Pavel Kořínek kvůli počasí Nanga Parbat v roce 2012 nepokořil, letos však s Leošem Hustákem polezou dosud nikým nezdolanou trasou.
FOTO: ARCHIV PAVLA KOŘÍNKA
Kopřivnice (cab) – Loni v září se kopřivničtí rodáci Pavel Kořínek a Leoš Husták vydali zdolat 7 556 m vysokou horu ve východní části Tibetu Minya Konka, jejíž vrchol nakonec dobyl 7. října Kořínek jako první Čech v historii. Jeho parťák zůstal jen těsně pod vrcholem. Devět měsíců po této expedici pojedou vstříc dalšímu dobrodružství.
Na konci června se Kořínek s Hustákem a dalšími dvěma horolezci pokusí o dokončení 123 let staré cesty, resp. projektu, který však dosud ještě nebyl vylezen. Jako první se chtějí dostat na vrchol horského masivu Nanga Parbat tyčícího se do výšky 8 125 m n. m. přes centrální (Mummeryho) pilíř v západní stěně. Nanga Parbat je devátou nejvyšší horou světa a byla to vůbec první osmitisícovka, na kterou se člověk pokusil vystoupit. Tím odvážlivcem byl již v roce 1895 Angličan Albert Frederic Mummery, který pro cestu zvolil Diamírskou stěnu přes skalní žebro uprostřed (odtud název Mummeryho pilíř). Jeho výprava ale nakonec skončila v 6 100 m n. m., na tu dobu to však byl neskutečný výkon. Poprvé byl vrchol dobyt v roce 1953 rakouským horolezcem Hermannem Buhlem.
Pavel Kořínek však nepoleze na nejzápadnější osmitisícovku poprvé. O její zdolání se pokusil v roce 2012 nejběžněji používanou Kinshoferovou cestou, kvůli nepřízni počasí se však musel ve výšce 7 100 m n. m. vrátit do základního tábora. Touto cestou se vydají na vrchol Nanga Parbat tři členové expedice, další dva chtějí horu sjet na lyžích a Kořínek a Husták, spolu s Jiřím Domanským a Jiřím Janákem, se pokusí o prvovýstup přes Mummeryho žebro. „Spousta lidí nám nevěří, ta pravděpodobnost je opravdu malá, ale pokusíme se o to. Dolů byl touto cestou Nanga Parbat slezen, nahoru však ještě ne. Pokusy byly, ale výpravy se dostaly maximálně do výšky 6 100 m n. m. Ve spodní části padá hodně lavin, tím je tato trasa nebezpečná,“ prozrazuje Kořínek.
Expedice se vydá na cestu koncem června, v ideálním případě by pak měla stanout na vrcholu zhruba mezi 24. a 26. červencem a začátkem srpna se vracejí zpět. „Ten výstup na vrchol vychází na pátý den lezení a dva dny bude trvat sestup, tentokrát tou, co jsem již jednou lezl nahoru (Kinshoferovou cestou). To je všechno ale jen plán, situace nakonec může být vzhledem k počasí úplně jiná. Na Nanga Parbat se dá jezdit v podstatě jen v létě, my vybrali dobu, kdy se tam jezdí nejčastěji,“ dodává Kořínek.
Úmrtí horolezců při zdolávání takto vysokých hor se stávají, bohužel v roce 2013 to bylo kvůli teroristickému útoku. Na základní tábor na úpatí Nanga Parbat zaútočila skupina Talibánců a po jejich řádění zůstalo na místě 10 mrtvých cizinců a jeden místní průvodce. Mezi zabitými horolezci byli i dva Slováci – Anton Dobeš a Peter Šperka. „Kontaktoval jsem teď jejich rodiny, že jedeme na stejné místo, tak jestli tam nechtějí dát pamětní desku. Souhlasili, takže je tam povezeme,“ dodal k smutné události Kořínek.
Z minulé expedice na Minya Konka vznikly pozoruhodné záběry a z nich také film. Totéž by rádi udělali i letos. „Na internetové stránce Hithit jsme vytvořili projekt, kde nám mohou lidé za určité odměny přispět finanční částkou na zaplacení dokumentaristy, a to do soboty 16. června do 10 hod.,“ dodal Leoš Husták s tím, že poděkování patří za příspěvek také městu Kopřivnice a dalším sponzorům.
