Hosté Kopřivnického pressování byli mimo jiné svědky netradičního křtu publikace T. G. M. a Kopřivnice škvarky a solí.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Kopřivnické pressování - akce, kterou přesně před týdnem uspořádal místní klub Masarykova demokratického hnutí v kulturním domě, navázala přesně tam, kde vloni po dvaceti letech skončilo diskuzní fórum TGM a současnost.
Ve velkém sále se sešlo několik zajímavých osobností, které ovšem nepřednášely publiku svá ucelená zamyšlení k danému tématu, ale vedly moderovanou diskuzi.
Zatímco se plnil sál, zněly od pódia jazzové a swingové melodie v podání LAM Tria. Pak už se slova ujal průvodce večerem Ladislav Cvíček, který pod Masarykovým portrétem přivítal starostu Kopřivnice a tajemnici pražského ústředí MDH. Po jejich krátkém přivítání přišel na řadu první bod plánovaného programu a tím byl křest publikace T. G. M. a Kopřivnice.
„Už v předchozím období jsem se snažil mapovat působení Masaryka tady v Kopřivnici a všechny jeho návštěvy. Sbíral jsem všechny zmínky i vzpomínky pamětníků. Seřadit to všechno pro mě byl docela velký úkol, protože těch protichůdných a nedostatečných informací bylo v tomto případě až nad hlavu,“ řekl autor publikace Ondřej Šalek.
Historik Muzea Fojtství v textu knížky zmiňuje nejen Masarykovy návštěvy v Kopřivnici, ale věnuje se v ní i místním lidem, kteří ho obdivovali, pomáhali mu s jeho volební kampaní, kteří jej v Kopřivnici prosazovali a dále pak šířili jeho myšlenky a odkaz nejen za první světové války, ale i později během druhé světové války a pak po roce 1948 až do roku 1990, kdy vznikla Masarykova společnost v Kopřivnici, která se později přidala k Masarykovu demokratickému hnutí.
Křest publikace byl velmi netradiční, její kmotr – bývalý politický vězeň Zdislav Zíma – ji totiž nepoléval šampaňským, jak je obvyklé, ale posypal ji škvarky. I v tom byl kus symboliky, právě na kopřivnické lahodné škvarky zdejší hospodské Kláry Heissigové totiž Masaryk rád vzpomínal. Po samotném křtu ještě Ondřej Šalek krátce promluvil o Masarykovu obrazu v médiích a jeho vtahu k novinářům. Jak se později ukázalo, jako jediný se držel původně avizovaného tématu setkání, které se mělo točit právě okolo médií a svobody slova.
V hlavní části večera se nakonec objevili tři diskutující, a to přesto, že pořadatelé oslovili zhruba padesátku osobností především z řad novinářů a publicistů. Zatímco před rokem se pozvaní vymlouvali, že nemohou opustit Prahu v době povolebních vyjednávání, tentokrát bylo hlavním argumentem neúčasti známých komentátorů bobtnající napětí okolo afér premiéra Babiše. Diskuzi nakonec Radko Kubíčko, komentátor Českého rozhlasu 6 a dlouholetý účastník masarykovských setkání v Kopřivnici, vedl s mediálním odborníkem a bývalým novinářem či prezidentským mluvčím Tomášem Klvaňou, Evou Doležalovou z historického ústavu Akademie věd a publicistou Petrem Anderlem. Diskuze se nakonec místo kolem médií točila spíš okolo výročí 100 let od založení republiky, otázky rozdílného vnímání společného státu a jeho historie Čechy a Slováky, nebo se hovořilo o tom, co nám zbylo z ideálů, na kterých bylo Československo před stoletím postaveno.