Účastníci znovuodhalení základního kamene rozhledny na něj stejně jako před 80 lety poklepali kladívkem z depozitáře muzea.
Kopřivnice (dam) - Zhruba dvě desítky lidí vystoupaly 7. srpna brzy odpoledne na vrchol Červeného kamene, aby se tam zúčastnili znovuodhalení základního kamene nikdy nepostavené rozhledny Masarykova volebního kraje. Návrat kamene na původní místo byl prvním bodem programu „Kopřivnických osmiček“, akce, kterou připravili zdejší skauti společně s muzejníky a jež měla netradičním způsobem připomenout nejen snažení našich předků na Červeném kameni, ale byla i dalším dílkem do mozaiky oslav 70. výročí povýšení Kopřivnice na město a století od vzniku republiky.
Jako první Kopřivnické osmičky připomněly právě nikdy nerealizovaný záměr kopřivnických turistů, kterým se na sklonku 30. let minulého století podařilo nadchnout nejen místní, ale i lidi z měst a obcí v širokém okolí pro myšlenku vybudování rozhledny na Červeném kameni. Rozhledna měla být nejen oslavou dvacátého výročí existence Československa, ale, jak napovídal i její uvažovaný název, připomínkou skutečnosti, že v letech 1907 a 1911 právě voliči ze zdejšího kraje umožnili T. G. Masarykovi zvolením do Říšského sněmu působení v nejvyšší politice. Základní kámen rozhledny byl s velkou slávou položen 7. srpna 1938, ale už pár týdnů nato, po mnichovské konferenci, došlo k zabrání Sudet.
Místo stavby Masarykovy rozhledny uvažovaným místem stavby začala vést hranice německé říše a později kousek od něj němečtí vojáci vztyčili triangulační věž.
Zdejší vlastenci stihli pouze ukrýt základní kámen, a zabránit tak jeho zničení. Ke stavbě už díky dějinným zvratům nikdy nedošlo i přesto, že po válce se znovu objevily snahy původní záměr dotáhnout do konce. Na dlouhá léta byl ztracen i samotný základní kámen. Po jeho stopách se nejprve v archivech a pak i v terénu vydal Ondřej Šalek, historik z místního Muzea Fojtství, a ten jej také 26. 4. 2013, jak sám říká, šťastnou náhodou objevil. „To byl start toho našeho dobrodružství. Nejdřív jsme kámen společně s Lubomírem Sazovským snesli dolů, následně se jej díky Kamenictví Milan Oczadly podařilo očistit a vytvořit k němu pamětní destičku a se skauty jsme ho po víc jak čtyřech letech přinesli minulou sobotu zpět na původní místo,“ řekl při znovuodhalení kamene Ondřej Šalek. Zapojení skautů, kteří bezmála sedmdesátikilový kámen nejen pomohli donést na Červený kámen, ale také jej zabudovali do malé mohyly z kamenů, bylo podle vůdce kopřivnického skautského střediska Kryštofa Hyvnara zcela přirozené. I před osmdesáti léty totiž skauti u položení základního kamene v roli jakési pořadatelské služby asistovali. „Nyní jsme základní kámen pomohli vrátit na místo a vzhledem k tomu, že víme, proč tady tak dlouhou dobu nemohl být, doufám, že jsme ho sem dávali naposled a že ho tady uvidíme i za pár dalších let,“ uvedl Kryštof Hyvnar v rámci malé slavnosti na vrcholu nad Kopřivnicí, kterou jejich účastníkům bude připomínat také k této příležitosti vytvořený pamětní odznak ve tvaru skautské lilie se symbolickou rozhlednou a portrétem prezidenta Masaryka. Vrcholem programu znovuodhalení základního kamene rozhledny bylo jeho poklepání přítomnými kladívkem, které k tomuto účelu vzniklo už v roce 1938. „Pro mě jako pro muzejníka mají předměty opravdový smysl, až když jsou spojeny s nějakým příběhem, a proto jsem rád, že se kladívko z našeho depozitáře s kamenem po osmdesáti letech opět setkaly,“ poznamenal Ondřej Šalek z Muzea Fojtství.
Zbytek programu Kopřivnických osmiček skauti jako pořadatelé situovali do areálu restaurace Pod Kaštany a i v tom napodobili naše předky, protože na stejném místě, tedy v tehdejší hospodě U Heisigů se položení základního kamene slavilo i v roce 1938. Tady proběhla nejen přednáška Ondřeje Šalka, který mluvil o tom, jak se osudové roky 1918, 1938, 1948 či 1968 odrazily v životě města a jeho obyvatel. Skauti připravili malou výstavku odkazující na spojení skautingu s některými zlomovými dějinnými událostmi ve městě a postavili repliku podsadového stanu jako odkaz na ukázkový tábor, který skauti postavili v roce 1948 v rámci oslav povýšení Kopřivnice na město. „Totemy nebo dřevěné křeslo, které bylo součástí ukázkového tábora před 70 lety, stále vlastníme, a tak nám přišlo zajímavé událost, zachycenou i na dobových fotografiích, alespoň částečně zopakovat,“ vysvětlil Hyvnar. Několik desítek lidí, kteří na zahradu restaurace dorazili, se pak mohlo bavit až do večera u táboráku nebo při koncertu country kapely Cizinci. Měli také ojedinělou možnost setkat se s paní Danuší Wisnarovou, pamětnicí, se zúčastnila i původních oslav před osmi dekádami.
