapůlnásobek příznivců odtržení, čtyři hlasující se nevyslovili ani pro jednu z nabízených možností a dalších 19 hlasovacích lístků bylo při sčítání označeno za neplatné, protože je voliči upravili v rozporu se stanovenými pravidly.
Výsledky referenda nejsou velkým překvapením. Vedení kopřivnické radnice, a dokonce někteří členové přípravného výboru přiznali, že v podstatě čekali odmítavý výsledek referenda. Tak nízká podpora ovšem rovněž překvapila obě strany.
„Očekával jsem, že pro odtržení bude méně než jedna třetina lidí, ale přiznám se, že jsem čekal vyšší, než jen 16% podporu samostatné Lubiny,“ řekl starosta Kopřivnice Josef Jalůvka. Výsledek je to ale podle něj pozitivní. „Možná, že je to i vysvědčení pro Kopřivnici, a potvrzuje, že se město nechová k Lubině a místním částem macešsky a že lidé, kteří mají zájem, se mohou podílet na rozhodování o veřejných věcech,“ komentoval výsledky referenda Jalůvka, sám obyvatel Lubiny. Předseda přípravného výboru pro samostatnou Lubinu Milan Erla neskrýval překvapení z nízké podpory osamostatnění. Lidé se podle něj nechali zbytečně zastrašit nutností změny dokladů. „Dalším faktorem bylo také, že Lidová strana v Lubině řízená z Kopřivnice byla tvrdě proti osamostatnění, aniž by nám sdělila důvod svého postoje. Strana sice nemá mnoho členů, ale má své sympatizanty a její postoj nám podrazil nohy,“ míní Erla.
To, že Lubina svému osamostatnění nakonec řekne ne, se dalo předpokládat nejen z reakcí obyvatel na veřejných projednáváních, ale třeba také z toho, jak dlouho trval členům přípravného výboru sběr podpisů na petici, která je podmínkou pro vyhlášení hlasování.
Iniciativa přípravného výboru v čele s Milanem Erlou o sobě dala vědět v říjnu 2011, kdy spustila svou informační kampaň. Zhruba o měsíc později začal sběr podpisů pod petici za vypsání referenda. Přípravný výbor referenda musel pod svou petici získat podpisy minimálně 30 % oprávněných voličů, tedy více než 400 jmen. To však podle všeho šlo výrazně pomaleji, než přípravný výbor očekával. Místo toho, aby podpisová akce trvala necelý měsíc, jak bylo původně plánováno, probíhala asi 17 měsíců, protože petice žádající vypsání referenda v Lubině byla kopřivnické radnici doručena na konci května letošního roku. Petici za vypsání referenda podepsalo 458 voličů z Lubiny, což je víc jak dvojnásobek těch, kteří se minulou sobotu vyslovili pro osamostatnění obce. Ilustruje to fakt, že řada Lubiňanů konání referenda podpořila, aby konečně existovala jasná odpověď na otázku samostatnosti, která dělí tamní obyvatele na dva tábory už řadu let. V minulosti vznikly v Lubině dvě iniciativy, které si kladly za cíl odtržení od Kopřivnice, ale ta poslední dotáhla svou myšlenku až k uskutečnění referenda. To, že se hlasování uskutečnilo, také znamená, že i ti nejzarytější příznivci myšlenky samostatné Lubiny o ní budou moci další dva roky pouze snít. Místní referendum k otázce osamostatnění totiž ze zákona nelze dříve opakovat. Současní iniciátoři referenda o osamostatnění ale zatím odmítají, že by svůj pokus chtěli v budoucnu opakovat. „To už přenecháme mladším,“ vzkázal Milan Erla.
Lubina, jak ji známe, vznikla poměrně nedávno, v roce 1959 sloučením obcí Větřkovice a Drnholec nad Lubinou, a součástí Kopřivnice je pak Lubina od roku 1979. Možná i to, že Lubina vznikla sloučením původně samostatných obcí, má za následek fakt, že v otázce samostatnosti je nejednotná. Ve Větřkovicích byla totiž poměrná podpora odtržení vyšší než v Drnholci. Z 526 větřkovických voličů se v referendu vyslovilo pro osamostatnění 108, zatímco ve volební místnosti v Drnholci bylo pro 105 z 823 hlasujících.
