Šampiony se stali parahokejisté USA, kteří prošli celými hrami bez porážky a ve finále si poradili 6:2 s Kanadou. Česká výprava v Itálii po dlouhých 16 letech čekání vybojovala medaili – a nikoliv jednu, ale rovnou šest (1–4–1). Parahokejisté, kteří moc chtěli přispět do medailové sbírky, budou mít další pokus za čtyři roky, kdy se hry budou konat ve francouzských Alpách.

Český tým byl nalosován do skupiny B, ve které nejprve porazil Japonsko 3:2, pak Slovensko vysoko 8:1 a poté prohrál s Kanadou 1:4. Tím pádem šel v semifinále na vítězem sk. A, což byl tým USA. Američané potvrdili suverenitu a vyhráli 6:1. V následném boji o bronz to byla obrovská bitva, kterou Češi skvěle rozehráli, ale nakonec k medaili nedotáhli. V zápase o bronz, který v Santagiulia Areně sledovaly čtyři tisícovky fanoušků, Češi proti Číně vedli už ve třetí minutě 2:0. Jenže soupeř se dokázal vrátit do hry a ve třetí třetině vstřelil rozdílový gól na 3:2 a dosáhl na bronzové medaile. Svěřenci Jakuba Novotného vyšli po třech světových bronzech naprázdno a končí na čtvrtém místě, což je i tak jejich nejlepší umístění v paralympijské historii. Přesto samozřejmě převládalo v táboře poraženého celku zklamání. „Dobrý začátek nás spíš přemotivoval, dělali jsme potom rozhodnutí s tím, že každý souboj určitě vyhrajeme. Nestalo se a Čína vyrovnala. Na začátku třetí části jsme bohužel udělali malou chybu před brankou a dostali jsme gól na 2:3. Největší rozdíl byl asi v pohybu, Čína byla bruslařsky rychlejší a byla i přesnější ve střelbě. Na šance to bylo jinak vyrovnané. Nejeli jsme sem pro čtvrté místo, chtěli jsme medaili, ale konečné umístění beru nakonec pozitivně. Ve většině zápasů, kromě Japonska, jsme podali dobré výkony,“ konstatoval trenér české parahokejové reprezentace Jakub Novotný.

V tom nejhezčím dresu, tedy reprezentačním, se na paralympiádě po ledě proháněl i vlčovický borec David Vrubel. Třiadvacetiletý hráč, který jel do Itálie jako připravený pátý obránce, figuroval na soupisce v utkání proti Slovensku (8:1) a potom si ještě poměrně překvapivě zahrál proti gigantovi z USA. „Trenér nás pustil na led na poslední čtyři minuty. Myslím si, že můžu mluvit za všechny mladé kluky v týmu – jsme moc vděční a snažili jsme se tam nechat všechno. Nedostali jsme gól, to je myslím pozitivní. Pro nás je to inspirace a budeme makat všichni dál, abychom jednou mohli být v základní desítce,“ popsal pro parahockey.cz svoje pocity sportovec z Vlčovic, který v domácí ligové soutěži hraje za Flamingos Ostrava a hraje v obraně. Aby ale bylo možné sestavit v Miláně třetí útok, musel si Vrubel zvykat na novou roli v ofenzivě. „Vepředu se mi hraje hrozně,“ smál se na celé kolo, ale hned pokračoval vážněji. „Jsem rád, že se mi proti Americe podařilo vyhrát alespoň jedno buly. Je to pro mne jako pro obránce náročné, všechno je jiné – taktika, jak jezdit, všechno,“ srovnal dva rozdílné světy David Vrubel, který tak ke svým dvěma bronzům z MS 2023 a 2024 na paralympiádě další medaili nepřidal. I tak ovšem byla jen samotná přítomnost na turnaji mezi těmi nejlepšími na světě zážitkem, což platí o Kanadě, ale hlavně o Americe, která byla opět suverénní a kádr měla nabitý hvězdnými jmény. „Mně se líbí jejich nový hráč, bek Liam Cunningham a samozřejmě stálice Jack Wallace. Z našeho týmu je pak inspirace Michal Geier,“ pojmenoval David Vrubel své sportovní kolegy, které nejen na paralympiádě rád sleduje a kterými se inspiruje.