Interiéry kopřivnického hotelu Tatra krátce po dokončení, jak je zachytila dobová pohlednice.
FOTO: ARCHIV LAŠSKÉHO MUZEA
Budeme-li v Kopřivnici hledat místo s největší koncentrací uměleckých realizací, musíme navštívit interhotel Tatra v centru města. Lépe řečeno, museli bychom jej navštívit krátce po jeho dokončení a zprovoznění, ke kterému došlo z větší části v roce 1983. Dnes po mnohých přestavbách a adaptacích už většina výtvarných zásahů není na svém místě, popřípadě neexistuje vůbec.
Stavba interhotelu patřila na přelomu 70. a 80. let k nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším investičním akcím ve městě vůbec. Až do jeho postavení totiž Kopřivnice disponovala zcela omezenou ubytovací kapacitou. V souvislosti s celkovou proměnou města, s rozšiřováním podniku a zvyšováním jeho významu pro hospodářství celého Československa bylo nutné, aby ve městě vzniklo dostatečně kapacitní a zároveň reprezentativní ubytovací zařízení, určené nejen pro potřeby běžných návštěvníků, ale také významných delegací a návštěv, které směřovaly do Tatry.
I proto byly návrhy všech vnitřních prostor určených veřejnosti, a to od celkové koncepce, až po jednotlivé detaily, svěřeny zkušeným architektům a výtvarníkům, jejichž úkolem bylo vytvořit prostory, které by svou podobou odrážely význam a sebevědomí automobilky Tatra a města Kopřivnice.
Hlavní část, tedy návrhy všech reprezentačních interiérů (salonky, recepce, restaurace, bary, vinárna), měli na starosti architekti Richard Habart a Rudolf Hadrava. Orientační grafiku a vizuální komunikační prvky navrhovali malíř Aleš Stanovský a sochař a designér Aleš Květoň. Světelné nápisy a také silniční poutač navrhl malíř a grafik Jaroslav Rusek. Sochař Zdeněk Pokorný a malíři a sklářští výtvarníci Jan Exnar a Milan König pro interiéry navrhovali světelné plastiky a König je také autorem monumentálního lustru v prostoru recepce.
Krom těchto „užitných“ prvků se ale v hotelu objevila i samostatná výtvarná díla. K nim patřily například art protisy malířky Věry Tošenovské, gobelíny textilního výtvarníka Františka Rauše či rozměrný mosazný reliéf Evžena Schollera a Rudolfa Kouby. Zřejmě nejzajímavějším dílem byl keramický reliéf malíře a grafika Ctirada Stehlíka, jehož tématem byla „Historie a vývoj automobilů Tatra“, který byl umístěný v hotelové hale.
Do dnešních dnů se dochoval jen zlomek z uvedených děl.
Pavel Dvořák, Lašské muzeum
