Tomáš Hykel

Kopřivnice – Již dlouho Kopřivnice nepamatuje, že by se odchovanec místního fotbalového klubu prosadil do nejvyšší české soutěže a dokonce do národního týmu. Letos se to povedlo dvacetiletému Tomáši Hykelovi, nadějnému krajnímu záložníkovi, který 30. června podepsal tříletou smlouvu s ostravským Baníkem. A hned v prvním utkání se proti Znojmu také gólově prosadil. Trenér Baníku jej chválil za pracovitost a nasazení, což potvrzuje na webových stránkách i sportovní ředitel FCB Ostrava Dušan Vrťo: „Tomáše jsme měli v hledáčku již řadu měsíců. Je to rychlostní typ hráče, který právě svým tahem a výbušností dokáže být na hřišti velice platný. Navíc je to kluk z našeho regionu.“

Cesta z druholigového Frýdku-Místku do prvoligového Baníku nebyla jednoduchá. K čemu vlastně došlo?

Ostravský klub se o mě zajímal už v zimě, ale měl jsem ještě smlouvu ve Frýdku-Místku a kluby se na přestupu nedohodly. Takže mě po vypršení smlouvy Baník koupil jako volného hráče za tabulkovou cenu.

Jak probíhala jarní část soutěže? Do prvních zápasů jsi, tuším, nezasáhl.

Ano, nějak jsme se nepohodli s trenérem, ale nechtěl bych se k tomu již vracet. Hrál jsem až pět posledních utkání, kdy došlo ke změně trenéra.

Měl jsi vůbec nějaké volno?

Měl, ale jen čtrnáct dní a ty jsem strávil s rodinou.

Kdy ses zapojil do přípravy Baníku?

Bylo to 19. června, takže ještě před podpisem smlouvy.

Jaký byl první zápas v ostravském dresu?

Užil jsem si ho, dal jsem gól, takže co víc si přát.

V čem jsou rozdíly mezi první a druhou ligou?

Ty rozdíly jsou markantní. Hlavně v rychlosti a kvalitě. Daleko víc se dbá na taktiku, které se dost věnujeme na tréninku.

Jaké to je nastupovat vedle takové legendy, jakou je Milan Baroš?

Obrovský zážitek, to je sen každého mladého hráče být v týmu s takovým skvělým fotbalistou. Má velké zkušenosti a ty se nám snaží předat i v tréninku. Nehraje si na nějakou hvězdu. Je tahounem týmu.

Jak často trénujete?

Na soustředění jsme měli třikrát týdně dvoufázový trénink a k tomu tři dny jednofázově. V sezoně je to pak šest tréninků a zápas, jeden den máme volno.

Teď by se ti mohla opět otevřít cesta do národního týmu.

Nad tím zatím nepřemýšlím. Pro mě je důležité se hlavně dostat do základu Baníku. Ale konkurence je obrovská. Na začátku nás bylo přes 30 hráčů, ze kterých si trenér vybíral, takže dostat se do užšího kádru je velkým úspěchem. Hlavně musím podávat dobré výkony a vyhrávat.

A jak se ti zatím v mužstvu líbí?

Musím říct, že Radim Kučera je nejlepší trenér, pod kterým jsem hrál. Své práci rozumí, působil i v německé Bundeslize, takže má hodně zkušeností. V realizačním týmu má mužstvo jedenáct lidí, od trenérů, asistentů, až po maséry a lékaře, takže o nás hráče je postaráno na vysoké úrovni. Už se těším na domácí fanoušky, kteří umí udělat skvělou atmosféru, teda pokud fandí slušně. Měl jsem možnost hrát hned v prvním kole, bohužel mám drobné zranění. Uvidíme, jak v dalších kolech, doma se Slávií bude určitě plný stadion.

Kristina Čablová