Hradišťan s Jiřím Pavlicou v čele při svém koncertě v Kopřivnici využíval i velmi netradiční staré nástroje. Více na straně 4.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e - Po pěti letech se na pódiu kopřivnického kulturního domu potkal populární Hradišťan s novojičínským dětským sborem Ondrášek, kulisou jim minulou středu byl tradičně vyprodaný kulturní dům. Koncert z minulé středy byl výjimečný také tím, že minimálně v letošním roce šlo o jediné spojení těchto dvou souborů, i koncert v domovském Novém Jičíně pro Ondrášek totiž Hraďišťan odehrál bez tohoto speciálního hosta.
„Ondrášek je v současnosti nesmírně vytížený, poněvadž připravujeme oslavy čtyřicátin a nemáme šanci se této, byť příjemné spolupráci věnovat. Takže to byl první a poslední koncert v naší jubilejní sezoně, ale o to příjemnější,“ prozradil sbormistr Ondrášku Josef Zajíček.
Dramaturgie koncertu byla postavena na průřezu několika posledními lety z pohledu Hradišťanu, zněly osvědčené ’hity’ z CD ’O slunovratu’, ale i dětského cédéčka ’Hrajeme si u maminky’. Posluchači se dočkali také ukázek z loňského velkého projektu Jiřího Pavlici, suity Chvění, a jak je zvykem, také samotní diváci mohli částečně ovlivnit seznam skladeb uvedený v druhé půli vystoupení. Ondrášek postavil podle slov svého sbormistra svůj blok vystoupení tak, aby splynul s hlavním hostem večera Hradišťanem, přednesl tedy sérii nenápadných a pro publikum příjemných písní, v závěrečné čtvrthodině pak obě vystupující tělesa své síly spojila.
Takové společné vystoupení přitom podle Zajíčka nese některé rysy adrenalinového sportu. „Jsme dopředu domluvení na jistém okruhu repertoáru, ale samotné secvičení probíhá třeba hodinu před koncertem, takže je to trošku o nervech a o takovém napětí, ale o to větší náboj má pak samotný koncert,“ říká sbormistr Zajíček.
Primáš Hradišťanu Jiří Pavlica však o úspěchu společného setkání po delší pauze nikterak nepochyboval. „Ondrášek patří k vynikajícím sborům, a je to proto, že nejen splňuje všechny profesionální požadavky, ale navíc má pořád tu duši dětského sboru. Nejsou to jen cvičené loutky. Oni pořád vědí, o čem zpívají, a je to milé a krásné,“ chválil Pavlica své hosty. Na společný projekt, o kterém už mnohokrát uvažovaly obě strany, ale ani letos nebude čas. Ondrášek připravuje oslavy čtyřiceti let své existence a dokončuje nahrávání svého šestého CD a plány uherskohradišťské cimbálovky jsou ještě nabitější.
„V dubnu budeme natáčet suitu Chvění jako záznam živých koncertů v brněnském Janáčkově divadle. Jakmile toto skončí, budeme pracovat na přípravě velehradského koncertu, do té doby bych měl napsat něco pro brněnský sbor Kantiléna a brněnskou filharmonii. Navíc do podzimu chci připravit další projekt, který by byl v jistém smyslu srovnatelný s tím ’O slunovratu’, budou tam zhudebněné básně básníků a rád bych, aby to rezonovalo s pocity současného člověka. Takový program začneme hrát a pak ho natočíme,“ dal Jiří Pavlica nahlédnout pod pokličku plánů nejpopulárnější cimbálové muziky v zemi.
David Macháček
