Jiří Dědeček spolu s pravidelnými hosty Pohody oslavil patnácté výročí tohoto knihkupectví zpěvem a autorským čtením. Další podobné akce prý budou následovat.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e - Před časem oslavil patnáctiny svého ’dítka’, populárního knihkupectví Pohoda, za knihkupeckým pultem se ale poprvé objevil v roce 1976. Oldřich Rys je v Kopřivnici známou osobností a kromě podnikání byl ještě nedávno například také zřejmě nejpopulárnějším kopřivnickým politikem. Knihy jsou ale zřejmě tím, o čem s lidmi mluví nejčastěji, a především o knihách je také následující rozhovor.



Co je na vedení knihkupectví příjemné a jaká zkušenost vás naopak dokázala za patnáct let fungování Pohody nejvíc otrávit?



Těch příjemných věcí bylo určitě víc. Pro naše čtenáře jsme objevovali různé autory a různé tituly. Naopak občas naši zákazníci pro nás objevili jiné spisovatele a jiné knížky. Postupem let se totiž obrovsky zvýšil počet vydávaných titulů a není v našich silách všechno pojmout. Příjemnou stránkou věci pro nás určitě bylo právě objevování toho, pro nás do té doby utajeného světa knížek. Ty méně příjemné záležitosti, to jsou třeba akce různých konkurenčních podniků, jako jsou hypermarkety, které prodávají knížky z kategorie těch nejzajímavějších za nákupní nebo i pod nákupní ceny. To vás pak ta práce přestane bavit, když se vás zákazník ptá, jak je možné, že některý titul nabízíte třeba o 100 i více korun dráž než právě takový velký obchodní řetězec, a vy mu nedokážete odpovědět uspokojivě.



Mluvíte o velkém nárůstu vydávaných titulů, jak je to s jejich kvalitou? Roste společně se šíří nabídky, nebo je tomu spíše opačně?



Je to individuální u různých vydavatelů. Na rozdíl od devadesátých let, kdy se vydavatelé snažili získat autorská práva na kasovní trháky, tak dnes už mají okruh autorů, které vydávají. Od určitých vydavatelských domů už můžeme očekávat určitou míru kvality. U jednoho už ze zkušenosti předpokládám vysokou úroveň a málokdy se zklamu. Jiní vydavatelé zase na trh přinášejí literaturu lehčího žánru. Ovšem nárůst sortimentu je opravdu obrovský, na přelomu osmdesátých a devadesátých let vycházelo třeba 40 titulů za týden a dnes vychází 40 titulů denně, což je nesrovnatelné.



Takové množství knih nelze pojmout v kompletní nabídce, znamená to, že knihkupec funguje v jistém směru i jako dramaturg a vybírá, co bude svým zákazníkům nabízet?



Určitě. Každý knihkupec si časem najde svoji parketu a také zákazník pak v tom kterém knihkupectví očekává jistý sortiment. Ale navíc v dnešním systému není problém knihu, kterou fyzicky nemáme v regálech, obstarat během jednoho nebo dvou dnů.



O co mají tedy návštěvníci Pohody největší zájem?



Nejčastěji nakupují beletrii. Na trhu, jaký představuje malé město, musí knihkupectví nabízet průřez napříč žánry. Pochopitelně beletrie zabírá největší část. Takže naši zákazníci chodí nejvíc pro ni, ale co nás těší, významná část chodí pro dětskou literaturu a pak máme hodně velkou skupinu zákazníků, kteří k nám chodí pro duchovní a esoterickou literaturu.



Stále častěji se na pultech objevují i nákladné publikace. Například umělecké monografie mnohdy stojí několik tisíc korun, mají zákazníci zájem i o takové knihy?



I tyto knihy mají své zákazníky. Knížky kolem tisíce korun a dražší se prodávají ne po nákladních autech, ale nacházejí si svou cílovou skupinu. Takové tituly mají také většinou velmi značnou kvalitu jak ve výtvarném a řemeslném provedení, tak co se obsahu nebo překladu týče. Jsou lidé, kteří to dokáží ocenit a zvolí jako prioritu tu drahou knihu třeba před cestou na dovolenou.



Patnáctileté výročí jste oslavili setkáním s písničkářem a spisovatelem Jiřím Dědečkem. Chystáte další podobné akce?



Setkání s Jiřím Dědečkem nebyl první počin tohoto druhu. Dělali jsme několik autorských čtení, ale nikdy to nebylo v obchodě. Vždycky jsme je dělali v jiných prostorách, ať už v Noře, nebo v kulturním domě. Dneska nám nové prostory dovolí něco takového vyzkoušet přímo u nás, takže jednáme s několika autory o tom, že bychom zkusili nějaký podobný pořad. Tentokrát uvažujeme o něčem podobném pro děti.



David Macháček