Veřejně známý katolický kněz Zbigniew Czendlik byl hostem fóra Myšlenky TGM a současnost poprvé. Z jeho příspěvku vyzařoval životní optimismus. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice - Po třech letech se fórum Myšlenky TGM a současnost vrátilo zpět do velkého sálu kulturního domu. Důvod byl jednoduchý - jubilejní patnáctý ročník akce, jejímž hlavním cílem je prezentovat atraktivní celospolečenská témata prostřednictvím zajímavých osobností veřejného života.

Tentokrát organizátoři své hosty nikterak nešetřili a jejich téma bylo obtížné. Vystupující měli posluchačům vyjevit svou vizi budoucnosti České republiky v horizontu deseti nebo dvaceti let, zamyslet se nad tím, kam bude naše země směřovat, ale také nad tím, jak nás všechny bude stát ovlivňovat, či případně, jak bude moci jednotlivec ovlivnit podobu státu.

Jako první z řečníků dostal prostor Karel Michal z Českého rozhlasu 6, který byl účasten všech předchozích ročníků. Ten tradičně tlumočil slova Jiřího Ješe. Ten sice zemřel už v minulém roce, a nemohl se tak vyjádřit k aktuálnímu tématu organizátorů, přesto Michal z jeho archivu vybral jeden historický, ale přesto nadmíru aktuální komentář zabývající se korupcí. Ješ neváhal strhnout gloriolu TGM a odhalil ve svém textu několik případů politické korupce spojené s prvním prezidentem.

Jako druhého mluvčího vyzval moderátor podvečera dalšího rozhlasového novináře Radka Kubička. Ten v úvodu svého komentáře parafrázoval Masarykův citát o tom, že Češi si vlastně neumějí vládnout, a také se zamyslel nad tím, že zatím neměli možnost nikdy žít 40 let v kuse v demokracii, aby se to mohli naučit. Zmínil problémy korupce a veřejných dluhů. Publiku se přiznal, že je tak trochu pesimistou, ale přesto podle něj má demokracie šanci i v České republice. „Je to proto, že jiné koncepty na jednotlivce nehledí. Bude potřeba nekrást a dlouhodobou drobnou prací bude možné nastolit ’slušný stát’ a někteří z nás se ho snad za těch 40 let i dožijí,“ nechal se slyšet Kubičko.

Komentátor MF Dnes Martin Komárek mluvil o krizi západní civilizace. Podobná situace, jako je dnes, byla podle něj také na začátku dvacátého století, kdy se během patnácti let situace z idyly vyhrotila až ke světové válce. „I dnes se otevřeně mluví o tom, že válka nebo nějaký civilizační střet je jediným východiskem ze stávající situace. My v České republice tyto věci příliš neovlivníme, jsme vlastně jen diváky velkého zlomu,“ řekl Komárek. Stále ale podle něj existuje řada věcí, které můžeme ovlivnit. Lidé by podle Komárka neměli rezignovat na politický život. „Věřím, že strana, která svůj program postaví na boji s korupcí a profesionalitě, může systém změnit, a není to jen utopie,“ skončil Komárek.

Ve zcela jiném duchu se neslo vystoupení premiérového hosta akce, mediálně známého katolického kněze Zbigniewa Czendlika. Ten podle svých slov vlastně nebyl připraven na to, že bude muset přednášet, a čekal spíše diskuzi, i tak ale publiku prezentoval několik svých myšlenek. Jeho vystoupení bylo svým charakterem zcela odlišné od jeho předřečníků. Czendlik sám sebe označil za beznadějně infantilního optimistu a připomněl lidem v sále, že přestože se neustále mluví o krizi, tak dobře, jak se nám žije dnes, se v našem regionu nikdy dřív nežilo. „Krize je uvnitř nás. My se pohoršujeme nad tím, že jsou politici úplatní a že se chovají hrozně, ale ti lidé nahoře jsou jen odrazem celé společnosti. Jsou stejní jako my. Jsme jen naštvaní, že ty úplatky nikdo nenabízí nám,“ řekl Czendlik s tím, že svět můžeme změnit pouze tím, že se změníme my sami. A na závěr ještě přidal jednu z Masarykových myšlenek, který řekl, že „bohatnutí nemůže být nejvyšším cílem našeho života“.

Právo posledního slova v hlavním bloku pak tradičně dostal Pavel Pecháček, bývalý šéf české sekce Svobodné Evropy a rovněž účastník všech patnácti ročníků kopřivnické akce. Podle Pecháčka se řada věcí v naší novodobé historii povedla, ale řada také ne. Také on poukázal na problémy korupce a aktuální politické kultury v zemi. A znovu také parafrázoval Masaryka. „Ano. Češi si nikdy neuměli vládnout. Přitom nám bude lépe, jen když k sobě budeme slušnější a také solidární k těm, co nemají takové štěstí, aby byli zdraví a schopní jako my ostatní,“ uvedl Pecháček, který tradičně svůj příspěvek obohatil o pohled člověka, který dlouhá léta žil v zahraničí. „Jak jsme po listopadu propadli nesmírnému optimismu, tak nyní propadáme stejně hluboce pesimistickému vidění světa. Zabraňme tomu, aby po listopadu přišel znovu únor,“ vyzval Pecháček v závěru svého příspěvku.

Vůbec poprvé v celé historii akce se k nastolenému tématu vyjádřil také její tradiční moderátor Ladislav Cvíček. I on zůstal optimistou, který také kladl důraz na lidskou individualitu. „Snažím se uchovávat tradiční hodnoty, které jsem dostal od svých rodičů a prarodičů a předávat je dál svým dětem a vnoučatům. Jsem optimistou a společně s Markem Aureliem věřím, že všude, kde lze žít, lze žít dobře.

Kromě hlavních řečníků vystoupilo ještě několik dalších osobností. Místopředseda Masarykova demokratického hnutí Vratislav Preclík například připomněl, že za pár dnů to bude 95 let, co se Masaryk dostal do Ruska a začal tam s budováním Československých legií. Ve stručnosti vzpomněl budování republiky i Masarykovo spojení s Kopřivnicí. Další členka vedení Masarykova demokratického hnutí Lidmila Ripová zase připomněla, že právě 24. dubna oslavili skauti, se kterými tato organizace úzce spolupracuje, sté výročí existence.

Úplně na závěr pak vystoupila také zakladatelka stonožkového charitativního hnutí Na vlastních nohou Běla Jensen, která mluvila nejen o tom, že Česká republika je znovu kvetoucí zemí, ale především vyzvedla úsilí tuzemských školáků i kvality jejich učitelů ve snaze pomáhat méně šťastným.

O hudební tečku 15. ročníku Myšlenek TGM a současnost se pak postaralo vokální kvarteto STK.

David Macháček