K o p ř i v n i c e (ili) – Mezi kopřivnickými občany se ozývá nespokojenost s lékařskou službou první pomoci (LSPP), která se přestěhovala do nemocnice v Novém Jičíně. Stalo se, že dotyčný musel, podle svého mínění, nepřiměřeně dlouho čekat na ošetření, protože lékař byl právě na výjezdu. V druhém případě se u pacienta, který byl ráno propuštěn z nemocnice, večer výrazně zhoršil stav a na příjezd lékaře čekal půldruhé hodiny.
„Pohotovost je koncipována tak, že sloužící lékař má zároveň i výjezdy, kdy zabezpečuje ošetření chronicky nemocných lidí, kterým se denně aplikují injekce, antibiotika, převazy apod. Navíc službukonající lékař zajišťuje ohledání mrtvých, pokud někdo zemře doma. Proto může dojít k prodlení,“ uvedl ředitel novojičínské nemocnice Radan Gocal. Ve všední dny od 17 do 7 hodin je ošetřeno v průměru od 5 do 15 pacientů vyjma epidemií, při výjezdech okolo tří ošetření. Tím, že pohotovost pečuje o region od Klimkovic až po Frenštát pod Radhoštěm, se stává, že absence lékaře v ordinaci je zpravidla způsobená spíše vzdáleností než množstvím výjezdů. Přesto vedení nemocnice neuvažuje o tom, že by LSPP poskytovali souběžně dva lékaři tak, aby jeden byl nepřetržitě v ordinaci a druhý zajišťoval výjezdy. „Vedou nás k tomu hned dva důvody. V současné době na tuto péči doplácí ročně kraj zhruba milionem korun a o dalších šesti set tisících se jedná, zdali je uhradíme my nebo kraj. Druhým důvodem jsou personální problémy. Lékaři dneska nechtějí na pohotovosti sloužit,“ vysvětlil ředitel. Pokud nastane situace, kdy do ambulance LSPP přijde vážně nemocný člověk a musí čekat na lékaře, měl by o svém vážném stavu informovat službukonající sestřičku. Ta by podle slov ředitele měla zareagovat na stav pacienta a případně jej odkázat k internistovi sídlícímu ve vedlejší ordinaci.
„Záměrně jsme ambulanci LSPP situovali vedle ambulance internisty, který stejně jako další specialisté slouží ve svých ambulancích v rámci nemocnice čtyřiadvacet hodin denně 365 dní v roce,“ doplnil Gocal. Sám uznává, že někdy může selhat lidský faktor, protože i na pohotovostní ambulanci se střídají nejen lékaři, ale i sestřičky, které jsou jak z nemocnice, tak i z ordinací z terénu. A právě tady je možnost lidské chyby větší, protože, pokud na pohotovosti slouží sestřičky jeden dva dny v měsíci, může občas váznout komunikace a může nějaký problém nastat. „Doporučoval bych, aby v situaci, kdy se lidé se závažnými problémy, které mohou být život nebo zdraví ohrožující, nebo při nějakém akutním stavu, raději o pomoc obrátili přímo na 155, tzn. rychlou zdravotní pomoc, kdy přijede kvalifikovaný lékař, který po vyšetření pacienta rozhodne, zdali se jedná o hospitalizaci či podobně,“ poradil ředitel Gocal, „LSPP slouží k prvotnímu ošetření spíše v banálnějších případech.“
Ani zcentralizováním pohotovosti se nevymýtilo její zneužívání. Teď se na tomto nešvaru podílejí hlavně místní občané, protože pro ostatní je poměrně časově i finančně náročnější se dopravit na pohotovost v případě, kdy si mohou dojít k svému lékaři, kterého mají v místě bydliště. „Ale to je problém všech měst, kde je LSPP provozována,“ podělil se o své zkušenosti ředitel, „jsem přesvědčený, že poplatky, které budou ve zdravotnictví od Nového roku zavedeny, kdy se v souvislosti s návštěvou LSPP bude platit víc než při návštěvě praktického lékaře, zneužívání této služby výrazně omezí.“
Působení lékařské služby první pomoci považuje osobně ředitel Gocal za přežitek, který nemá ve světě ekvivalent. „V zahraničí systém pohotovosti funguje na domluvě praktických lékařů. Vždy jeden ze skupiny lékařů, kteří v daném regionu působí, drží pro naléhavé případy službu. Stále jsem přesvědčen, že LSPP není dobrá varianta, protože pacienti z okolních vesnic, kteří nemají k dispozici auto, jsou velice omezeni. Pokud se celý systém nezmění a praktici nebudou ochotni se domluvit na střídavé nepřetržité pomoci pacientům i mimo své ordinační hodiny, pak si myslím, že problém přetrvá.“
