K o p ř i v n i c e - V úterý 20. února končí období masopustu, které trvalo od Tří králů. Na Moravě se masopustu taky říkalo fašank nebo fašinek.



Masopustní tradice, kterou provázely průvody maskovaných lidí, byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi. O masopustních radovánkách se u nás dochovaly písemné zprávy již ze 13. století. Naši dávní předkové si na bujaré masopustní veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku. Tehdy ovšem býval masopust poněkud hlučnější a rozpustilejší než dnes.



Právě na dnešek připadá tzv. tučný čtvrtek, kdy bývala k obědu vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Také se nemělo hledět na nějaký ten džbán piva. Pátek a sobota byla ve znamení příprav na třídenní oslavy. Masopustní neděli se také říkalo neděle taneční. Hned po obědě vyhrávali hudebníci na návsi, a zvali tak k muzice do hospody. Veselého křiku neubývalo ani v časných ranních hodinách.



Masopustním pondělím se v tanci pokračovalo tzv. mužovským bálem, na který neměla svobodná chasa přístup a musela se spokojit pouze s přihlížením. Vyvrcholením masopustních oslav byl úterek s průvodem maškar. Masopust byl zakončen tradičním „pochováním basy“.



Popeleční středou, která ukončuje masopustní veselí, začíná pro křesťanský svět čtyřicetidenní doba půstu, na jejímž konci je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den dělá kněz věřícím křížek na čele z popela z ratolestí kočiček posvěcených minulého roku na Květnou neděli se slovy: „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tímto se věřícím připomíná pomíjivost života a nutnost pokání.



Ilona Hoffmannová