Minulou sobotu v podvečer vyvrcholilo měsíční fungování projektu Sdílko v centru Kopřivnice. Organizátoři by jej v nějaké podobě do města rádi vrátili. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Cíl oživit během léta centrum Kopřivnice, připomenout zavedené tuzemské značky, ale také představit rodinné firmy z okolí nebo ukázat tvorbu designérů a módních tvůrců z okolí se autorům projektu Sdílko povedlo naplnit. Když v pondělí dva expoziční kontejnery z centra Kopřivnice odváželi, mísily se ve Štěpánce Vontrobové pocity uspokojení a ulehčení. „Bylo to příjemné. S celkovým vyzněním projektu jsme spokojeni, ale zároveň přiznávám, že si teď trochu oddechnu. Byl to náročný měsíc,“ shrnula autorka a hlavní organizátorka Sdílka. Během měsíce se v centru města vystřídaly víc jak tři desítky vystavovatelů. Většina z nich se prezentovala jeden nebo dva dny, někteří se do centra města vraceli opakovaně. Kolemjdoucí se tak mohli seznámit se zajímavými kousky oděvního a nábytkového designu, vyzkoušet si koloběžky, ochutnat kávu nebo pohanku, vlastnoručně si vyzdobit porcelánový hrnek.

Nejen místní, ale i turisté ocenili možnost půjčit si kostým a vyfotit se v něm u historické tatrovky. Své aktivity ve Sdílku prezentovaly také dobročinné organizace či spolky nebo třeba i ZUŠ Zdeňka Buriana. Splněným záměrem organizátorů bylo totiž zaujmout co nejširší skupinu lidí, od dětí až po seniory.

„Co z programu bylo nejúspěšnější, zatím nemáme vyhodnoceno, ale velký zájem budily tradiční české značky jako klobouky Tonak nebo nafukovací hračky Fatra. Úspěšné byly i designové výrobky a jednoznačně móda,“ říká Štěpánka Vontrobová.

Důležité přitom podle jejích slov bylo nejen to, co se ve dvou výstavních kontejnerech v centru představovalo, ale i to, jakým se to dělo způsobem. „Tento projekt jednoznačně vyžaduje interakci s kolemjdoucími. Když nebyl nějaký program navíc, byl zájem menší, lidé nahlédli do expozice, když procházeli kolem, ale nezastavovali se. Pokud byli vystavovatelé aktivní, bylo to jiné. Svou roli hrálo také počasí. Když bylo extrémní vedro nebo když naopak pršelo, tak se to na návštěvnosti také podepsalo,“ říká Vontrobová s tím, že Sdílko navštěvovaly řádově stovky lidí každý den.

Spokojeni byli také tvůrci, živnostníci a zástupci firem a institucí, kteří v centru Kopřivnice vystavovali. „Byla jsem velmi mile překvapená. Organizace byla profesionální a lidé, kteří přišli, se opravdu zajímali o to, co nabízíme,“ říká například příborská módní výtvarnice Lada Vyvialová, a potvrzuje tak, že Sdílko mělo i svůj komerční potenciál, neboť přímo v centru Kopřivnice prodala několik svých modelů a přijala několik objednávek.

Další osud Sdílka je nejistý, ale dort s jednou svíčkou, který organizátoři rozkrojili minulou sobotu v rámci ukončení projektu, napovídá, že by se mohlo dočkat i dalších ročníků. To, že by byla ráda, aby první ročník Sdílka nebyl posledním, přiznává i Štěpánka Vontrobová.

„Už by to ale chtělo pomalu začít na něm znovu pracovat tak, aby to bylo ještě větší, prostě lepší. Chce to také zintenzivnit propagaci, aby lidí o nabídce věděli. Pokud to půjde, tak bychom termín raději přesunuli do jarních nebo brzkých podzimních měsíců. Léto a doba dovolených není úplně ideální,“ přiznává Štěpánka Vontrobová.

Jaká bude budoucí podoba Sdílka, je přitom nejisté. V úvahu připadá hned několik výrazně odlišných variant. „Jsou tady i ambice vytvořit projekt, se kterým bychom mohli putovat. Sjednotili bychom několik zájemců z řad účastníků a vyrazili na tour po různých městech v republice,“ prozradila Štěpánka Vontrobová.

Putovní varianta Sdílka není ovšem jediná. Autorka projektu promýšlí variantu celoročního umístění výstavního pavilonu, ve kterém by se expozice nestřídaly v tak rychlém tempu jako letos v létě, ale nabízely jednu prezentaci týden nebo i měsíc. „Jedno- nebo dvoudenní prezentace jsou velice krátké. Sotva jsme jednu expozici nainstalovali, už ji střídala další. Lidé mnohdy nestačili přijít, i kdyby je daná věc zajímala, a to nemluvím o náročnosti organizace. Prosklený, celoročně umístěný pavilon by mohl sloužit jako velmi přístupná galerie, kterou bychom jednoduše lidem strčili do cesty. Takový projekt by jistě mohl fungovat i celoročně,“ myslí si Vontrobová.