Kopřivnice (dam) – Zdejší radnice se staví rezervovaně k záměru omezení tranzitní dopravy navržené z iniciativy obce Čeladná. Tamní obecní úřad usiluje o to, aby byl dopravními značkami zakázán průjezd nákladních vozidel těžších než 12 tun, a to na silnici II/483 v úseku mezi Pstružím a Kunčicemi pod Ondřejníkem a stejný zákaz navrhují i na silnici III/4848 v úseku mezi Palkovicemi a Frenštátem pod Radhoštěm. Takové řešení by totiž znamenalo výrazný přesun dopravy na silnici I/58 a s tím spojené zhoršení již tak nevyhovující dopravní situace na průjezdu Lubinou a především Vlčovicemi.
„Do jisté míry pochopitelná snaha Čeladné vymístit z průtahu obcí těžkou nákladní dopravu je pro nás nepřijatelná, protože předložený návrh řešení nejčastěji zmiňuje převedení tranzitu na silnici I/58, ale při stávajících parametrech silnice například u průtahu Vlčovicemi je něco takového nemyslitelné,“ říká starosta Miroslav Kopečný.
Ostravská společnost RSE Project, která Čeladnou v řízení zastupuje, argumentuje tím, že komunikace, ze kterých chce tranzitní nákladní dopravu nad 12 tun vymístit, jsou silnice nižších tříd, nesplňují technické a šířkové parametry a nejsou zařazeny v kategorii státních komunikací. Jejich cílem je prý uklidnit lokality s venkovskou zástavbou a převést většinu tranzitu na komunikace, o které se stará stát. Většina těchto argumentů ale vůbec neodpovídá snaze přemístit dopravu právě na silnici I/58. Ta je sice formálně evidována jako silnice první třídy, ale minimálně ve Vlčovicích jsou její šířkové parametry i způsob vedení silnice naprosto nevyhovující. „V průtahu Vlčovicemi má silnice pouze dva pruhy široké tři metry. Některé úseky postrádají krajnice a navíc vedou zastavěným územím obce často bez chodníků. Obytná zástavba je navíc ve Vlčovicích nezřídka v bezprostřední blízkosti silnice a mnohá stavení jsou jen čtyři nebo pět metrů od frekventované vozovky,“ popsal situaci Milan Šmíd, vedoucí oddělení rozvoje území kopřivnické radnice.
Z jeho slov je patrné, že situace ve Vlčovicích je nejen srovnatelná, ale mnohdy i horší než v Čeladné.
Navíc Lubina a Vlčovice se i bez zavedení zvažovaného omezení potýkají s větší dopravní zátěží než Čeladná. Zatímco podbeskydskou obcí podle posledního celostátního sčítání dopravy projelo v roce 2016 za den 535 těžkých nákladních vozů, Vlčovicemi jich tou dobou projíždělo 824 a Lubinou dokonce 1 571. Je navíc pravděpodobné, že za pět let od posledního sčítání objem dopravy ještě vzrostl.
Kopřivnický odbor rozvoje města odhadl, že instalací značek zakazujících nákladní transfer přes Čeladnou a Palkovice by provoz v Lubině a Vlčovicích mohl narůst o dalších 400 až 450 nákladních vozidel nad 12 tun za den, což představuje víc než 25% nárůst oproti stávající intenzitě dopravy.
Kopřivnice není jediná, komu se nápad svedení většího objemu nákladní dopravy na silnici I/58 nelíbí. Rezervovaný postoj k návrhu Čeladné zastává radnice ve Frenštátu pod Radhoštěm nebo Magistrát Frýdku-Místku a nedoporučující je také stanovisko Dopravního inspektorátu z Nového Jičína. Dopravní policisté poukazují i na skutečnost, že návrh tak, jak jej v zastoupení podala Čeladná, žádá omezení průjezdu jen na části, a ne z celé silnice II/483.
„Navržené řešení je nesystémové. Čeladné by se jistě ulevilo, ale problém by se pouze přesunul jinam. Informovali jsme Stavební úřad ve Frýdlantu nad Ostravicí, který se návrhem zabývá, o našem stanovisku, které bude negativní minimálně do doby realizace obchvatu Vlčovic, kterého se rozhodně nedočkáme dřív jak za sedm let. Do té doby je nutné zachovat rovnoměrnější rozptýlení nákladní dopravy do více částí novojičínského a frýdeckomísteckého okresu,“ uzavřel starosta Kopečný.
