K o p ř i v n i c e - Už sto jedna let je 1. duben vyhlášený Mezinárodním dnem ptactva. Pro letošní rok byl Českou ornitologickou společností Ptákem roku vyhlášen slavík obecný, který, přestože se jeho populace pomalu zvyšuje, patří u nás stále k ohroženým ptákům.



Slavík je symbolem krásného zpěvu a námětem pro umělce nejrůznějších žánrů – od spisovatelů, básníků, dramatiků až po výtvarníky a hudební skladatele. Přitom jeho zpěv široká veřejnost prakticky nedokáže identifikovat, nemluvě o jeho podobě. Díky skrytému způsobu života a nenápadným barvám uniká pozornosti i tam, kde žije v těsné blízkosti lidí – v parcích, velkých zahradách a chatových koloniích. A právě tam mu díky redukci keřového patra hrozí největší nebezpečí. Slavík obecný je nenápadně rezavohnědě zbarvený, velikosti štíhlejšího vrabce. Vyskytuje se v řídkých listnatých lesích nížin a v porostech křovin podél řek, kde jej spíše můžeme slyšet než vidět, zejména ve večerních a nočních hodinách. Je tažným ptákem, jehož přílet vrcholí na přelomu dubna a května, odlet probíhá v srpnu. Hnízdo bývá postaveno obvykle na zemi v hustém křoví. Vajíčka zahřívá pouze samička, sameček se podílí až na péči o mláďata.



Kult zpěvu slavíka u nás je velmi starý. Smil Flaška z Pardubic radil v Nové radě z roku 1394 králi, aby choval zpěvné ptáčky, zejména slavíky, a na jaře se těšil z jejich zpěvu.



Podle odborníků snad nejlépe vyzní slavíkův zpěv v parcích kolem rybníků v Lednici na jižní Moravě, kde zpívá i deset slavíků současně.



Kampaň Pták roku je organizována patnáctým rokem.



Ilona Hoffmannová