To se nám to rozhazuje, když to nejde z naší kapsy

Vážení spoluobčané.

V jednom ze svých článků, který jsem nazval U snědeného krámu aneb jak jsme na buben přišli, jsem napsal, že rozhazování finančních prostředků z městské pokladny vedením města dosáhla vrcholu. Mýlil jsem se! Dojení vemene – městské pokladny bezostyšně pokračuje dále. Uvedu pouze dva příklady, které myslím stojí za zveřejnění a zamyšlení, co s tím a jak to bude dále pokračovat.

Příklad č. 1. Rekonstrukce foyer Městského úřadu Kopřivnice. Původní smlouva zněla na cenu 10,217 milionu korun. Dodatkem č.1 ke smlouvě se cena díla navýšila na 11,002 milionu korun a následně vedení města odsouhlasilo 9. 6. 2026.dodatkem č. 2 k původní smlouvě další navýšení na 11,962 milionu korun. Přičemž do smlouvy bylo zavedeno už 16! změnových listů.

Příklad č. 2. Oprava dešťové a ležaté kanalizace u ZŠ Alšova. Původní smlouva zněla na cenu díla za 7,543 milionu korun. Vedení města následně odsouhlasilo čtyři dodatky ke smlouvě a cena díla byla navýšena na 10,814 milionu. Vedení města pak dalším dodatkem č. 5 dále navýšilo tuto cenu.

Občané, zdá se Vám to normální? Podle vedení města je to asi běžná praxe. Ale to jsou Vaše peníze!

Poopravím citát z Haškova Švejka: „To se nám to rozhazuje, když to nejde z naší kapsy!“

Antonín Kováč

Zastupitel

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.