K o p ř i v n i c e (dam) - Kdo nestihl včerejší koncert Pavla Dobeše ve Štramberku, nemusí zoufat, populární písničkář se přesně o týden později ve středu 3. října objeví také v kopřivnickém kulturním domě a na rozdíl od vystoupení ve Štramberku nebude sám. Na pódiu se s ním objeví jeho dlouholetý souputník Tomáš Kotrba.
Pavel Dobeš sice už řadu let žije v Hradci Králové, ale své nejen muzikantské kořeny má v našem kraji, je rodákem z Frýdku-Místku a absolventem frenštátské elektrotechnické průmyslovky. Své první hudební krůčky dělal v lidové škole umění jako hráč na akordeon, ale v době nástupu big beatu přešel na kytaru, se kterou taky začal skládat své první písničky. Byl členem kapel B-komplex a Minimum, na folkovou dráhu se definitivně vydal na festivalu Folkový kolotoč v roce 1983, kde třeba poprvé zazněl jeden z pozdějších hitů, píseň Jarmila. Následně Dobešova hvězda vyletěla prudce vzhůru a zpěvák užívající v textech svých písní typickou ostravštinu začal intenzivně koncertovat. Byl opakovaně hostem na prknech Divadla Semafor a spolupracoval například s Jaromírem Nohavicou nebo Pepou Streichlem.
Kromě asi nejznámějších písní v ostravském dialektu napsal Dobeš asi stovku dalších tematicky nijak neomezených písniček a celkem vydal už devět desek. Ta poslední nese název Banány a vyšla vloni na podzim. Na jejích třináct písní si ovšem Dobešovi fanoušci museli pěkně dlouho počkat, deska totiž vznikala plných devět let. „Neměl jsem pocit, že mám něco psát. Z rádia, televize i časopisů se na nás valila porevoluční euforie. Já jí asi zrovna tolik neměl, nebo jsem v ní nenašel to, co jsme si od nové doby slibovali. Nechtěl jsem lidem kazit náladu, brát iluze a už vůbec jsem se nechtěl pokoušet o nějakou legraci,“ vysvětlil Dobeš svou tvůrčí pauzu v rozhovoru pro Lidové noviny.
Pocit, že všechny písně, které měl napsat, už napsal, Dobeše opustil, a proto vznikly nové písně. Růžová deska se žlutými banány na obalu je jiná také v tom, že Dobeš 22 let žijící v Hradci Králové celkem logicky zcela opustil onu typickou ostravštinu. „Ostravské písničky zpívám pořád tak, jak byly napsané. Ale nové už nepíšu, nechávám to na lidech, kteří tam zůstali a žijí. Ostrava také dnes už nepotřebuje zviditelňovat. Když jsem s ostravštinou v písních začínal, bylo to vlastně nemyslitelné, a to mě vzrušovalo. Dneska je ostravština v módě, umělci, když chtějí být nejvtipnější, mluví ostravsky, takže já už nemusím,“ tvrdí písničkář.
Na kopřivnickém koncertu, který začíná o půl osmé v kinosále kulturního domu, zazní jak osvědčené hity z alb Skupinové foto, Zpátky do trenek nebo Zátiší s červy, ale právě i relativní novinky z poslední Dobešovy desky.
